InzerujTEĎ

 
 
 

Kdy a kam

  • Brunch Na Zavadilce – kulinářská akce amatérských kuchařů

    neděle 12.5 10:00 - Podskalí – Strakonice

  • Tomáš Kvapilík: Mozaika vztahů – společenská beseda

    neděle 12.5 19:00 - Kavárna Železářství U Šulců, Blatná

Zobrazit všechny události
 
 
 
 

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod  >  Milevské noviny  > 

Při opravách sepekovského kostela Panny Marie se nalézaly vzkazy předků

16.4.2021 16:28

Dominantou Sepekova je bezesporu kostel Panny Marie. Za devět roků tomu bude 300 let od počátku jeho stavby. Tak jako každá jiná nemovitost i kostel potřeboval projít čas od času údržbou i většími opravami. A ty připomíná znalec sepekovské historie Jaroslav Kosík:

 

"Mou první památkou na opravy kostela byla útlá knížečka nazvaná Stoletá památka... na vysvěcení kostela z roku 1833. Bohužel nemohu z ní opsat vůbec nic, protože jsem můj šanon o sepekovských kostelech také půjčoval a po čase jsem zjistil, že jmenovaná útlá knížečka už v něm není. Když se chceš něčeho zbavit, tak to půjč, říká jedno pravdivé rčení.

Povídání o opravách sepekovského kostela tak mohu začít až roku 1923, kdy byla prováděna velká oprava budovy i střechy. Při ní byly nalezeny schránky s předměty i písemnostmi vloženými tam v minulosti. Po opravě byly na místo znovu vráceny. Písemnosti se pak našly ve zvláštní nádobce při opravách kostela v devadesátých letech minulého století.

Nejstarší dokument z roku 1851 uvádí: „Leta Páně 1851 v měsíci srpnu byl kříž (asi na věži - pozn. autora) opět do nového dřeva se svou bání zasazen a upevněn. Klempířskou práci konal Jozef Plechner, mistr a izraelita z Milevska, tesařskou Jozef Šiml ze Sepekova a nádeník byl Jozef Jechman." Další písemnost z toho roku se týká fary, konkrétně se uvádí, že „toho samého roku 1851 žili 4 peyskové ve faře," jak zapsal pater Athanáš. Také nechyběl obrázek Schloss in Prag a jiné pouťové obrázky, třeba z Mariazeel, nebo drobné dárky od ctitelů tohoto chrámu. Za povšimnutí stojí fakt, že v soupisu nikde není uveden žádný peněžní dar.

To dokumenty, vložené do kopule kostela při opravách v roce 1923, jsou podstatně sdílnější. Dozvíme se z nich, že při opravách pracovali: mistr klempířský Antonín Bejr z Milevska s tovaryšem Janem Fleišmanem z Milevska, práci tesařskou odvedli mistr Novotný z Opařan, Jan Vácha, Štěpán Šot a František Handrejch se synem Františkem, všichni ze Sepekova. Tehdejší farář Ferdinand napsal, že všechny staré věci byly zase uloženy do schránky a nově tam byly přidány: mince 1 Kč, po jedné minci padesáti haléř, 20 haléř, 10 haléř, 2 žel. haléře, jakých se používalo za války a krejcary z dob Rakouska-Uherska. Mistr Bejr sepsal, jak a které práce na kostele prováděl, že mu bylo 50 let, jeho synovi Antonínovi bylo 21 roků a tovaryši Fleišmanovi 23 roků. Také poznamenal, že dával nový stožár pro kříž a do báně vložil i nové věci a vše se zase uložilo i „s dřívějšími listinami." Tehdejší děkan Maur nezapomněl do krabice podstrčit svoje vyjádření, jak těžce sháněl peníze na nové zvony. O tom, kdo byl při tom, když se staré i nové dokumenty do kopule, dávaly jsem nenašel nic.

Při velké opravě v devadesátých letech minulého století byla kopule snesena, a našla se krabice, či spíše sklenice s uloženými dokumenty. Pořídila se dokumentace všech nalezených věcí.

V září 1998 byly schránka se starými dokumenty doplněna o jeden výtisk Jihočeských listů, třemi současnými bankovkami různých hodnot, osmi mincemi různých hodnot a do schránky byla vložena jedna listina církevního charakteru a ručně malovaná pohlednice. Také byla přiložena listina o průběhu oprav a jejich financování. Ve zprávě je psáno, kdo se této akce zúčastnil a uvedeno, že byly dokumenty, staré i nové, ukládány ve dvou schránkách. Nechyběl ani popis počasí toho dne.

Přejme si, aby vložené památeční doklady nepotkal stejný osud, jako ty, které byly roku 1847 vloženy do základu pilíře řetězového mostu v Podolí. Při rozebírání mostu v šedesátých letech se přišlo na to, že se někomu v době stavby mostu podařilo zejména vložené peníze ze schránky ukrást."

 

Autor: Jaroslav Kosík

Diskuse k článku - napište váš názor
 

Další zprávy z regionu

 
 

Diskuse ke článku

Zbývá znaků: 1200
 
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace