Greenpeace vyzvala Ústecký kraj, aby řešil kácení lesů v Krušných horách Aktualizováno
Greenpeace kácení mapovala od podzimu. Oblast je domovem řady chráněných a vzácných rostlin a živočichů, jako jsou například sokol stěhovavý, holub doupňák a jestřáb lesní nebo brouci roháč obecný, tesařík alpský a kovařík fialový. "Přesto zde dlouhodobě probíhá intenzivní holosečné kácení, včetně kácení cenných stromů starších sto let, a výsadba nevhodných a nepůvodních dřevin, především smrku. To vede k devastaci celé lokality," uvedli ekologové. Organizace podala podnět k České inspekci životního prostředí, aby prošetřila lesnické zásahy a zastavila je.
Vlastník mohl podle Greenpeace za uplynulých deset let za vykácené dřevo získat až 170 milionů korun. "Bučiny u Horního Jiřetína patří mezi nejvzácnější evropskou přírodu, která je bohatá na množství živočišných a rostlinných druhů. Krajský úřad nyní chce s vlastníkem uzavřít smluvní ochranu místních lesů. Nevěříme, že taková smlouva může být dostatečná," uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace. "Vyjednávání smlouvy navíc probíhá utajeně, veřejnost ani odborníci se k ní tak nemohou vyjádřit. Proto požadujeme vyhlášení ochrany a bezzásahovosti tohoto území," dodala.
⚠️Na úbočích Krušných hor u Horního Jiřetína jsou právě teď káceny unikátní květnaté bučiny, které jsou zařazeny do...
Zveřejnil(a) Greenpeace Česká republika dne Úterý 13. dubna 2021
Horní Jiřetín leží v těsném sousedství dolu ČSA, v minulosti čelil hrozbě zbourání. Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2015 rozhodla o zachování limitů těžby v dole ČSA a jejich prolomení v Bílině. "Mnoho let jsme strávili obranou Horního Jiřetína před těžbou uhlí a nakonec se nám ho podařilo zachránit. Ale radovat se pořád nemůžeme, když vidíme, jak mizí vzácné lesy, které nás obklopují, které máme rádi a které neodmyslitelně k našemu domovu patří. Kompetentní orgány rozsáhlému kácení jen přihlížejí. My, místní lidé, jsme pohledem na systematicky odlesňované svahy rozladění a znovu prožíváme křivdu z toho, jak se s naší tolik zkoušenou krajinou zachází," uvedla starosta Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených).
Krajský úřad uvedl, že jednání o smluvní ochraně začalo v roce 2019 na základě poznatků úředníků získávaných postupně od roku 2017, kdy bylo projednáváno používání geograficky nepůvodních druhů při výsadbách, a v souvislosti s výsledky kontroly provedené v roce 2018 a navazujícího šetření plánovaných těžeb v letech 2018 a 2019. V sezoně 2019 a 2020 některé těžby úřad neschválil a provedeny nebyly. "V sezoně 20/21 plánované kácení omezil z moci úřední asi o třetinu plánovaného objemu. Rozhodnutí bylo napadeno odvoláním a nenabylo právní moci, dosud je však v právní moci předběžné opatření, které těžbu omezuje," uvedl mluvčí úřadu Martin Volf.
S požadavkem na vyhlášení chráněné krajinné oblasti Krušné hory nyní vystoupilo uskupení Spojenci pro kraj, které je součástí krajské koalice. "Vznik CHKO je především věcí politické vůle a konečné rozhodnutí je na vládě. Chceme spojit všechny, komu na Krušných horách záleží, abychom společně dali ministerstvu životního prostředí a vládě najevo, že ochrana Krušnohoří je na místě," uvedl Michal Kučera (Spojenci), krajský radní pro regionální rozvoj.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Jiří Svoboda
13.4.2021 14:46Jirka Černý
13.4.2021 14:52 Reaguje na Jiří SvobodaJan Škrdla
13.4.2021 23:27 Reaguje na Jiří SvobodaZřejmě tomu tak i je, jinak by se o danou firmu zajímala lesnická inspekce, popř. i policie.
Díval jsem se do mapy, nejvyšší kopce kolem 700 m, navíc je to závětrná strana Krušných hor. Pokud zde vysazují smrk ve větším zastoupením než malém, popř. čistě smrk, tak jsou to totální šílenci a ignoranti, a zadělávají si na problémy v budoucnu.
Majka Kletečková
13.4.2021 17:43Milan G
13.4.2021 18:08Když nechala správa NPŠ sežrat pětiset leté!!/jak se později prokázalo/ stromy kůrovcem v bezzásahové zóně, tak jsem nikde nečetl, že by tihle ekologisti byli proti. Tady se jedná, pokud je to pravda, o stoleté stromy a je to špatně. Takový divný selektivní přístup.
Kajetán Hostička
13.4.2021 19:06 Reaguje na Milan GSamozřejmě kdo nechce pochopit, nepochopí.
Milan G
13.4.2021 20:05 Reaguje na Kajetán HostičkaPřed dvěma lety jsem viděl ty stojící souše na Šumavě, přínos v podstatě nulový. Suchý strom od kořene až ke koruně. Po letech se začaly lámat koruny a tak správa je radši lámala sama aby nedošlo ke zranění návštěvníků.
Ano, kdo nechce pochopit ten nepochopí.
Já jen doufám, že Krušné hory, které si toho prožily opravdu dost, nepotká neštěstí ve formě CHKO nebo podobné vymoženosti.
Majka Kletečková
13.4.2021 22:49 Reaguje na Milan GMilan G
14.4.2021 11:26 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
13.4.2021 20:50 Reaguje na Kajetán HostičkaJinak je na tomto případě krásně vidět co vše jsou schopni ekologové, při pokusu o dalšího vyhlášení chráněného území místním lidem nalhat a kam potom směřuje praxe.
Lidi, jak se o vaše okolí začnou zajímat různí ochranáři, berte do ruky vidle.
Kajetán Hostička
14.4.2021 01:01 Reaguje na Jarek SchindlerUž jen to že Vám nedělá problém naházet spoustu různých lidí co se zabývají ekologií
do jednoho pytle svědčí o Vaší omezenosti.
Hospodaření je velmi široký pojem a může přírodu obohacovat ale i ochuzovat. Velmi, velmi záleží na jeho způsobu. Nepsaným pravidlem je, že když Vám jde jen o krátkodobý zisk, většinou přírodě uškodíte. V Česku je mnoho významných ekosystémů člověkem obhospodařována, a to jednoduše proto, že na větsině rozlohy ČR nahradily ekosystémy původní. Hlavním faktorem kvality mnoha ekosystémů tedy nyní je, JAK tam člověk hospodaří. Jedná se tedy o změnu způsobu hospodaření, která nejvíce víří emoce.
Společnost se vyvíjí a vyvíjí se i poptávka společnosti. Proto nemusí být nutně špatné přeměnit některé kulturní porosty na zdivočelé území. Pokud je možné zachovat kvalitu ekosystému spolu s šetrným hospodařením, mohly by se uplatnit oba přístupy.
Vše je o zvážení konkrétní situace.
To však nezpochybňuje vážnost problému.
Milan G
14.4.2021 11:36 Reaguje na Kajetán HostičkaPrávě na základě toho co jsem viděl nebudu dělat rozdíl v tom když kritizuji ekologisty a je úplně jedno, že se jedná v tomhle případě o komerční těžbu.
...Společnost se vyvíjí a vyvíjí se i poptávka společnosti. Proto nemusí být nutně špatné přeměnit některé kulturní porosty na zdivočelé území...můžete mi prosím napsat jak obrovská je ta poptávka v celé společnosti po bezzásahovosti? V mém okolí se nevyskytuje.
Majka Kletečková
15.4.2021 19:14 Reaguje na Milan GOdpovědi na dotaz, jak obrovská je poptávka v celé společnosti po bezzásahovosti, by musel předcházet reprezentativní výzkum veřejného mínění, což není levná záležitost. Dosud jsem nezachytila, že by nějaká agentura pro výzkum veřejného mínění toto v naší populaci šetřila. Asi si takový průzkum nikdo neobjednal.
Jarek Schindler
14.4.2021 20:30 Reaguje na Kajetán HostičkaStrašně se mě "líbí" když lidé co pravděpodobně nikdy nehospodařili volají po změně hospodaření a to kdekoliv.
No a nejlepší na tom je, že po změně hospodaření volají hlavně na cizím majetku. Trnem v oku jsou jim cizí zisky. Sami ovšem umí pouze natahovat ruku.
Jestli tohle má být ta výsledkem vyvíjející se společností, nebo dokonce ta poptávka společnosti tak potěš pánbůh. To už tady totiž bylo.