Poznatky podle odborníků potvrzují předpoklad, že zlepšení průchodnosti krajiny může zvýšit malým izolovaným populacím rysů šanci na přežití. Zástupci Akademie věd ČR (AV) o výzkumu informovali v tiskové zprávě. Studii publikoval časopis Conservation Genetics.
V CHKO Brdy se letos opět objevil rys ostrovid |
„Během několikaletého výzkumu rysů jsme získali genetické vzorky i z lokalit mimo tradiční oblasti trvalého výskytu rysa na Šumavě a v Beskydech. Obě tyto oblasti jsme samozřejmě považovali za potenciální zdrojové populace. O to větší bylo naše překvapení, že to platilo jen pro dva ze čtyř jedinců,“ uvedla Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) AV. Jedním z nich byl podle vědkyně rys Kryštof, který pocházel z Beskyd a na dva roky se usadil v Moravském krasu. Koncem roku 2018 však zmizel.
U rysa, který se pohyboval v Krušných horách, vědci zjistili, že tam dorazil ze středoněmeckého pohoří Harz. Rys v Jizerských horách pak pocházel dokonce z baltské populace. „Tito jedinci tak museli při hledání teritoria urazit i několik set kilometrů, a to i ve značně fragmentované a člověkem intenzivně využívané krajině, což svědčí o schopnosti rysích samců osídlit i vzdálenější lesnatá území. Bohužel, obdobné chování zatím není známé u rysích samic,“ popsala Krojerová.
Ve třech případech zjistili vědci původ rysů pomocí trusu, v jednom případě pak zkoumali tkáň z mrtvého zvířete. Hlavní autorka studie Barbora Gajdárová zdůraznila, že bez těchto metod by bylo nemožné zjistit původ zkoumaných zvířat. „Je úžasné, že nám tyto metody umožňují využít i genetické vzorky s nízkým obsahem nepříliš kvalitní DNA, jako je tomu v případě trusu nebo chlupů, které lze navíc získat bez nutnosti přímého kontaktu s daným zvířetem,“ podotkla doktorandka, která působí na Masarykově univerzitě a ÚBO AV. Poznamenala, že tak lze získat velmi cenné informace i u chráněných, málo početných a skrytě žijících druhů, k nimž rys ostrovid patří.
Jak rys přežívá?
O překvapivé schopnosti putování mladých rysů podle odborníků přinesl první informace monitoring šumavské populace zasahující území jihozápadních Čech, Rakouska a Německa. Ta čítá 60 až 80 dospělých rysů a na českém území je tak největší. Ačkoliv šlo zpravidla o přesuny v populaci, někdy rysí samci došli i do okrajových či ještě vzdálenějších míst.
„Zveřejněná studie nám ovšem potvrdila schopnost rysa rozptylovat se ještě v mnohem větším geografickém měřítku a nabídla nový pohled nejen na prostorové chování druhu, ale zejména na jeho schopnost přežívání v evropské krajině,“ vysvětlil Luděk Bufka, zoolog správy Národního parku Šumava.
U oddělených populací rysa ve střední a západní Evropě má přitom podle Bufky schopnost přesunu na velkou vzdálenost velký význam. „Pokud zlepšíme průchodnost krajiny a snížíme přímé negativní vlivy člověka jako pytláctví či střety s dopravou, přirozený rozptyl rysů by mohl malé populace zachránit před vymřením díky jejich vzájemnému propojení a výměně jedinců, napomáhající zachování jejich genetické variability,“ řekl zoolog. Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně pak také podotkl, že nová zjištění o rysech naznačují, že snaha o šetrnější začlenění dopravních komunikací do krajiny má smysl. Pod koly aut například loni skončili dva rysové, kteří se pokusili vydat z Beskyd na západ. Jednoho srazilo auto na okraji Hostýnských vrchů, druhého na dálnici u Rousínova na Vyškovsku.
Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Je to plachá a samotářsky žijící šelma. Loví menší kopytníky. Svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Vyniká bystrým zrakem a má i výtečný sluch. Je chráněným druhem a patří mezi silně ohrožená zvířata.
Vědci z Česka na výzkumu spolupracovali s kolegy z Norska, Lotyšska, Německa a Slovenska.
