„Počet žen hledajících zaměstnání se v porovnání s minulým rokem více než zdvojnásobil. To může mít negativní dopad na snahy o snižování rozdílů v platech mezi oběma pohlavími,“ upozorňuje analytik Karel Kotoun ze společnosti Accenture Česká republika.
Zdroj: ČSÚ
Podle Českého statistického úřadu byla obecná míra nezaměstnanosti žen ještě v únoru roku 2020 jen 1,9 procenta, v letošním únoru to bylo 4,2 procenta. U mužů byl tento posun znatelně méně drastický, z 1,8 na 2,6 procenta.
Žádné dvojí standardy
Rozdílné odměňování práce mužů a žen se týká všech zemí Evropy. Někde však není tak výrazné. Zatímco Belgičanka si v průměru vydělá za hodinu o šest procent méně než Belgičan, Češky mají skoro o pětinu méně než Češi.
Ještě před pandemií, tedy v roce 2019, ženy vydělávaly v průměru 32 tisíc korun hrubého, muži skoro 40 tisíc. Rozdíly jsou u nás výraznější u lidí s vysokoškolským vzděláním. Hůře jsou na tom jen ve čtyřech dalších zemích Evropské unie, a to v Estonsku, Rakousku, Německu a Lotyšsku.
Zdroj: ČSÚ
Platové rozdíly se přitom dosud pomalu zmenšovaly. Pokud se podíváme na evropské statistiky, Češka v roce 2008 brala o 26 procent méně než Čech, hůře na tom byly v Unii jen Estonky. V roce 2019 číslo kleslo pod 19 procent.
Hledáte spravedlivého zaměstnavatele? Najděte jej na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz. |
Pandemie pozitivnímu trendu neprospívá. Nižší platy žen se přitom více dotýkají dětí, neboť ženy bývají častěji samoživitelkami, a zatěžují systém podpory. Nižší plat totiž ve stáří vyústí v nižší důchod, přičemž ženy se dožívají vyššího věku, takže musejí častěji vyjít jen s jednou a navíc nízkou penzí.
Těhotné ženy inkasují příspěvky ve velkém, pojišťovny hlásí rekordní zájem |
V souvislosti s tím letos v březnu představila Evropská komise plán na větší transparentnost mezd. Ten mimo jiné zahrnuje, že uchazeč o zaměstnání si bude moci vyžádat anonymizovaný přehled, kolik ve firmě na nabízené pozici berou muži a ženy. Firmy nad 250 zaměstnanců pak budou muset každoročně vypracovat zprávu o rozdílech mezi mzdami mužů a žen.
„Chceme zajistit uchazečům o práci a zaměstnancům, aby disponovali nástroji, které jim umožní požadovat spravedlivou mzdu. Už žádné dvojí standardy, žádné výmluvy,“ říká eurokomisařka Věra Jourová.
Komise při představování návrhu, který musí projít schvalováním v Evropském parlamentu a následně v členských zemích, zdůraznila, že reaguje mimo jiné na důsledky pandemie, která prohlubuje nerovnost pohlaví.
Zdroj: ČSÚ
Krize postihla hodně odvětví, která bývají doménou žen, třeba cestovní ruch či osobní služby. Zavřené školy zkomplikovaly práci také spíše ženám, protože na nich leží obvykle větší díl péče o děti a domácnost. Kromě toho nejistota na trhu práce donutila některé ženy setrvat déle s dětmi na rodičovské.
Zpět v roce 2017
Ženám se přitom v posledních letech dařilo postupně zlepšovat vlastní ekonomické postavení. Například index Women in Work, který vydává poradenská společnost PwC na základě údajů 33 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), loni sliboval Češkám lepší uplatnění na trhu práce. Pomoci měla hlavně vysoká míra jejich vlastní ekonomické aktivity.
Přídavky na děti budou, ale pozdě. Hrozí, že část rodičů bude čekat půl roku |
Letos ale výsledek tak pozitivní není. Postavení žen na trhu práce se podle OECD poprvé po devíti letech růstu propadá napříč všemi sledovanými zeměmi s výjimkou Itálie.
Index PwC tvoří pět indikátorů: rovnost platového ohodnocení, zapojení žen na trhu práce, rozdíl mezi uplatněním žen a mužů na trhu práce, míra nezaměstnanosti žen a míra zaměstnanosti žen na plný úvazek. Celkové skóre obyvatelek 33 sledovaných států letos patrně dosáhne 62,4 bodu, tedy úrovně z roku 2017.
„Pokud by měly ženy ztrátu na trhu práce dohnat, musela by jejich úspěšnost v této dekádě růst alespoň dvojnásobným tempem než v uplynulých letech,“ vysvětluje Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů v PwC. Češky jsou ze 33 zemí na 21. místě.
