Raketoplán Columbia se poprvé vznesl s posádkou před 40 lety. Málem to skončilo nehodou
První americký raketoplán Columbia poslala NASA do vesmíru 12. dubna 1981. Přesně dvacet let poté, co Rusko vyslalo do kosmu Jurije Gagarina. „Americké raketoplány nebyly stavěné na to, aby létaly v nepilotovaném režimu. Bylo to poprvé, kdy do prvního startu úplně nového kosmického prostředku byla posazena posádka. Do té doby i potom všechny ostatní stroje vždy nejdřív absolvovaly nepilotovaný let,“ říká popularizátor kosmonautiky Milan Halousek.
Kosmické lodě totiž obvykle projdou několika testovacími starty v automatickém režimu. V kabině Columbie byly proto během několika prvních startů nainstalována katapultovací křesla, kterými posádka mohla loď v případě nouze opustit. Reálně by ale taková záchrana byla značně problematická, protože raketoplán krátce po startu překonal rychlost zvuku.
Svět si připomíná hned dvě velká kosmická výročí: start Jurije Gagarina i raketoplánu Columbia. Obě události připomíná Leonardo Plus Ondřeje Nováka
A tak přesto, že se jednalo o první start nového vesmírného dopravního prostředku, vydala se Columbia na svoji dva dny, šest hodin a dvacet minut dlouhou misi rovnou s dvoučlennou posádkou. Velitelem byl kosmický veterán John Young, který se v roce 1972 prošel po měsíci. Na palubě s ním v katapultovacím křesle seděl Robert Crippen.
Když se později zpracovávala závěrečná zpráva, objevilo se v ní zhruba sedm desítek anomálií a závad, které během letu vznikly. Řada systémů totiž neprošla předtím otestováním. Nebylo jak je otestovat a optimálně nastavit. Poruchy, se kterými se Columbia potýkala, byly různé: od drobností až po takové, jež mohly vyústit v tragédii.
Poškození klapky
Nejzávažnější bylo poškození velké manévrovací klapky na spodní části raketoplánu v zadní části pod motory.
„Je tam umístěna velká deska, která pomáhá při návratu do atmosféry raketoplánu v kontrolovaném sestupu. K tomuto poškození došlo i v okamžiku startu vlivem nezvládnutého akustického třesku po zapálení pomocných motorů SRB, kdy byla klapka velkým tlakem vychýlena mimo svoji pracovní polohu,“ popisuje Halousek.
„Sám velitel Young potom připustil, že kdyby o tomto poškození věděl hned při startu, vážně by zvažoval katapultáž posádky a navedení Columbie k neřízené havárii.“
Přesto misi úspěšně zvládl, Columbia 36x oblétla Zemi a urazila vzdálenost 1 728 000 kilometrů. 14. dubna přistála na Edwardsově letecké základně v Kalifornii. Raketoplán se celkem do vesmíru podíval 28krát a na oběžné dráze strávil dohromady 300 dní.
Úspěšnou kosmickou službu raketoplánu Columbia po 22 letech bohužel ukončila nehoda. Loď se kvůli proražení křídla při návratu na Zemi 1. února 2003 rozpadla nad Texasem a nikdo ze sedmičlenné posádky nehodu nepřežil.
Více si poslechněte v audiozáznamu Leonarda Plus. Připravil Ondřej Novák.
