Zámořská stanice ESPN ho označila za nejlepšího světového hokejistu týdne. David Cienciala napodobil Wayna Gretzkého, který v jediném utkání play off nasbíral sedm bodů. Z Bostonu mu pak taky psal velký kamarád David Pastrňák, který zakončil jednu z bitev o Stanley Cup proti Torontu s dechberoucí statistikou 3+3.
„Kámo, skoro jsem tě dostihl!“
„No jo, ale tobě se to povedlo v NHL!“ odepisoval třinecký útočník. Ano, Cienciala před třemi lety zazářil bilancí 0+7 „jen“ v extraligovém čtvrtfinále proti Pardubicím (8:1). Unikátní počin ale načasoval do nejdůležitějšího dne sezony.
Do zápasu, který nehledě na soutěž fascinuje hráče i fanoušky.
Do zápasu, po němž už neexistuje šance na reparát.
Do zápasu, který určuje vyznění celoroční dřiny.
Třinecký David Cienciala slaví
V Americe má prosté, až magické označení. Game 7. V extralize nejvyrovnanější série rozhoduje od roku 2001, nejvyšší soutěž nabídla už přes třicet sedmých duelů. Každý z nich měl neopakovatelný příběh. A ve čtvrtek přibudou další.
Rozhodující bitvy o finále svede Liberec se Spartou (17.00) a Mladá Boleslav v Třinci (19.00). Mnozí současní semifinalisté se už do kroniky sedmých zápasů nesmazatelně zapsali.
Třeba Ciencialovi by nyní v Třinci rozhodně nevadilo, kdyby sedmibodový kousek z března 2018 zopakoval. Jen by to nejspíš znamenalo konec movitých Ocelářů, pětadvacetiletý útočník patří k lídrům odbojné party boleslavských pracantů.
Třinec v sedmé partii porazil i současný boleslavský trenér Radim Rulík. Na jaře 2015 dovedl Litvínov k titulu a s kýblem plným alkoholu líčil: „Jsem vyčerpaný. Nejraději bych měl klid a dělal na litvínovské farmě v Mostu.“
S Rulíkem se o historické zlato pro známou hokejovou baštu postaral i Miloslav Hořava, který teď jako trenér Sparty může proti Liberci přepisovat historii znovu.
Miloslav Hořava (vlevo) a Radim Rulík, trenéři Litvínova.
Ještě nikomu se v domácím play off nepodařil obrat série z 0:3 na 4:3. Hořavovi k němu před 14 lety ve Znojmě chyběla jediná výhra. Proti Pardubicím jeho tým ztrátu 0:3 smazal, ale do semifinále zamířil sok. „Série má jediného vítěze, a to jsou naši hráči, že dokázali držet krok s tak arogantním mužstvem,“ pálil pak Hořava.
Jeho protějšek Miloš Říha se divil: „Pro mě jsou zase hodně neseriózní znojemští trenéři, kteří neplní to, na čem jsme se domluvili.“
Důvod sváru? Pár maličkých naschválů. Třeba opožděné rozbruslení Pardubic na neupraveném znojemském ledu.
Pardubický trenér Miloš Říha v roce 2007
„Tohle se dělalo před dvaceti lety v krajském přeboru. A ještě se sypal písek na střídačku, aby hráčům ztupil brusle,“ zlobil se Říha. „Hloupost. Byl zoufalý, tak kopal kolem sebe,“ říkal znojemský útočník Jiří Dopita.
Sedmé semifinále ve Spartě zažil i její druhý trenér Josef Jandač. V roce 2014 vypadl, ač proti Kometě jeho tým v rozhodujícím duelu po dvou minutách vedl 2:0. Když se Sparta v závěru hnala za vyrovnáním, nechal sedět hvězdného Petra Tona. „Mrzí to, vždycky to odnese Ton,“ láteřil obávaný střelec. V současnosti je Ton coby sportovní ředitel Sparty Jandačovým nadřízeným.
A příběh posledního semifinalisty z Liberce? Co třeba zajímavost, že Bílí Tygři už potřetí míří k sedmému duelu do 02 areny? Proti Slavii ve čtvrtfinále 2005 uspěli, o tři roky později s ní v semifinále vypadli.
SMUTNÝ. Liberecký útočník Václav Nedorost je zdrcený z vyřazení v semifinále extraligy.
„Záporným hrdinou jsem já,“ kál se Václav Nedorost, když závěrečný liberecký tlak utnulo jeho oplácení. Tentokrát může poprvé do extraligového finále postoupit. Jako sportovní ředitel Boleslavi.
Usaďte se. Kouzelné sedmé kapitoly začínají.
