Příspěvek četlo
1,013 total views
Ministerstvo životního prostředí ČR
Ing. Vladimír Mana LL.M
Náměstek ministra
Vršovická 1442/65
100 10 Praha 10, Vršovice
30. 3. 2021
Věc: Stavební zákon
Vážený pane náměstku,
Velmi mne zaujalo Vaše vyjádření k návrhu nového stavebního zákona v pořadu „Nedej se“ dne 28. 3. v souvislosti s územním plánováním. Zabývám se ochranou historických měst od r. 1976 – jako projektant v SURPMO (Státní ústav pro rekonstrukce památkových měst a objektů), po ukončení zaměstnaneckého poměru pokračuji v této činnosti v ASORKD v rámci spolupráce s občanskými spolky, které se brání porušení identity svého prostředí tzv. kontroverzními stavbami. Za čtrnáct let práce na těchto kauzách jsem si ověřila, že všechny mají jedno společné: lidé neprotestují proti novým objektům, ale brání se porušování kontextuálních (harmonických) vazeb v zástavbě. Vnímají své město jako své životní prostředí, jsou ochotni za harmonické vztahy ve veřejných prostorech peticemi i demonstracemi. Důvodem jejich nespokojenosti je nesoulad mezi jejich vrozeným způsobem vizuálního vnímání prostředí, ve kterém se nacházejí, a „moderní“ architekturou, která své prostředí – jeho prostorové a tvarové vlastnosti ignoruje, nesnaží se na něj navázat, ale naopak, co nejvíce se odlišit.
V příloze Vám posíláme pro informaci své připomínky k současným návrhům památkového a stavebního zákona, vycházející z definice architektury a stavebnictví jako tvorby prostorů -životního prostředí – pro civilizovanou společnost. Informace o prostředí, místu, kde se nacházíme, získáváme především vizuální percepcí. Proto jsme své připomínky založili na zákonitostech vizuálního vnímání, které definovala moderní věda již na počátku 20. století v návaznosti ne definici úlohy prostoru pro naše vizuální spojení se světem kolem nás. Prokázala, že nejde o individuální, subjektivní záležitost, ale o všem společný, vrozený způsob vnímání a třídění takto získaných poznatků do sounáležitých skupin. Jde tedy o danost, ze které lze získat konkrétní postup analýzy i jasné regulativy směřujících k postupnému vytvoření zástavby, která zohlední nejen městskou infrastrukturu, funkční využití a hygienu ve městě, jak je tomu v územním plánování dnes, ale bude mít na zřeteli i uspokojení potřeb naší psychiky.
Analýzy prostorových a kompozičních vztahů v zástavbě umožní získat i objemové a výškové parametry zástavby do územních/ regulačních plánů, které jste postrádal ve svém vyjádření k návrhu nového stavebního zákona. Paradoxně tyto analýzy požaduje i vlastní dokument ministerstva místního rozvoje z r. 2014 Politika architektury a stavební kultury ČR, který ovšem do návrhu nového stavebního zákona implementován nebyl. Regulační plány zaměřené na plnou existenciální podporu člověka (i jeho psychického spojení s prostředím) nesměřují pouze k zachování existujících hodnot, ale i jejich pokračování v dalším vývoji měst i krajiny.
Podrobněji je vše vysvětleno v tezích, které naše připomínky uvádějí. Velmi bychom uvítali Váš názor na naši snahu vložit do znění našich zákonů souvisejících s územním plánováním věcný obsah, vyplývající z komplexního pojetí města i krajiny jako životního prostředí.
Se srdečným pozdravem
Ing. arch. Marie Švábová
viceprezidentka asociace
Adresa pro odpověď:
Ing. arch. Marie Švábová
Vraštilova 184
252 63 Roztoky
V kategorii Dokumenty, Legislativa, Podněty, Životní prostředí
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a gentleman on 7.4.2021
