Ivan Sergejevič Turgeněv: V předvečer. Příběh tragické lásky
„Žádný den o sobě nic neznamená, nýbrž slouží jen za předvečer příštího dne,“ jako by cítili hrdinové románu V předvečer ruského spisovatele Ivana Sergejeviče Turgeněva. Stojí na prahu dospělosti a rozhodnutí, která udělají, zásadně ovlivní jejich budoucnost. Rozhlasovou dramatizaci s Alfredem Strejčkem, Jaroslavou Pokornou a dalšími herci poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Hudební improvizace: Jiří Váchal
City tří mladých mužů se sbíhají k jedné dívce, půvabné a zdrženlivé Jeleně Stachovové, která postupně zvažuje povahu své náklonnosti k sochaři Šubinovi, filozofovi Berseněvovi a bulharskému revolucionáři Insarovovi. Šlechtická dívka neváhá zpřetrhat pouta konvenční morálky a rozhodnout se na základě svých skutečných citů, aby nakonec obětovala své osobní štěstí vyššímu cíli, za který bojoval její muž.
Jelenu a její volbu mohli čtenáři Turgeněvova románu z roku 1860 vnímat jako ztělesněné mladé Rusko „v předvečer“ změny. Nejen podle Turgeněva potřebovala tehdejší ruská společnost nové lidi schopné uskutečnit hlubokou proměnu své vlasti a připravené vytrvat ve svém přesvědčení navzdory budoucím obtížím.
Čtěte také
Turgeněvův román měl svůj předobraz v příběhu, který spisovateli nabídl jeho přítel Vasilij Katarejev. Sám prožil nenaplněnou lásku k dívce, která svou budoucnost spojila s mladým bulharským studentem, odešla s ním z Ruska a po manželově brzké smrti zasvětila život jeho odkazu. Katarejev onemocněl a před odjezdem na léčení na Krym v roce 1854 Turgeněvovi věnoval vlastnoručně sepsané události, na jejichž základě vznikl román V předvečer. Turgeněv ho dokončil v roce 1859, jeho přítel se však vydání díla nedožil.
Rozhlasovou dramatizaci Turgeněvova románu napsala Jaroslava Strejčková, která vyšla z překladu Jaroslava Závady. Režisér Josef Melč obsadil do hlavních rolí Jaroslavu Pokornou, Alfreda Strejčka, Petra Svojtku a Jana Bartoše. Inscenace byla natočena v roce 1973.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
