Války a konflikty v Africe mohou vyhubit celé populace slonů, říká Arthur Sniegon ze Save Elephants

11. duben 2021

Český dobrodruh a ochránce Arthur Sniegon se svým projektem Save Elephants rozkrývá v Africe sítě pašeráků zvířat a produktů z nich, zatýká ilegální lovce a konfiskuje ilegální kontraband jako slonovinu nebo luskouní šupiny. „Současná situace obou druhů afrických slonů, tedy savanových i pralesních, je nejhorší, jaká kdy v historii byla,“ tvrdí aktivista v pořadu Leonardo Plus.

Dříve na černém kontinentu žily miliony slonů, dnes jich v případě savanových přežívá asi 350 tisíc, pralesních slonů daleko méně, mezi 50 a 100 tisíci.

Čtěte také

„Důležitá nejsou jen čísla, ale také trend jejich vývoje. Mezi lety 2007 a 2014 v Africe slonů savanových ubylo o třicet procent a počty dále klesají. U pralesních slonů se v posledních patnácti letech hovoří až o šedesátiprocentním úbytku.“

Případné vyhubení slonů by mělo značné důsledky také na přírodu samotnou. „Jak savanový druh, tak slon pralesní mají velký dopad na celý ekosystém. Patří mezi nejvýznamnější přenašeče semen, což je dáno jejich velkou mobilitou a tím, kolik potravy spotřebují,“ vysvětluje Sniegon.

Sloni jsou považováni za v Africe nejdůležitější ekosystémové inženýry. Zdravý prales je závislý na slonech a sloni na něm.
Arthur Sniegon

„Sloni jsou považováni za v Africe nejdůležitější ekosystémové inženýry, protože svým průchodem a potravním chováním mění ráz krajiny – prošlapáváním cestiček a vyhrabáváním kořenů. Stromový pokryv a sloni spolu úzce souvisí a to oběma směry: zdravý prales je závislý na slonech a zároveň sloni na něm.“

Arthur Sniegon, jeden z vedoucích expedice Neuron Dzamba ya lobi, a luskoun dlouhoocasý

„Docela děsivá je studie, která nedávno proběhla v Gabonu, tedy v rovníkové Africe v deštném lese, kde zjistili, že v posledních třiceti letech ubyla produktivita ovocných stromů, na kterých se pralesní sloni do velké míry živí, konkrétně o 81 procent.“

To způsobilo nedostatek potravy nejen pro slony, ale i pro další druhy. „U slonů byl od roku 2008 do roku 2018 pozorován jedenáctiprocentní úbytek jejich tělesné hmotnosti a tělesného tuku, což je v horizontu jedné dekády dost.“

Naděje je i pro slony

Přes spíše nepříznivé zprávy o stavu současné populace slonů na africkém kontinentě jsou ale i oblasti, kde se slony chránit daří. „Naděje tam je, jsou místa, kde jsou populace stabilní nebo na vzestupu,“ říká Sniegon.

Čtěte také

„Velmi dobře znám situaci v Čadu, který byl léta sužován nájezdy pytláků ze Súdánu, což byly vojensky vyzbrojené skupiny čítající desítky bojovníků. Ti se soustředili na slony a během jednoho dne jich byli schopno zabít desítky i stovky.“

Díky politice a zastání čadského prezidenta se však podařilo pytláctví v zemi posunout téměř na nulu. „Byly také úspěšné některé reintrodukční programy. Zkrátka když se pytláctví někde omezí nebo do velké míry potlačí, tak sloni jsou schopni se zase zpátky vrátit a rozmnožit se,“ šíří naději Sniegon.

Reintrodukce slaví také úspěchy v Mosambiku. „Tam populace slonů kvůli občanské válce spadla z 2,5 tisíce na 250 jedinců, ale v posledních letech opět narostla na osm stovek.“

„Je vidět, že to, co se děje v politice a v lidské společnosti, má přímý dopad na divokou přírodu, protože sloni jsou nositeli něčeho, o co mají lidé zájem. V časech občanské války je i zájem o maso, když je někde nedostatek jídla nebo hladomor.“

Co se děje v politice a ve společnosti, má přímý dopad na divokou přírodu. Protože sloni jsou nositeli něčeho, o co mají lidé zájem.
Arthur Sniegon

Slonovina je navíc často využívána bojovníky na obou stranách konfliktů k financování bojů.

Čtěte také

„Právě příklad Mosambiku nebo Angoly ukazuje, že občanské války jsou schopny vyhubit populace nejen slonů. Pokud se ale jednotlivým státům podaří stabilizovat svou situaci, pracovat s naprostou většinou obyvatel, aby neměli motivaci chodit pytlačit a ničit přírodu, tak se dá situace na mnoha místech zachránit,“ upozorňuje na přímou souvislost politiky a stability afrických zemí s ochranou ohrožených zvířat Arthur Sniegon. 

Jak v praxi probíhá boj s africkými pytláky nejen ohrožených zvířat? Co je to bushmeat? Jak velká je asijská poptávka po zvířecích produktech ze zvířat afrického kontinentu?

Poslechněte si celé Leonardo Plus Ondřeje Ševčíka.

autoři: Ondřej Ševčík , oci
Spustit audio

Související