Nebylo u nás člověka, který by ho neznal. Přinášel lidem do života radost, zejména tedy ženám. Některým výrazně větší, než ostatním.

Byl jediným dítětem Marie ( †66) a Karla ( †71) Gottových. Mezi matkou a jím panoval ten nejlepší vztah, měl k ní blíž než k otci. Jako malý kluk platil Karel Gott za vzorného hošíka ze spořádané rodiny, ale v jeho hrudi tlouklo srdce rebela.

Maminka mu zpívala, tatínek ho vodil na sportovní zápasy, které ale kluka nebavily. „Nikdy to ve mně nevzbuzovalo žádné pocity,“ řekl příkře.

První velký kopanec

Stěhování do hlavního města z Plzně, kde se narodil, dalo jeho rebelství zelenou. Hned na základní škole tu našel spřízněné duše. Nazýval je živly, s jakými se v Plzni nikdy nesetkal. Inu, Praha je Praha. Začal tu malovat. „Mým nejlepším přítelem se stal okamžitě kluk ze třetí lavice u dveří, jistý Olda, který mne okouzloval svou zpupností vůči pedagogům a nepoddajností, jíž jsem sám nebyl schopen.

Tehdy pro mne škola ztrácela význam a výklady u tabule mi připadaly suché a zbytečné,“ vzpomínal Mistr. Neměl rád