Boží hrob v Doudlebech na Českobudějovicku je kulturně-historickým unikátem

Složený hrob je v Doudlebech po celý rok ukrytý ve zpovědnici. Na Velikonoce je postavený v kostele svatého Vincence ze Zaragozy vpravo místo bočního oltáře.

„Základem je jeskyně s tělem mrtvého Ježíše Krista. Nad tím je svatostánek, kam se dává na Velký pátek Nejsvětější svátost oltářní. Za tím je velký panel se zlatým křížem. Po stranách svatostánku jsou dva panely s anděly. Vlevo a vpravo stojí postavy rytířů. Ty symbolizují biblickou stráž, kterou tam postavil Pontius Pilát, aby Židé neukradli Kristovo tělo," popisuje historik a kronikář Doudleb Jan Šimánek.
Panely jsou z papírového kartonu, do kterého jsou ručně všité skleněné mozaiky ve tvaru postav. Celý hrob má čtyři metry na šířku a tři metry na výšku.

Boží hrob pořídil tehdejší farář František Kuliš z odkazu své sestry, která na něj dala celoživotní úspory. V té době se takové hroby vyráběly v českých zemích sériově.

Jan Šimánek ho v Doudlebech společně s pomocníky v posledních letech staví týden nebo 14  dní před Velikonocemi. Práce jim zaberou asi tři hodiny.

„Boží hrob tady zůstává až do svátku Nanebevstoupení Páně. Z liturgických důvodů se musí ale skála s Ježíšem zakrýt plentou. Na svatostánek se potom dává socha vzkříšeného Krista, aby bylo jasné, že Velikonoce byly naplněny a Kristus vstal z mrtvých. Boží hrob mohou zájemci vidět vždy během mše nebo půl hodiny před ní. Ty jsou v Doudlebech každou neděli  a ve čtvrtek," dodává Šimánek.

Podle Šimánka tam Boží hrob zřejmě zůstane až do konce května na oblíbenou akci Noc kostelů.

Doudlebský boží hrob provází od dětství dnes už 88letou Marii Zdrhovou. Stavěl ho už její dědeček, který byl kostelníkem. V reportáži vzpomíná Marie Zdrhová mimo jiné, jak a čím byl osvětlený hrob zpočátku a jak se osvětlení měnilo v pozdějších dobách.

V Doudlebech drží na Velikonoce spoustu velikonočních zvyků. Nejen, že děti chodí od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty po vsi s řehtačkami a klapačkami, ale místní ženou pečou i jidáše. To jsou malé pletenky jako symbol provazu, na kterém se oběsil Jidáš. Například místní kostelnice, 81letá Růžena Burdová, jich letos napekla přes osmdesát.

Celou reportáž Petra Kubáta si poslechněte online, nebo si ji stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.