https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/greenpeace-vyzvala-ustecky-kraj-aby-resil-kaceni-lesu-v-krusnych-horach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Greenpeace vyzvala Ústecký kraj, aby řešil kácení lesů v Krušných horách Aktualizováno

13.4.2021 14:00 | HORNÍ JIŘETÍN (ČTK)
Greenpeace kácení mapovala od podzimu.
Greenpeace kácení mapovala od podzimu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace
Ekologická organizace Greenpeace vyzvala Ústecký kraj a ministerstvo životního prostředí, aby začaly řešit kácení lesů v Krušných horách v blízkosti Horního Jiřetína na Mostecku. Organizace požaduje vytvoření chráněného území, v němž nebude možné zasahovat. ČTK o tom informoval Lukáš Hrábek z Greenpeace. Les podle ekologů vlastní společnost I. H. Farm, která je spojená s finančníkem Pavlem Tykačem. Z informací, které ČTK zaslal krajský úřad, vyplývá, že se s vyhlášením požadovaného území počítá, úřad chce uzavřít s vlastníkem smlouvu. Pokud se smlouva neuzavře, budou podle úřadu zahájeny kroky k vyhlášení přírodní rezervace s totožným vymezením bezzásahové zóny.
 

Greenpeace kácení mapovala od podzimu. Oblast je domovem řady chráněných a vzácných rostlin a živočichů, jako jsou například sokol stěhovavý, holub doupňák a jestřáb lesní nebo brouci roháč obecný, tesařík alpský a kovařík fialový. "Přesto zde dlouhodobě probíhá intenzivní holosečné kácení, včetně kácení cenných stromů starších sto let, a výsadba nevhodných a nepůvodních dřevin, především smrku. To vede k devastaci celé lokality," uvedli ekologové. Organizace podala podnět k České inspekci životního prostředí, aby prošetřila lesnické zásahy a zastavila je.

Oblast, kde dochází k masivnímu kácení.
Oblast, kde dochází k masivnímu kácení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace

Vlastník mohl podle Greenpeace za uplynulých deset let za vykácené dřevo získat až 170 milionů korun. "Bučiny u Horního Jiřetína patří mezi nejvzácnější evropskou přírodu, která je bohatá na množství živočišných a rostlinných druhů. Krajský úřad nyní chce s vlastníkem uzavřít smluvní ochranu místních lesů. Nevěříme, že taková smlouva může být dostatečná," uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace. "Vyjednávání smlouvy navíc probíhá utajeně, veřejnost ani odborníci se k ní tak nemohou vyjádřit. Proto požadujeme vyhlášení ochrany a bezzásahovosti tohoto území," dodala.

⚠️Na úbočích Krušných hor u Horního Jiřetína jsou právě teď káceny unikátní květnaté bučiny, které jsou zařazeny do...

Zveřejnil(a) Greenpeace Česká republika dne Úterý 13. dubna 2021

Horní Jiřetín leží v těsném sousedství dolu ČSA, v minulosti čelil hrozbě zbourání. Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v roce 2015 rozhodla o zachování limitů těžby v dole ČSA a jejich prolomení v Bílině. "Mnoho let jsme strávili obranou Horního Jiřetína před těžbou uhlí a nakonec se nám ho podařilo zachránit. Ale radovat se pořád nemůžeme, když vidíme, jak mizí vzácné lesy, které nás obklopují, které máme rádi a které neodmyslitelně k našemu domovu patří. Kompetentní orgány rozsáhlému kácení jen přihlížejí. My, místní lidé, jsme pohledem na systematicky odlesňované svahy rozladění a znovu prožíváme křivdu z toho, jak se s naší tolik zkoušenou krajinou zachází," uvedla starosta Jiřetína Vladimír Buřt (Strana zelených).

Krajský úřad uvedl, že jednání o smluvní ochraně začalo v roce 2019 na základě poznatků úředníků získávaných postupně od roku 2017, kdy bylo projednáváno používání geograficky nepůvodních druhů při výsadbách, a v souvislosti s výsledky kontroly provedené v roce 2018 a navazujícího šetření plánovaných těžeb v letech 2018 a 2019. V sezoně 2019 a 2020 některé těžby úřad neschválil a provedeny nebyly. "V sezoně 20/21 plánované kácení omezil z moci úřední asi o třetinu plánovaného objemu. Rozhodnutí bylo napadeno odvoláním a nenabylo právní moci, dosud je však v právní moci předběžné opatření, které těžbu omezuje," uvedl mluvčí úřadu Martin Volf.

S požadavkem na vyhlášení chráněné krajinné oblasti Krušné hory nyní vystoupilo uskupení Spojenci pro kraj, které je součástí krajské koalice. "Vznik CHKO je především věcí politické vůle a konečné rozhodnutí je na vládě. Chceme spojit všechny, komu na Krušných horách záleží, abychom společně dali ministerstvu životního prostředí a vládě najevo, že ochrana Krušnohoří je na místě," uvedl Michal Kučera (Spojenci), krajský radní pro regionální rozvoj.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

13.4.2021 14:46
Pokud společnost I. H. Farm postupuje podle zákona, nic se s tím nenadělá. Zřejmě je třeba bojovat za vyvážené zákony, které rozumně chrání přírodu i zisky majitelů hospodářských lesů. Jenomže kompromis je pro Greepeace sprosté slovo a tak se staví do pozice křiklouna.
Odpovědět

Jirka Černý

13.4.2021 14:52 Reaguje na Jiří Svoboda
Kompromis v pojetí Greenpeace znamená bude to bez výhrad po našem.
Odpovědět

Jan Škrdla

13.4.2021 23:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak velký vlastník musí mít ze zákona vypracovaný lesní hospodářský plán (na 10 let) a řídit se jim. Mimo jiné ten plán ukládá maximální výši těžby (vyjma kalamitní).
Zřejmě tomu tak i je, jinak by se o danou firmu zajímala lesnická inspekce, popř. i policie.

Díval jsem se do mapy, nejvyšší kopce kolem 700 m, navíc je to závětrná strana Krušných hor. Pokud zde vysazují smrk ve větším zastoupením než malém, popř. čistě smrk, tak jsou to totální šílenci a ignoranti, a zadělávají si na problémy v budoucnu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.4.2021 17:43
Je divné, že kácené staré buky jsou nahrazovány smrky.V dnešní době!
Odpovědět
MG

Milan G

13.4.2021 18:08
Jak jsem psal v jiném článku a už je to tady. Vyhlásit CHKO a okamžitě bezzásahovost. A dochází k umrtvení lesa..

Když nechala správa NPŠ sežrat pětiset leté!!/jak se později prokázalo/ stromy kůrovcem v bezzásahové zóně, tak jsem nikde nečetl, že by tihle ekologisti byli proti. Tady se jedná, pokud je to pravda, o stoleté stromy a je to špatně. Takový divný selektivní přístup.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

13.4.2021 19:06 Reaguje na Milan G
Přesně tak, ochrana přírody je založena na rozdílných přístupech v rozdílných prostředích (jestli chcete "selektovaný přístup"). Další věc je že na Šumavě stromy zůstaly v podobě souší, nebylo zasahováno do lesní půdy, a jistě byste i Vy mohl najít mnoho dalších rozdílů mezi průmyslovou těžbou a ponecháním lesa přírodním procesům.

Samozřejmě kdo nechce pochopit, nepochopí.
Odpovědět
MG

Milan G

13.4.2021 20:05 Reaguje na Kajetán Hostička
Pokud považujete a schvalujete za správné nechat sežrat kůrovcem staleté, zdravé stromy v podstatě genofond pod mantrou přírodního procesu pak nemá cenu vám nějak oponovat.

Před dvěma lety jsem viděl ty stojící souše na Šumavě, přínos v podstatě nulový. Suchý strom od kořene až ke koruně. Po letech se začaly lámat koruny a tak správa je radši lámala sama aby nedošlo ke zranění návštěvníků.
Ano, kdo nechce pochopit ten nepochopí.

Já jen doufám, že Krušné hory, které si toho prožily opravdu dost, nepotká neštěstí ve formě CHKO nebo podobné vymoženosti.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.4.2021 22:49 Reaguje na Milan G
Díky tomu, že v NP Šumava člověk zbytečně nezasahoval a nepoškodil lesní půdu těžkou technikou, se nyní šumavské lesy rychle samy úspěšně obnovují.
Odpovědět
MG

Milan G

14.4.2021 11:26 Reaguje na Majka Kletečková
Přečtěte si ještě jednou to co jste napsala a zamyslete se nad tím. Takže necháme sežrat schválně všechny zdravé stromy aby se pak šumavské lesy samy znova obnovovaly? Tohle je vaše mantra? Tohle fakt myslíte vážně?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.4.2021 20:50 Reaguje na Kajetán Hostička
A vy pochopíte, že ty lesy které jsou nyní nutné tak moc chránit nevznikly díky přirozeným přírodním procesům ale prací člověka? Jste schopen pochopit, že vznik porostu jeho vývoj a následná disturbance jsou totožné se založením porostu, jeho výchovou a následně obnovou, tedy těžbou.
Jinak je na tomto případě krásně vidět co vše jsou schopni ekologové, při pokusu o dalšího vyhlášení chráněného území místním lidem nalhat a kam potom směřuje praxe.
Lidi, jak se o vaše okolí začnou zajímat různí ochranáři, berte do ruky vidle.
Odpovědět
Kajetán Hostička

Kajetán Hostička

14.4.2021 01:01 Reaguje na Jarek Schindler
Já jsem pouze napsal že nesouhlasím s tím že přístup k Šumavě je srovnatelný s komerční těžbou. Nevím, kde jste v mé reakci narazil na odmítání kulturního původu porostu.

Už jen to že Vám nedělá problém naházet spoustu různých lidí co se zabývají ekologií
do jednoho pytle svědčí o Vaší omezenosti.

Hospodaření je velmi široký pojem a může přírodu obohacovat ale i ochuzovat. Velmi, velmi záleží na jeho způsobu. Nepsaným pravidlem je, že když Vám jde jen o krátkodobý zisk, většinou přírodě uškodíte. V Česku je mnoho významných ekosystémů člověkem obhospodařována, a to jednoduše proto, že na větsině rozlohy ČR nahradily ekosystémy původní. Hlavním faktorem kvality mnoha ekosystémů tedy nyní je, JAK tam člověk hospodaří. Jedná se tedy o změnu způsobu hospodaření, která nejvíce víří emoce.

Společnost se vyvíjí a vyvíjí se i poptávka společnosti. Proto nemusí být nutně špatné přeměnit některé kulturní porosty na zdivočelé území. Pokud je možné zachovat kvalitu ekosystému spolu s šetrným hospodařením, mohly by se uplatnit oba přístupy.
Vše je o zvážení konkrétní situace.
To však nezpochybňuje vážnost problému.

Odpovědět
MG

Milan G

14.4.2021 11:36 Reaguje na Kajetán Hostička
Už jsem vám to napsal, po tom co jsem viděl na trojmezí a i jinde, pochybuji že ty stromy budou přínosem. Jsou suché od kořene až ke koruně, nikde ani náznak tlení nebo něco podobného. Jaký mají tedy tyto stromy přínos pro ekosystémy? Jediné čemu se daří bez problémů je tráva a sem tam nálet, který v té trávě živoří.
Právě na základě toho co jsem viděl nebudu dělat rozdíl v tom když kritizuji ekologisty a je úplně jedno, že se jedná v tomhle případě o komerční těžbu.

...Společnost se vyvíjí a vyvíjí se i poptávka společnosti. Proto nemusí být nutně špatné přeměnit některé kulturní porosty na zdivočelé území...můžete mi prosím napsat jak obrovská je ta poptávka v celé společnosti po bezzásahovosti? V mém okolí se nevyskytuje.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.4.2021 19:14 Reaguje na Milan G
V mé sociální bublině se naopak poptávka po bezzásahovosti v NP Šumava vyskytuje.

Odpovědi na dotaz, jak obrovská je poptávka v celé společnosti po bezzásahovosti, by musel předcházet reprezentativní výzkum veřejného mínění, což není levná záležitost. Dosud jsem nezachytila, že by nějaká agentura pro výzkum veřejného mínění toto v naší populaci šetřila. Asi si takový průzkum nikdo neobjednal.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

14.4.2021 20:30 Reaguje na Kajetán Hostička
Ano, nedělá mi problém hodit do jednoho pytle všechny co považují zhodnocení sto let práce a nákladů s tím spojených ,za " krátkodobý zisk".
Strašně se mě "líbí" když lidé co pravděpodobně nikdy nehospodařili volají po změně hospodaření a to kdekoliv.
No a nejlepší na tom je, že po změně hospodaření volají hlavně na cizím majetku. Trnem v oku jsou jim cizí zisky. Sami ovšem umí pouze natahovat ruku.
Jestli tohle má být ta výsledkem vyvíjející se společností, nebo dokonce ta poptávka společnosti tak potěš pánbůh. To už tady totiž bylo.
Odpovědět
MG

Milan G

14.4.2021 21:08 Reaguje na Jarek Schindler
Napsal jste to přesně. Souhlas.
Odpovědět
kk

karel krasensky

13.4.2021 20:39
Greenpeace by měla taky začít bojovat proti těžbě stromu motorovymi pilami.Emise.Měli bychom se vratit k osvědčené bezemisní těžbě.Dvoumužné ruční pily a sekery
Odpovědět

Jirka Černý

15.4.2021 10:16 Reaguje na karel krasensky
Mějte trochu soucit, vždyť bych se úplně sedřel.
Odpovědět
MG

Milan G

15.4.2021 12:15 Reaguje na Jirka Černý
Nesedřete, budete na to dva :-) No co by jste neudělal pro snížení emisí. Ovšem vyvstal nám tady takový malý problémek, když budete dřít s tou pilou ručně, budete vyfukovat víc CO2 než za normální situace. Tak a co teď? Které emise jsou přijatelnější?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist