Země Pernštejnů. Panství sahající od Pardubic po Středomoří
Před pěti sty lety, 8. dubna 1521, zemřel renesanční muž Vilém II. z Pernštejna. Po čtyři generace udržovali jeho potomci status jednoho z nejvýznamnějších rodů Evropy. Pernštejnové byli vzdělaní, měli vliv na dobové umění i módu a ve dvorské politice byly „Pernštejnky“ vyhledávanými nevěstami. Premiéru poslouchejte on-line po dobu jednoho měsíce po odvysílání.
Ekonomická strategie a následné bohatství Viléma II. z Pernštejna utvrdilo význam rodu v Českých zemích. Jeho děti a především vnuci zářili na společenském řebříčku doby. V době raného novověku nechali vybudovat rozsáhlou síť rybníků i řadu vynikajících staveb, jimž vévodí renesanční zámek pardubický i litomyšlský. Pernštejnská příbuzenská síť se na počátku 17. století rozprostírala od Madridu, přes Neapol, Milán až do Prahy.
„Tvá noblesa září tolika ctnostmi“
Prostředí dvora Marie Habsburské (Španělské), kde dcery Pernštejnů pobývaly, ovlivnilo znalost jazyků, vedle znalostí španělštiny zahrnovala také češtinu, němčinu, latinu a italštinu. O úctě a vážnosti, již se pernštejnské ženy těšily u svých současníků, nejvíce vypovídá jejich korespondence. Nechyběli mezi nimi králové, papežové a mocná knížata, slavní teologové, umělci a učenci.
V pořadu hovoří historici František Šebek, Petr Vorel, Pavel Marek. Připravila Jana Davidová-Kracíková. Vyprávění doplní drobné dialogy a dopisy historických postav.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
