Vládnoucí strana v Gruzii a opozice v pondělí večer podepsaly dohodu, uzavřenou za zprostředkování Evropské unie, která má ukončit politickou krizi, budící obavy o demokracii v bývalé sovětské republice. Uvedla to agentura AFP.
Dohodu podle ní podepsali v prezidentském paláci v Tbilisi zástupci všech politických stran. Ale hlavní opoziční síla, Sjednocené národní hnutí si vymínilo, že se přidá, jakmile bude jeho předák Nikanor Melia propuštěn z vězení. S tím dohoda počítá.
Gruzie se od parlamentních voleb z loňského října zmítá v krizi. Volby byly podle opozice zfalšovány, aby udržely u moci vládnoucí stranu Gruzínský sen. Opozice žádala nové volby a odmítala se podílet na práci nového parlamentu, ve kterém získala vládní strana jasnou většinu.
Dohoda podle agentury AP počítá s tím, že se opozice zapojí do práce parlamentu, jakož i s reformou ústřední volební komise a prokuratury. Předpokládá také, že pokud vládní strana Gruzínský sen v letošních místních volbách nezíská alespoň 43 procent hlasů, bude souhlasit s uspořádáním nových parlamentních voleb.
„Tato dohoda je výchozím bodem k upevnění gruzínské demokracie a euroatlantické budoucnosti Gruzie,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel, který na podpis dohody dohlížel prostřednictvím videa z Bruselu.
Gruzínská cesta do EU a NATO
Michel uvedl, že v úterý navštíví Tbilisi, aby jednal s gruzínskými politiky o opatřeních, která povedou k posílení vazeb mezi kavkazskou zemí, ucházející se o vstup do EU, a Bruselem. Tato opatření by měla posílit nezávislost soudnictví, zlepšit volební procesy a přispět k vytvoření parlamentu lépe zastupujícího všechny občany Gruzie.
Text dohody požaduje volby v „plně proporcionálním“ systému, jasná kritéria při sčítání hlasů a přizvání mezinárodních expertů k urovnání případných sporů.
EU a USA v neděli vyzvaly gruzínské poslance, aby tuto kompromisní dohodu schválili, a to ve společném prohlášení, které svědčí o aktivním obnovení konzultací mezi Bruselem a Washingtonem o jižních a západních sousedech Ruska v době, kdy vztahy s Moskvou jsou stále napjaté, zejména pokud jde o Ukrajinu, poznamenala AFP.
Gruzie také doufá, že vstoupí do NATO, a to i přes odpor Moskvy, která tyto snahy považuje za útok na svou tradiční sféru vlivu. V srpnu 2008 se Rusko a Gruzie střetly v pětidenní bleskové válce, po níž Moskva uznala nezávislost dvou gruzínských provincií, ovládnutých separatisty, Abcházie a Jižní Osetie, kde udržuje silnou vojenskou přítomnost.
