Google, Facebook, Microsoft, Apple a Amazon za poslední rok dohromady vydaly téměř 19 milionů eur za lobbing v Bruselu. Technologické korporace každoročně zvyšují svoji aktivitu, od roku 2014 proběhly stovky schůzek mezi zástupci společností a eurokomisaři. Vyplývá to z veřejného registru lobbingu.
Důvod zvýšené aktivity lobbistů technologických firem je jednoduchý, uvádí zpráva organizace Transparency International. Evropští zákonodárci se začali intenzivně zabývat změnou legislativy pro digitální prostředí. Evropská unie připravuje zákon o digitálních službách a zákon o digitálním trhu, nahlas se mluví i o digitální dani. Evropští představitelé jsou dlouhodobě nespokojení s fungováním technologických firem v EU, vadí jim optimalizování daní, ale i údajné zneužívání postavení na trhu. Obdobně přitom technologické giganty lobbují i v USA.
Nárůst výdajů na lobbing za poslední roky je více než dvojnásobný. Ještě v roce 2014, po nástupu Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem, pět největších technologických firem za lobbing dohromady utrácelo kolem sedmi milionů eur ročně, v loňském roce se částka pohybovala kolem 19 milionů eur. Největší nárůst zaznamenal Google, jehož rozpočet na lobbing z 1,5 milionu v roce 2014 vzrostl na dosud rekordních osm milionů eur v roce 2019. Nejmenším rozpočtem pro Brusel naopak disponuje Amazon, od roku 2014 dosud nepřesáhl částku dvou milionů eur.
Zajímavý pohled je i na počet schůzek mezi představiteli EK a zástupci Big Tech společností od roku 2014. Žebříčku opět dominuje Google s počtem 252 schůzek, následuje Microsoft se 146 jednáními. Mnoho setkání proběhlo s českou zástupkyní v EK Věrou Jourovou, jelikož většina digitální agendy spadala ve funkčním období mezi lety 2014 a 2019 právě do jejího portfolia. Z celkových více než 30 tisíc pracovních schůzek zástupců EK bylo fungování digitálního prostoru hlavním tématem hned 3300 z nich, což je nejvíce ze všech oborů. Lobbisté za digitální ekonomiku překonali svou aktivitou i tak silná odvětví, jako jsou zemědělství nebo průmysl.
Avšak uváděné výdaje za lobbing jsou pouze orientační a vztahují se pouze na Evropskou komisi, která stojí na začátku legislativního procesu, jelikož pouze ona může nové právní normy navrhovat. Zákony poté míří do Evropského parlamentu a v případě schválení putují do Evropské rady, která je složena z prezidentů a premiérů členských států Evropské unie.
Lobbistům tak teoreticky postačí, když budou mít vliv na pouze část legislativního procesu. Ale například v případě Evropské rady neexistují veřejně přístupné záznamy o lobbistických aktivitách. To měla změnit nová pravidla navrhovaná českou eurokomisařkou Věrou Jourovou, podle posledních zpráv se však zdá, že ani nová legislativa nezajistí plně transparentní prostředí.
Zmíněnou legislativu týkající se digitálního prostředí Evropské komise navrhla teprve v prosinci loňského roku, lobbing se tak zatím soustředil na zainteresované eurokomisaře, na evropské poslance teprve přijde řada. To potvrzuje i pirátský místopředseda EP Marcel Kolaja. „Legislativa, která se připravuje, bude mít velký dopad na byznys. Je tak logické, že se velké firmy kontaktují s poslanci,“ říká.
Podle Kolaji je pro europoslance potřebné stýkat se s těmi subjekty, na které připravovaná legislativa míří. „Ale je potřeba se potkávat i s neziskovkami, malými firmami i s asociacemi, abychom si mohli udělat ucelený pohled, jak by ta legislativa mohla vypadat a jaké by mohla mít důsledky,“ vysvětluje.
Na tuto problematiku naráží i organizace Corporate Europe, podle jejíhož zjištění velké technologické firmy nepřiznávají podporu think-tanků a neziskových organizací, jejímž prostřednictvím působí na veřejnost i politiky. Výsledný účet technologických firem za ovlivňování veřejnosti a lobbing tak zřejmě bude větší, než je uváděno ve veřejném registru lobbistů Evropské unie.
Problém netransparentního vlivu zmiňuje i Raphäel Kergueno z Transparency International, která se lobbingu v Bruselu věnuje detailně. „Celkový vliv korporací jako Google se dozvíme pouze u Evropské komise a částečně u Evropského parlamentu, ale nedokážeme to zmapovat celé,“ popsal problém odlišných pravidel pro evropské instituce Kergueno pro web Euronews.
Podobná situace jako v Bruselu nastala i ve Washingtonu, kde technologické giganty vydávají za lobbing několikanásobné částky. Jen samotný Google ve Spojených státech za minulý rok utratil 19 milionů dolarů, což je třikrát víc než například ropný gigant ExxonMobil nebo tabákový producent Philip Morris.
