Na domácím hřišti se fotbalistům Karviné v této sezoně i nadále vůbec nedaří. Získali na něm jen patnáct bodů z možných 45.
„Přitom to byl náš motivační prvek. Chtěli jsme doma navázat na zápasy s Plzní a Budějovicemi. Víme, že domácí utkání musíme zvládat daleko lépe,“ řekl karvinský trenér Jozef Weber.
„Na našem hřišti hrajeme převážně do plných, ale možná nějakou roli hrají i diváci, že chybějí, takže naše prostředí není takovou výhodou,“ hledal příčiny ztracených bodů karvinský záložník Lukáš Čmelík. „Ale musíme se doma zlepšit. Je to velká ztráta.“
Karvinští v 29. kole nejvyšší první ligy už ve 12. minutě neuhlídali Lubegu, jehož krásně vysunul Zorvan, a selhali v koncovce. Neujala se ani jedna z jejich devíti přímých střel na branku a ani jeden z jedenácti rohů.
„Gól hostů nám zkomplikoval situaci, těžce jsme se s tím vy rovnávali,“ uvedl Jozef Weber. „Nedali jsme teď ve dvou utkání branku. Chceme hrát ofenzivně, ale trápili jsme se.“
Naději aspoň remizovat měli v 70. minutě, kdy Nový fauloval Čmelíka a sudí Černý okamžitě ukázal na pokutový kop. Příbramskému obránci udělil žlutou kartu. Leč situaci ještě konzultoval s videoasistentem a vše bylo jinak...
Novému žlutou kartu zrušil a rovnou ho vyloučil. Zákrok byl navíc před pokutovým územím, takže Karvinští získali „jen“ přímý kop. Z něj Bartošák trefil břevno.
„Kontakt tam byl. A jestli to bylo v šestnáctce, nebo před ní, nedokážu v té rychlosti posoudit,“ prohlásil Čmelík.
„Klidný jsem nebyl, ale od kluků jsem dostal echo, že faul byl mimo vápno,“ podotkl příbramský trenér Jozef Valachovič. „Ulevilo se mi, že penalta nebude, ale tušil jsem, že asi dostaneme červenou kartu, takže jsem už přemýšlel, jak si pomůžeme střídáním, abychom zpevnili obranu.“
Příbramský záložník Zorvan tvrdil, že byl v klidu. „Faul to nebyl. I Karvinští říkali, že Čmelík furt padá, což potvrdil i předtím, kdy se také pokoušel získat penaltu,“ řekl Filip Zorvan.
Jenže hodně padali i příbramští hráči, byť ne v pokutovém území, kam se tolikrát nedostali. A často se káceli s obrovským křikem. Polehávali. „Někteří hráči moc neustojí, jiní jsou silovější. Každý je nějaký. A třeba Zorvan při každém souboji zakřičel. Záleží na rozhodčím, jaký nastaví metr,“ řekl Čmelík.
„Těžko mohu posoudit, jak vážné zákroky jsou, ale naši hráči mají šrámy na nohách, jsou dokopaní,“ uvedl Valachovič. „Ale pokud jde o ten křik, tak v ochozech nejsou diváci, což tomu nepřidá, vše je více slyšet. Rozhodně nenabádám naše hráče, aby simulovali.“
Jozefu Weberovi řvaní hráčů, jímž se snaží upozorňovat na nedovolené zákroky, vadí. „Možná to souvisí s tím, že na stadionu nejsou fanoušci, čímž by hráči byli pod větším tlakem. Dnes to bylo na obou stranách. Hráči jdou kolem sebe, někdo na ně foukne a málem voláte záchranku. A za patnáct vteřin ten hráč už zase běhá.“