EU získá od Pfizeru 50 milionů dávek dříve. Očkování nabírá na tempu, zní z Bruselu |
Úzus praví, že na očkování by měli přijít minimálně tři měsíce po ukončení izolace. Vzhledem k tomu, že pacienti po covidu mají dostatek protilátek, mluví se o tom, zda by nebylo vhodné termín posunout až na šest měsíců. A k tomu je očkovat jen jednou dávkou.
„Je to regulérní diskuse. Znám člověka, který má neuvěřitelné hladiny protilátek, asi čtyřicet tisíc, což je hodnota, jakou jsem ještě nikdy neviděl. Jde o člověka, který byl nemocný a po třech měsících dostal dvoudávkové schéma (očkování – pozn. red.), protilátky pak vystřelily takhle vysoko,“ uvedl pro Lidovky.cz epidemiolog a někdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula.
Nemoc by tak u lidí, kteří už covid-19 prodělali, představovala v podstatě první dávku vakcíny. Po nějaké době by pak obdrželi druhou fázi očkování, tentokrát už skrze klasickou injekci.
V takovém duchu nyní uvažují v Izraeli, který vévodí světovým vakcinačním statistikám. Hovořil o tom epidemiolog Petr Smejkal, který s Izraelci jedná o různých přístupech v boji proti pandemii.
„Taky dřív dělali to, že když měl někdo covid, šest měsíců ho brali jako naprosto imunního. V tomhle jsme dost přísní,“ uvedl Smejkal v rozhovoru pro server iRozhlas.cz.
Strategie jedné dávky pro vyléčené má oporu i u zástupců České vakcinologické společnosti, podle Daniela Dražana ji má též Německo. Důvod je jednoduchý – nedostatek vakcín v Evropě.
Hlavně ten hovoří pro. „Za mě je to dobrá varianta. Především proto, že potřebujeme šetřit a naočkovat co nejvíc lidí aspoň jednou dávkou. Všechny strategie, které šetří dávky, jsou potenciálně prospěšné,“ uvedl pro Lidovky.cz Dražan.
Na vakcíny stále čeká přes 300 tisíc seniorů. Registrovali se na očkování i u praktiků, někteří se jej už nedožili |
Podle Dražana z České vakcinologické společnosti je podobný přístup dobrou variantou. Především proto, že vakcína by vyšla i na ty, kteří nemají žádnou imunitu. V současné chvíli by se také přimlouval za to, aby se interval natáhl až na šest měsíců. „Nemoc sama o sobě zanechává u některých lidí imunitu po nějakou dobu, která se pohybuje na hranici pěti až sedmi měsíců. To znamená, že šest měsíců by bylo relativně bezpečných. Samozřejmě čím později to bude, tím se riziko nákazy může zvyšovat,“ dodává Dražan. Lidí, kteří jsou po prodělání infekce imunní, je podle něj asi osmdesát procent.
Příklad se čtyřiceti tisíci protilátkami, které uváděl Prymula, je sice extrém, platí ale, že ten, kdo covid prodělal a dostane první dávku vakcíny, má víc protilátek, než ten, komu se covid vyhnul a dostane dvě dávky. Data o účinnosti podání pouhé jedné dávky u lidí po covidu sice zatím nejsou, odborníci ale vychází právě z dat o tvorbě protilátek.
Dražan je zároveň zastáncem toho, aby jedna dávka pro lidi po covidu, byla dočasným řešením do doby, než bude očkovacích látek dostatek. I Prymula hovoří o tom, že by to bylo vhodné po dobu, než se poptávka saturuje. Nevidí ale problém ani v tom, že by šlo o trvající doporučení. „Může být problém u osob, které covid prodělaly, ale velmi lehkou formou, a mají tak nízké protilátky. Na druhou stranu tito lidé vůbec nemusí vědět, že už nemoc prodělali. Tam, kde byl průběh klinicky zřejmý, jsou většinou protilátky poměrně vysoké,“ líčí Prymula.
Dražan uvádí, že proti jedné dávce u postcovidních jedinců hovoří především to, že to není schválené, protože nejde o schéma, které by bylo zahrnuto do klinických studií. Na druhou stranu, klinické studie se na jedince po covidu nezaměřovaly vůbec.
  |
Virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy dodává, že důvod tábora, který je proti takovému postupu, je opatrnost ve vztahu k autoimunitní reakci. „Epidemie je přítomná přes rok, to už jsou dlouhodobé zkušenosti. Vakcinace začala na přelomu roku, zkušenost je to tedy zatím tříměsíční. Podle mého názoru je ale odložení očkování u těch, kdo už byli nemocní, o tři až šest měsíců, rozumné,“ říká Hirsch.
Spoléhat se pouze na imunitu po prodělané nemoci není příliš ideální. Už loni byly případy, kdy někteří prodělali nemoc dvakrát. Dohromady je jich ke konci února čtrnáct set. Jak uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ), podobných případů narostlo zejména při podzimní vlně koronaviru. Důvodem jsou především mutace.
Osm ministerstev žádá přednostní očkování svých klíčových úředníků, využijí nabídku krizového štábu |
Za reinfekci se nyní v Česku podle evropské definice považuje opakované, potvrzené, symptomatické onemocnění covidem-19, kde mezi první a druhou epizodou uběhlo šedesát a více dnů. Původně to bylo devadesát. „Zkrácení intervalu z původně používaných devadesáti dnů na šedesát souvisí s rozšířením variant viru. K většině opakovaných onemocnění ovšem došlo v intervalu podstatně vyšším, medián intervalu mezi první a druhou epizodou u hlášených případů byl 124 dní,“ uvádí Jan Kynčl ze SZÚ.
I mutace jsou každopádně důvodem, proč by se měli nechat očkovat i ti, kdo už mají zrádné onemocnění za sebou.
