Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Design

To nejlepší z celého království. Před 130 lety byla v Praze zahájena velkolepá Jubilejní zemská výstava

Nová dominanta Prahy. Během půl roku smontovaná Petřínská rozhledna arch. Vratislava Pasovského se stala jednou z ikon Jubilejní výstavy, ač nestála ve výstavním areálu foto:  Michal Šula, MAFRA

Doporučujeme
Původně mělo jít o všeobecnou zemskou výstavu, jenže pro bojkot některých německých podnikatelů se od toho muselo upustit. I tak se Jubilejní zemská výstava stala akcí, jež se navždy podepsala do tváře Prahy.
  5:00

Před dvěma týdny jsme si v této rubrice představili jedinečný Průmyslový palác – hlavní dominantu Jubilejní zemské výstavy. Pojďme si teď tuto velkolepou akci, která prezentovala český průmysl, zemědělství, kulturu, architekturu a další obory, představit podrobněji a podívat se na nejzajímavější atrakce, z nichž některé přežily až do dnešních dnů.

Podnětem ke konání Jubilejní výstavy byly podobné akce v zahraničí, např. v Budapešti. České země se chtěly také prezentovat a zdůraznit, že právě zde se nachází epicentrum průmyslové výroby celé monarchie. Záminkou ke konání akce bylo sté výročí první zemské výstavy v Praze, odtud tedy název jubilejní.

O autorovi Průmyslového paláce. Jak tvořil tvůrce velkolepých pražských staveb

Nejdřív byl vybrán pozemek v Bubenči – tehdejším satelitu Prahy –, který byl vyčleněn z Královské obory (Stromovky). Urbanismus byl dílem respektovaného představitele historismu Antonína Wiehla (1846–1910) a zahradního architekta Františka Thomayera, jednotlivé pavilony vedle Wiehla navrhli například Bedřich Münzberger, Jiří Stibral, Jan Koula a další reprezentanti historismu.

Bez komplikací se to však neobešlo. V roce 1890 postihla Prahu rozsáhlá povodeň, která zaplavila celý areál, a zkomplikovala tak výstavbu pavilonů. Dalším problémem byl bojkot některých německých firem s politickým pozadím. Hlavní dominanta výstavy, Průmyslový palác, se s problémy potýkal též, když se část železné konstrukce během montáže zřítila.

Vzhůru na Petřín

Nakonec se vše podařilo. Císař František Josef I. udělil akci svou záštitu a 15. května byla velkolepá výstava úspěšně zahájena. Hlavními atrakcemi se vedle Průmyslového paláce staly rovněž obrovitá Strojovna v severní partii Výstaviště, navržená opět Münzbergerem, dále Křižíkova fontána, tzv. Česká chalupa, projektovaná prof. Janem Koulou, která obrátila pozornost k lidové architektuře a stala se podnětem k následující Národopisné výstavě, konané v roce 1895.

Dnešní fontána před severním průčelím Průmyslového paláce
Hanavský pavilonek, přenesený po výstavě do Letenských sadů

Populární byly také balonové lety, jež se tu konaly (upoutaný balon Kysibelka). Součástí akce byla i blesková montáž Petřínské rozhledny, iniciovaná Spolkem českých turistů, jehož spolupředseda arch. Vratislav Pasovský věž navrhl. Z Malé Strany k ní vedla lanovka, přičemž další lanovka propojila úpatí letenského svahu s prostorem u tzv. Letenského zámečku v Holešovicích-Bubnech, kde stála populární vyhlídková restaurace, odkud průmyslník a vynálezce František Křižík vybudoval tramvajové spojení se Stromovkou.

Na Jubilejní výstavě byly zastoupeny četné průmyslové podniky z Čech, Moravy a Slezska – strojírny, železárny, pivovary, cukrovary, papírny, cementárny, sklárny, ale i zemědělské nebo telegrafní společnosti. Velký prostor získala i kulturní scéna: vznikly výstavy uměleckých artefaktů starších epoch i současné výtvarné tvorby.

Technologické inovace

Jako všechny obdobné expozice té doby byla i Jubilejní výstava mezníkem ve vývoji architektury a především oslavou nových stavebních technologií a materiálů, zejména železných konstrukcí. Navzdory mimořádnému tempu výstavby byly objekty provedeny kvalitně, o čemž svědčí i fakt, že některé z nich přežily do dnešní doby, byť třeba ne vždy na původním místě. V areálu Výstaviště dodnes najdeme oba vstupní objekty (ředitelství a pošta) od Wiehla, umělecký pavilon téhož autora, dnes pracoviště AVU, i protější budovu, kde je v současnosti lapidárium Národního muzea (ta bylo ovšem v roce 1908 přestavěna v neobarokním stylu Antonínem Hrubým). Na západ od Průmyslového paláce rovněž dodnes stojí pavilon Plzeňské restaurace od architekta Františka Buldry, který je aktuálně rekonstruován.

V areálu stával i drobný dřevěný objekt pro dioráma bratří Liebscherů, zobrazující bitvu Pražanů se Švédy na Karlově mostě, tvarově inspirovaný vyšehradskou branou Špička. Později byl však demontován a znovu postaven u Petřínské rozhledny, kde ho doplnilo populární zrcadlové bludiště. Hanavský pavilon Otta Hiesera byl zase přesunut do Letenských sadů a populární restauraci Na Rybárně znovu vystavěli v Troji.

Jedna ze slavobran zvoucích na výstavu v centru Prahy

Jiné atrakce ale navždy zmizely. Za své vzala krásná dřevěná vstupní brána arch. Wiehla, Strojovna, kterou koupilo město Innsbruck, Křižíkova fontána (ta dnešní nemá s původní nic společného) a desítky dalších. Známý kolotoč v Letenských sadech se však (navzdory některým informacím) na Výstavišti nenacházel. Vznikl až o něco později a původně stával na Královských Vinohradech.

Na Jubilejní výstavu navázaly další úspěšné akce: již zmíněná Národopisná výstava, Výstava architektury a inženýrství 1898, Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory 1908 aj. A po letech nezájmu se zdá, že krásnému komplexu nyní svítá na lepší časy.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!