Úvod  >  Písecké postřehy  > 

Hana Kvášová splnila slib a po roce se k Otavě vrací

Odchovankyně havlíčkobrodské házené, která se během dvou sezon stala píseckou srdcařkou, před svým odchodem slíbila: „Když mě bude vedení a trenérka chtít, za rok se vrátím."
K odchodu největší opory se před rokem vyjádřila i trenérka Kateřina Keclíková: „Hanka dostala nabídku ze zahraničí a chce si to vyzkoušet. U nás odvedla skvělou práci a zahraniční angažmá je pro ni zasloužená odměna. Nicméně se s Pískem určitě neloučí navždy."
Obě nemluvily do větru. Trenérka v návrat věřila, hráčka slib splnila a příští sezonu už zase bude hájit žlutomodré barvy města na Otavě.
Hana Kvášová Píseckým postřehům jako prvním ochotně poskytla následující rozhovor a hned poté pomohla české reprezentaci ve dvou zápasech se Švýcarskem k postupu na světový šampionát.

Za pár dnů to bude rok, kdy jste se rozloučila s Pískem a odešla jste na své první zahraniční angažmá. Jaká byla vaše první zahraniční zkušenost? Splnilo se vaše očekávání?
Jsem ráda, že jsem to udělala, splnila jsem si sen a dobrou výzvu. Nebudu si nikdy nic vyčítat, že jsem to nezkusila. Stálo to za to, splnilo se mé očekávání a jsem šťastná.
Byla jste ve Francii sama nebo s celou rodinou?
Byla jsem ve Francii s dětmi. Manžel z pracovních důvodů zůstal doma.
Nebyl problém spojit házenou s péčí o rodinu, když nefungovaly babičky?
Už než jsem do Francie šla, musela jsem mít podmínky takové, abych házené dala vše, ale zároveň, aby bylo dobře postaráno o děti. Dostali jsme skvělou chůvu a moje děti si ji zamilovaly. Přiznávám, občas toho bylo opravdu hodně. Když odjíždím na zápas, musím navařit a napéct, aby bylo vše připraveno a chůva se věnovala dětem. Ale vždy si říkám, že vše jde zvládnout. A co vás nezabije, to vás posílí. Babičky fungují vždy, když odjíždím na sraz reprezentačního týmu. Vynahrazují si to, že vnoučata dlouho neviděly. A já mám zase relax, sice aktivní, kdy si týden odpočinu od dětiček a od takové každodenní rutiny.
Kvůli covidu, který řádí v celém světě, se toho v České republice příliš neodehrálo. Jaké to bylo ve Francii?
Ve Francii jsme trénovali furt. Jen zápasy se asi dva měsíce nehrály, protože soutěž, kterou hraji byla poloprofesionální a neumožňovala nám to naplno hrát. Časem se začalo pracovat na tom, aby i naše soutěž byla profesionální, a povedlo se. Musím říct, že tato část sezony byla nekonečná a úplně mě ubíjela. Jen tréninky, žádný zápas a nevědělo se, co bude dál. Hrozný stav.
Jakou hrajete soutěž, kolik jste odehrály zápasů? Jak se vede týmu a vám osobně? Jste se svými výkony spokojená?
Hraju druhou nejvyšší francouzskou soutěž, kterou nazývají Divize 2 v týmu jménem Sambre Avesnois Handball. Minulý rok skončili předposlední v tabulce. Sambre je klub v malém městečku s osmi tisíci obyvatel a na zápasy, když není covid, chodí celé město. Zatím jsem odehrála dvanáct zápasů a dala 79 branek, ale ještě není konec. Do konce základní části zbývá sehrát poslední zápas a od 1. května nám začíná play off, což je historicky úspěch klubu. Podle těchto výsledků je zřejmé, že ve vší skromnosti nemůžu mluvit jinak než pozitivně. Dosáhnout takových úspěchů je zásluha celého týmu, ať už se jedná o lidi, kteří pečují o naše zdraví až po posledního diváka, který sedí doma před počítačem a fandí. Asi jako každý sportovec i já mám někdy slabší chvilky, ale asi momentálně nemůžu říct, že jsem v nějakém zapase úplně vyhořela. Ano, byl zápas, kdy se mi dařilo co střela to gól, ale někdy byl soupeř na mě hodně připravený, a tak jsem zase více zamakala v obraně. Ale více jsem spokojená s dobrými výkony a musím zaťukat, aby to bylo tak i nadále, jelikož jsem si posunula zase svůj sen a cíl, odvést si z Francie placku a mít ji celý život na očích.
Když jste před rokem z Písku odcházela, dala jste veřejně slib, že se po roce vrátíte. To jste také splnila, fanoušci na sociálních sítích to hodnotí velmi kladně a už se těší, že vás uvidí v písecké obloukové hale. Sama jste se do Písku hlásila, nebo vám váš slib musel někdo z vedení klubu připomínat?
Ano, to jsem řekla, že se vrátím. A taky jsem věděla, že moje děti půjdou do školy a nebudu hrát už profesionálně. Věděla jsem, že budu muset a chci dát svůj čas dětem a fandit jim jak ve škole tak ve sportu, který si vyberou. Ony mi prostor daly teď, je řada na mně, abych jim to vše vrátila. Samozřejmě Písku chci pomoc jak jen budu moci a těším se. Hrát je přece takový můj relax a myslím, že u každé maminky by mělo zůstat něco, kde si odpočine a vypne. Proste dělat něco svého, ať už je to třeba jen hodina za den. Připomínat jsem se nemusela, oni s tím v Písku počítali. A taky jsem každý den ve spojení s Kateřinou Hromádkovou, což je znovu moje budoucí trenérka a taky zároveň moje nejlepší kamarádka. Přiznávám, že nabídek jsem dostala hodně, i ze zahraničí. Ale jak jsem už řekla, musím koukat na jiné potřeby mé rodiny.
Měla jste i jiné nabídky? Mnozí tipovali, že vaše kroky povedou do Mostu, který má zřejmě o trochu lepší ekonomické možnosti než Písek...
Ano, i jedna z nabídek byla z Mostu a já si ji moc vážím. Ale podmínky mi nevyhovovaly s tím, jak to budu mít další rok nastavené.
Sledovala jste během roku výsledky vašich píseckých spoluhráček?
Sledovala jsem každý jejich start do zápasu. A po každém zápase s Kačkou vše probereme. Před každým zápasem napíšu, ať se daří držím pěsti. Fandíme si navzájem.
Před začátkem této divné covidové sezony si vaše staronové spoluhráčky daly za cíl play off, nakonec ho však nenaplnily a budou hrát o udržení. Proč se to podle vás nepovedlo?
Vždycky musíte mít co největší cíl, ať je co největší chtíč. Beru to jako v pořádku určený cíl. To, že se jim to nepovedlo, je i vinou mizerné doby s covidem. Jak řekl, myslím pan Kolář, je hrozné pořád startovat a vypínat sportovce. Myslím že celá tato situace holky dovedla tam, kde teď jsou. Ale věřím, že mají velkou vnitřní sílu, že se s přehledem udrží a další rok už budeme bojovat spolu.
Do kdy máte ve Francii smlouvu a kdy se poprvé objevíte poprvé v píseckém dresu? Stihnete ještě Písku pomoci v play out se záchranou, což už jste jednou zažila a povedlo se to?
Ve Francii mám smlouvu do 30. června 2021. Poprvé bych se mohla objevit v Písku se začátkem soustředění. Play out určitě nestihnu, holky musí bojovat samy. Já budu mít taky dost práce, aby můj tým udělal co nejlepší výsledek v play off.
Bojem Písku o záchranu skončí podivná sezona a na obzoru je další, která už snad bude normální. Co od ní budete ve městě na Otavě očekávat?
Uvidíme, jak se cely tým poskládá, jestli ještě nepřijdou nějaké posily, a tím to vše začne. Těžká dřina v přípravě slibuje dobrý vstup do sezony. Už bych chtěla, aby u toho byli diváci. Teď musí mít odpočinuté hlasivky a už jim házená určitě chybí tak, jako nám jejich podpora v hledišti. A poslední věc, co očekávám, že budeme mít dobrou partu, která potáhne za jeden provaz a našim fanouškům bude dělat radost.

Autor: Václav Kozma

Další zprávy z regionu

• DOBROTY: Domácí bagetky s cibulí a tymiánem.

  

  před 4 hodinami
  Jejich výhoda je, že jsou rychle hotové, a pokud vám zrovna cibule a tymián nevoní, můžete klidně tyto ingredience vynechat nebo je…

  Více info

• Meteorologové i hasiči varují o čarodějnicích před rizikem požárů

  

  před 8 hodinami
  JIŽNÍ ČECHY - Vzhledem k vysokým teplotám a silnějšímu větru vydali meteorologové výstrahu před rizikem vzniku požárů, která bude…

  0 komentářů Více info

• Město Písek vyhlásí grantový program pro občany VsákniSe

  

  před 10 hodinami
  PÍSEK - Město Písek chce podpořit své občany v aplikaci prvků modro-zelené infrastruktury, a ještě letos vyhlásí zcela nový grantový…

  1 komentář Více info
•