7°C
Sloupky s pachem přirozeného predátora v biologicky rozložitelné pěně mají zvířata nenásilně nasměrovat jinam. Dohromady pokrývají 7,5 kilometru cest po celém kraji.
„Loni jsme je testovali a počet srážek s lesní zvěří na rizikových úsecích se snížil o polovinu,“ popsal náměstek hejtmana Jakub Unucka.
Malí jsou v pasti
Kilometry silnic jsou obehnané pevnými ploty, a přesto na nich leží mrtví zajíci, lišky, jezevci. Pevné ploty kolem rychlostních silnic a zdi u obchvatů zabrání, aby se na ně nedostala větší zvířata, což mívá fatální následky. Bariéry jsou však v některých částech přerušené nebo se jimi menší zvěř protáhne a ocitá se v pasti.
„Jezdím z Třince do Českého Těšína denně. Je to šokující, kolik mrtvolek tam leží. Viděla jsem lišku, která běhala zmateně po obchvatu a nemohla najít cestu ven,“ zmínila Irena Tesařová z Českého Těšína.
Podle Martina Strnada z Agentury ochrany přírody a krajiny by bylo ideální, kdyby se zábrany napojily bez přerušení a svedly do propustků.
Zvěř bude degenerovat
„Ze zkušenosti vím, že účinnost pachových ohradníků není nijak závratná. Teď se zkoušejí kombinované plašiče. Vydávají infrazvuky a blikají. Uvidíme za dva tři roky, jak se osvědčí,“ doplní Strnad.
Oplotit všechny silnice 1. třídy, by však byla podle Strnada do budoucna obrovská chyba. Zvířata nebudou moci migrovat, zůstanou uvězněná na jedné a druhé straně silnice jako na ostrově.
„Vezmeme jít tím schopnost hledat si vzdálenější nepříbuzné protějšky, budou se pářit v úzkých skupinách mezi sebou a degenerovat,“ vysvětlil Strnad.
VIDEO: Víte, jak se chovat v případě nehody?
