Před dvěma týdny jsme si v této rubrice představili jedinečný Průmyslový palác – hlavní dominantu Jubilejní zemské výstavy. Pojďme si teď tuto velkolepou akci, která prezentovala český průmysl, zemědělství, kulturu, architekturu a další obory, představit podrobněji a podívat se na nejzajímavější atrakce, z nichž některé přežily až do dnešních dnů.
Podnětem ke konání Jubilejní výstavy byly podobné akce v zahraničí, např. v Budapešti. České země se chtěly také prezentovat a zdůraznit, že právě zde se nachází epicentrum průmyslové výroby celé monarchie. Záminkou ke konání akce bylo sté výročí první zemské výstavy v Praze, odtud tedy název jubilejní.
O autorovi Průmyslového paláce. Jak tvořil tvůrce velkolepých pražských staveb |
Nejdřív byl vybrán pozemek v Bubenči – tehdejším satelitu Prahy –, který byl vyčleněn z Královské obory (Stromovky). Urbanismus byl dílem respektovaného představitele historismu Antonína Wiehla (1846–1910) a zahradního architekta Františka Thomayera, jednotlivé pavilony vedle Wiehla navrhli například Bedřich Münzberger, Jiří Stibral, Jan Koula a další reprezentanti historismu.
Bez komplikací se to však neobešlo. V roce 1890 postihla Prahu rozsáhlá povodeň, která zaplavila celý areál, a zkomplikovala tak výstavbu pavilonů. Dalším problémem byl bojkot některých německých firem s politickým pozadím. Hlavní dominanta výstavy, Průmyslový palác, se s problémy potýkal též, když se část železné konstrukce během montáže zřítila.
Vzhůru na Petřín
Nakonec se vše podařilo. Císař František Josef I. udělil akci svou záštitu a 15. května byla velkolepá výstava úspěšně zahájena. Hlavními atrakcemi se vedle Průmyslového paláce staly rovněž obrovitá Strojovna v severní partii Výstaviště, navržená opět Münzbergerem, dále Křižíkova fontána, tzv. Česká chalupa, projektovaná prof. Janem Koulou, která obrátila pozornost k lidové architektuře a stala se podnětem k následující Národopisné výstavě, konané v roce 1895.
Populární byly také balonové lety, jež se tu konaly (upoutaný balon Kysibelka). Součástí akce byla i blesková montáž Petřínské rozhledny, iniciovaná Spolkem českých turistů, jehož spolupředseda arch. Vratislav Pasovský věž navrhl. Z Malé Strany k ní vedla lanovka, přičemž další lanovka propojila úpatí letenského svahu s prostorem u tzv. Letenského zámečku v Holešovicích-Bubnech, kde stála populární vyhlídková restaurace, odkud průmyslník a vynálezce František Křižík vybudoval tramvajové spojení se Stromovkou.
Na Jubilejní výstavě byly zastoupeny četné průmyslové podniky z Čech, Moravy a Slezska – strojírny, železárny, pivovary, cukrovary, papírny, cementárny, sklárny, ale i zemědělské nebo telegrafní společnosti. Velký prostor získala i kulturní scéna: vznikly výstavy uměleckých artefaktů starších epoch i současné výtvarné tvorby.
Technologické inovace
Jako všechny obdobné expozice té doby byla i Jubilejní výstava mezníkem ve vývoji architektury a především oslavou nových stavebních technologií a materiálů, zejména železných konstrukcí. Navzdory mimořádnému tempu výstavby byly objekty provedeny kvalitně, o čemž svědčí i fakt, že některé z nich přežily do dnešní doby, byť třeba ne vždy na původním místě. V areálu Výstaviště dodnes najdeme oba vstupní objekty (ředitelství a pošta) od Wiehla, umělecký pavilon téhož autora, dnes pracoviště AVU, i protější budovu, kde je v současnosti lapidárium Národního muzea (ta bylo ovšem v roce 1908 přestavěna v neobarokním stylu Antonínem Hrubým). Na západ od Průmyslového paláce rovněž dodnes stojí pavilon Plzeňské restaurace od architekta Františka Buldry, který je aktuálně rekonstruován.
V areálu stával i drobný dřevěný objekt pro dioráma bratří Liebscherů, zobrazující bitvu Pražanů se Švédy na Karlově mostě, tvarově inspirovaný vyšehradskou branou Špička. Později byl však demontován a znovu postaven u Petřínské rozhledny, kde ho doplnilo populární zrcadlové bludiště. Hanavský pavilon Otta Hiesera byl zase přesunut do Letenských sadů a populární restauraci Na Rybárně znovu vystavěli v Troji.
Jiné atrakce ale navždy zmizely. Za své vzala krásná dřevěná vstupní brána arch. Wiehla, Strojovna, kterou koupilo město Innsbruck, Křižíkova fontána (ta dnešní nemá s původní nic společného) a desítky dalších. Známý kolotoč v Letenských sadech se však (navzdory některým informacím) na Výstavišti nenacházel. Vznikl až o něco později a původně stával na Královských Vinohradech.
Na Jubilejní výstavu navázaly další úspěšné akce: již zmíněná Národopisná výstava, Výstava architektury a inženýrství 1898, Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory 1908 aj. A po letech nezájmu se zdá, že krásnému komplexu nyní svítá na lepší časy.