Domů
Technologie
Jaderný vesmírný pohon v rukou dalšího vývojáře
Zdroj: Pixabay
Zdroj: Pixabay

Jaderný vesmírný pohon v rukou dalšího vývojáře

Americká agentura pro obranné výzkumné projekty (DARPA) udělila zakázku na demonstraci jaderného vesmírného programu do roku 2025. Zakázku získal program Demonstration Rocket Agile Cislunar Operations (DRACO).

V rámci udělené zakázky má být provedena první fáze programu DRACO. Ta je zaměřena na demonstraci schopností jaderného vesmírného pohonu (NTP) při dopravě nad nízkou oběžnou dráhu Země. Na projektu se podílí společnost General Atomics, která bude zajišťovat vývoj reaktorového systému, zatímco společnosti Blue Origin a Lockheed Martin vyvinou návrh vesmírného plavidla.

DARPA informovala, že dosáhnout rychlých manévrů, které jsou obvyklé pro projekty amerického ministerstva obrany na zemi, moři, či ve vzduchu, bylo pro vesmírné projekty nedosažitelné. Hlavním důvodem tohoto nedostatku vesmírných plavidel je současné řešení elektrického a chemického vesmírného pohonu. Nevýhodou je poměr tahu k hmotnosti celého systému, který tak pracuje s nízkou účinností.

NTP pohon rakety DRACO může potenciálně dosáhnout vyššího poměru tahu k hmotnosti v porovnání s chemickými raketovými motory. Vyšší poměr umožní dosáhnout vyšší účinnosti celého systému. To poskytne plavidlu DRACO rychlejší odezvy při provádění manévrů ve vesmíru.

Tým vývojářů prokázal schopnosti vyvinout a nasadit pokročilou reaktorovou technologii vesmírného pohonu a vesmírných systémů,“ sdělil major Nathan Greiner, manažer programu DRACO v US Air Force.

DARPA má za cíl demonstrovat jaderný vesmírný pohon do roku 2025 DARPA má za cíl demonstrovat jaderný vesmírný pohon do roku 2025 (Zdroj: DARPA)

První fáze programu bude trvat přibližně 18 měsíců a zahrnuje dvě hlavní větve projektu. Větev A, která je zajišťována společností General Atomics, zajišťuje předběžný návrh reaktoru pro vesmírný program a koncepci podpůrných systémů pohonu. Větev B zajišťují společnosti Blue Origin a Lockheed Martin. Ty budou nezávisle pracovat na vývoji koncepce provozních systémů vesmírného plavidla pro splnění cílů mise. Obě společnosti budou navrhovat vesmírné systémy pro demonstraci NTP pohonu.

Tato první fáze programu DRACO je snahou o snížení rizika, což nám umožní urychlit demonstraci zařízení na oběžné dráze. Takové zkoušky plánujeme provést v následujících fázích,“ sdělil Greiner.

Historický vývoj a další modely

Myšlenka jaderného pohonu byla otevřena již v minulosti. V roce 1961 NASA společně s tehdejší Atomic Energy Commission zahájila projekt NERVA. Ten vedl o několik let později k návrhu, výstavbě a testování raketového pohonu s jaderným reaktorem. Již tehdy si vědci byli vědomi přínosu technologie, která může až zdvojnásobit efektivitu rakety, což by umožnilo zmenšit a zkrátit dobu potřebnou pro let na jiné planety.

V roce 2018 NASA znovu začala pracovat na jaderném vesmírném pohonu s využitím nových materiálů. Na podzim loňského roku byl testován reaktorový systém pro raketový pohon společnosti GA-EMS, který by dobu letu na Mars mohl zkrátit až o 25 %.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Ivan Novák
17. duben 2021, 10:45

DARPA vymýšlí a financuje kdeco, občas obskurního, občas velmi zajímavého. Tuším, že lidem, kteří potřebují pouze se vyhejtovat, nemá příliš smysl radit něco produktivního, ale přesto: zkuste si o té agentuře a její historii něco ujistit.

Petr Benda
17. duben 2021, 11:29

Bez jádra či fúze se zkrátka neobejdeme

Vladimír Wagner
17. duben 2021, 12:09

Pro ty, kteří nevyužívají diskuzi jen pro trollování, jako pan Kozák, tak možná trochu zajímavého čtení o nutnosti a možnosti jaderných zdrojů pro činnost lidí ve vesmíru:

https://www.osel.cz/7031-je-mozna-hvezdna-budoucnost-lidstva.html

https://www.osel.cz/9803-budou-zakladny-pro-vesmirnou-kolonizaci-na-cervenych-trpaslicich.html

https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/zacnou-se-ve-vesmiru-konecne-vyuzivat-jaderne-reaktory

Kozák
19. duben 2021, 22:33

Pan wagner trolloval za jadrnou energetiku, ale k ničemu mu to nebude. Teď je v depresi, protože ví, že po Vrběticích už se u nás žádná jadrená elektrárna stavět nebude.

Milan Vaněček
17. duben 2021, 12:16

Je jasné že to má velký vojenský význam. Především vojenský výzkum a aplikace drží jádro ještě při životě...

frank
18. duben 2021, 21:42

ve skutečnosti jsou sondy s jaderným zdrojem průkopníky vědy v průzkumu dále od Slunce a nebýt této techniky, tak by nejezdily ani roboti po Marsu. Taky to už málem úplně skončilo , kvůli pokřiku zelených mozků, naštěstí se NASA podařilo udržet a potupně zvyšuje výrobu plutonia ...Esa jde trošku jinou cestou, snaží se o výrobu americia konkrétně ve Velké Británii a opět se jedná čistě jen o civilní vyžití...

Martin Svoboda
19. duben 2021, 01:02

Akorát je rozdíl jaderný pohon a jaderný zdroj elektrické energie. Elektřiny je na těch sondách potřeba řádově stovky wattů. Např. Galileo měla cca 500W (i když nevím, jestli dohromady - byly tam dva zdroje - nebo každý).

Pro pohon té energie bude potřeba sakra více.

frank
19. duben 2021, 15:56

ano, mluvil jsem celkově o jádru v kosmu, jenže zeleným se nelíbí ani články sond, natož Krusty ( zdroj schopný cca 12 let nepřetržitě sytit spotřebu menší měsíční či marsovské základny) či případný jaderný motor pro kosmickou loď

Atom
17. duben 2021, 13:07

Tak je jasné, že na OZE se ve vesmíru létat nebude.

energetik
18. duben 2021, 21:49

Souhlas, budeme cestovat červí dírou.

Jan Veselý
19. duben 2021, 17:46

ZPM

johnz
21. duben 2021, 12:14

Jaderné tepelné pohony jsou málo účinné, jen o troch u účinnější než chemické, to je nic, antigravitační geavi-nukleární pohon je 30000 krát účinnější, se zátěží 20tun dosáhne běžně 1-10G při vlastní váze 100kg. S takovým pohonem je pak možné být za 5 dní na Marsu. A to nejlepší dá se postavit v garáži.

Baton David
21. duben 2021, 22:52

na fůzní pohon si budeme muset ještě nějaký pátek počkat

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se