Investiční skupina Pale Fire Capital vedená Janem Bartou, Dušanem Šenkyplem, Davidem Holým a Petrem Krajíčkem právě prochází nejzásadnější změnou strategie od svého vzniku. Chce se soustředit výhradně na miliardové firmy.
S nábytkovým srovnávačem Favi letos míří do dalších deseti západoevropských zemí a na aukčním portálu Aukro chce do čtyř let prodávat ročně zboží za 20 miliard korun. Investičně chce vstoupit do projektu připravované Partners Banky. Pro investice do menších startupů založila v březnu nový fond Purpose Ventures. Je také možné, že partnerská struktura Pale Fire Capital se v budoucnu rozroste.
„Aktivně hledáme kvalitní lidi, kteří se vracejí ze zahraničí do Česka, nebo ty, kteří se od skladníků stali vedoucími logistiky, prostě prošli si ty firmy od začátku. Do konce roku chceme několik takových lidí přivést,” říká v rozhovoru zakládající partner Pale Fire Capital David Holý.
Kolik jste celkem investovali po vašem exitu z ePojištění.cz?
Konkrétní výši investic nezveřejňujeme, ale hodnota firem v našem portfoliu je zhruba šest miliard. Přičemž hodnota našich podílů je kolem 3,5 miliardy. Naším interním cílem je dosahovat zhodnocení 30 procent ročně.
Kolik máte aktuálně v portfoliu investic?
Dospěli jsme teď do bodu, kdy máme v portfoliu 25 firem, což je na strukturu Pale Fire Capital, která čítá do deseti lidí, už docela dost. Uvědomili jsme si, že takhle dál pokračovat nechceme. Jsme exekutivně zaměření, není to tak, že bychom investovali 10 procent do nějaké firmy a za rok se podívali, jestli se něco stalo, nebo ne. Baví nás firmy, kde máme majoritu a tudíž jsme tam mnohem víc zainteresovaní. Exekutivní vstup do každé firmy, tak jak bychom si představovali, už ale nejde zvládat. Rozhodli jsme se, že to, co nás opravdu baví, je věnovat se firmám, které mají větší potenciál dostat se na miliardovou hodnotu během jednotek let. Některé z nich už v portfoliu máme.
Jaké to jsou?
Jsme si jistí, že miliardovou valuaci už dávno překonalo Favi. V současné době ho ohodnocujeme ke dvěma miliardám. Aukro se hodnotě miliardy blíží, pokud už tam není. Další naše firma Semantic Visions je zhruba na hodnotě půl miliardy korun.
Říkáte, že se chcete věnovat právě těmto firmám, které mají větší potenciál. Do menších projektů už tedy investovat nebudete?
Nepřestaneme investovat ani do firem, které nutně nemusí vyrůst na dvacetinásobek hodnoty během pár let. Proto stavíme nový fond Purpose Ventures, který bude cílit právě na tyto firmy. Založili jsme ho společně s Davidem Šiškou, bývalým šéfem Bonami, který bude partnerem a portfolio manažerem fondu. Budeme hledat převážně české firmy, které mají nějaký další hlubší smysl, ne jen ten finanční. Chceme pomoci zakladatelům, kteří dělají smysluplnou práci, ať se to týká udržitelnosti, či ochrany fyzického a psychického zdraví. Z firem v našem portfoliu to už dnes splňuje třeba farmářské tržiště Scuk nebo AgData, které radí farmářům, jak lépe hospodařit na půdě a jak lépe přistupovat k živočišné výrobě.
Jaký bude objem nově vznikajícího fondu?
Na první investice máme připravených 100 milionů korun. Do jedné firmy budeme investovat nižší mliony korun. Budeme připraveni do toho vložit ještě víc peněz, pokud to bude potřeba. Počet investic zatím není omezen.
Jak to celé chcete personálně zvládat, když už teď jste v Pale Fire Capital na hraně možností?
Chceme posilovat náš tým jak v Pale Fire Capital, tak i v Purpose Ventures. Aktivně hledáme hodně kvalitní a ambiciózní lidi, kteří se vracejí ze zahraničí do Česka, chceme jim ukázat atraktivitu práce u nás. Zajímají nás i lidé, kteří se od skladníků stali vedoucími logistiky, prostě prošli si ty firmy od začátku a přejí si dosáhnout osobního růstu. Nabízíme příležitost v různých profesích, kariéru u nás udělají analytici, developeři, manažeři i marketéři. Do konce roku chceme několik takových lidí přivést.
Před několika měsíci jste vstoupili do cestovatelských startupů Daytrip a DaVinci. To tolik věříte, že se cestování vrátí na předpandemickou úroveň?
Je to samozřejmě reakce na pandemii. Ale i díky těmto investicím jsme si uvědomili, že už to není směr, kterým chceme v Pale Fire Capital jít, ale podobnými investicemi se bude zabývat právě nově zakládaný fond Purpose Ventures. Důvod, proč k těmto investicím došlo, je, že nemáme zodpovědnost za cizí peníze. Pro nás bylo důležité přispět něčemu, co dává smysl. Pokud bychom spravovali cizí peníze, bylo by to rozhodování o investici těžší.
Jejich byznys běžel skvěle, ale byl dotčen pandemiíí a klesl obrazně řečeno ze stovky na nulu jen kvůli koronaviru. Pokud by těm firmám nikdo nepomohl, zkrachují, nebo budou muset výrazně změnit své podnikání. Vstoupili jsme do těch firem menším podílem, a tím jim dáváme možnost přežít tu dobu a soustředit se na to, že je trochu přebudují. A poté, až korona odezní, budou připraveni na tom trhu pokračovat. Cestování je přece hrozná radost. Pokud korona skončí a budou tady nástroje, jak cestování udělat znovu bezpečné a pokud k tomu aspoň trochu přispějeme, tak budu mít radost.
Šli jste do toho i s tím, že teď jste za tu investici získali vyšší podíl než v jiné době?
Pokud bychom byli fond, který zrovna na tom potřebuje vydělat velké peníze a podle vzoru amerického filmu bychom převzali firmu na kolenou, tak by to byla pravda. Ale tohle není ten případ. Nejsou to extra velké investice, chceme tomu byznysu pomoci přečkat nepříznivou dobu.
Jaké investice vás letos čekají?
V řádu týdnů nám v Pale Fire Capital přibude minimálně jedna další firma, která splňuje náš cíl a mohla by dosáhnout miliardové valuace.
O jakou firmu se jedná?
Konkrétní jméno zatím nemohu oznámit. Je ale zajímavé, že jako partneři jsme všichni sportovně naladění, ale v portfoliu jsme zatím neměli žádnou firmu, která by se sportem nějak zabývala. Zrovna teď máme rozpracované dvě investice, které jsou právě ze sportovního prostředí. Jedna je pasivnější, zaměřená spíše na fanoušky, druhá je pro aktivní sportovce. Obě firmy pochází z Česka a mají globální ambici. Zejména ta druhá zmíněná by měla být ozdobou našeho portfolia. Obě ty firmy mají fanouškovské základny po celém světě. Vstupujeme do nich s většinovým podílem.
Z vašeho portfolia se nejvíce daří srovnávači nábytku Favi. Jaký jste si pro Favi letos stanovili cíl, co se týče tržeb, tak i expanze?
Favi každoročně roste zhruba 40 %. V loňském roce jsme dosáhli 650 milionů tržeb, letos míříme na miliardu. Přičemž ta firma bude generovat 10 % zisku, aniž bychom po tom nějak extra toužili. My bychom raději těch 10 % investovali do dalšího růstu. Letos také jdeme na další trhy. V současné době jsme na českém, slovenském, maďarském, rumunském, polském i chorvatském trhu. Rádi bychom rozjeli dalších deset zemí ročně. Už brzy nás čeká Švédsko, Itálie a Velká Británie, pak chceme pokračovat ve Skandinávii i na jihu ve Španělsku a Portugalsku. Řekli jsme si, že chceme vyzkoušet i země, kde je velmi aktivní Amazon, protože nábytek je velmi specifický, ani Amazon, ani Google ho nikdy nemůže dělat tak dobře jako Favi, které se na nábytek specializuje..
Kolik stojí uvedení Favi do jedné západoevropské země?
Zavedení tří nových zemí (Švédska, Itálie a Velké Británie) nás v souhrnu stojí asi 50 milionů. Ale celkově je Favi pořád v plusu, takže investiční polštář je velký. U těch zemí, kam už jsme vstoupili, se nám po roce a půl ty trhy dostávají do kladného výsledku.
Nepřímýšlíte o tom, že by se Favi ze srovnávače stalo také přímým podejcem?
Prodejcem ne, neumíme obhospodařovávat sklady. Ale uvažujeme nad tím, že bychom převedli pod Favi nákupní košík menších e-shopů. Buď budeme expandovat každý rok do deseti zemí, nebo budeme přidávat tyto poměrně závažné funkcionality nákupu přes Favi. Větší pozornost ale teď dáváme zahraniční expanzi.
Do vašeho dalšího významného projektu, Aukra, jste vstoupili předloni. Co všechno jste od té doby změnili? Když se člověk podívá na stránky Aukra, tak se tam nic zásadního nezměnilo.
Nedělali jsme redesign, nepřebarvovali jsme Aukro z oranžové na modrou. Říkali jsme si, že naše zameření na koncové uživatele Aukru musí prospět. Jde o aukční portál a k tomu se musí vracet. Ještě v roce 2013 by vám na spontánní otázku „Kam si půjdete na internet něco koupit?” lidé v první řadě odpověděli právě Aukro a znalost Alzy, Mallu a dalších e-shopů byla v součtu menší než Aukra. Ale Aukro udělalo po cestě nějaké chyby a tou Alzou se nestalo. A už se Alzou nikdy nestane, a to bylo třeba si na začátku našeho vstupu do té firmy uvědomit. Potřebovali jsme se zaměřit na nákup originálních věcí a na podporu těch kategorií, které stoprocentně fungují, jako sběratelství, starožitnictví, umění. Navíc jsme začali rozvíjet další kategorie jako auto-moto a v budoucnu možná ještě nemovitosti.
Pamatuji si, že v minulosti jste se do Aukra mohl zaregistrovat jen poštou. Jak jste zmodenizovali uživatelské prostředí?
Pokusili jsme se celý nákupní proces usnadnit. Ještě před rokem a půl byla registrace nového uživatele na Aukru poměrně složitá. Vystavit předmět trvalo až 15 minut. Zároveň jsme se rozhodli, že Aukro úplně vyčistíme od levných věcí dovezených z Číny. Na prvních dvaceti stránkách jste dříve měli vystavené věci po stokoruně dovezené z východu. Chtěli jsme udělat z Aukra v dobrém smyslu závislost, aby se tam lidé chodili každý den podívat, jestli se tam nedraží něco zajímavého.
Kromě toho jste se vrhli na marketing a udělali televizní kampaň. Kolik vás stála?
Do televizní kampaně jsme investovali přes 20 milionů korun. Pomocí této marketingové strategie jsme chtěli především oslovit nové klienty a ty, kteří si značku pamatují z minulosti, ale zklamala je. Stávající klienty jsme schopni oslovit mailingem a jinými kanály.
Jak se kampaň promítla do loňských tržeb?
Televizní reklama se stoprocentně vyplatila. Loni jsme v tržbách dosáhli na 128 milionů, rok před tím to bylo 94 milionů. Každý den tam přibyde 70 tisíc nových předmětů, od našeho příchodu jsme ztrojnásobili měsíční počet nově registrovaných uživatelů. Loni se u nás prodalo zboží za 2,5 miliardy, rok před tím to bylo 1,8 miliardy a letos míříme na 3,5 až 4 miliardy. Náš cíl je dosáhnout 20 miliard v roce 2025.
Také se projevilo to, že jsme zavedli garanci vrácení peněz a bezpečné platby. Pokud dnes něco kupujete na Aukru, nejprve zaplatíte peníze do našeho depozitu, my dáme prodejci vědět, že jsou peníze ready, ten odešle zboží, kupující řekne, že je to ok, a Aukro až poté posílá peníze prodejci. Pokud kupující náhodou řekne, že takové zboží nechtěl, hned se mu vrátí peníze na účet.
Využíváte v Aukru i ve Favi toho, že Amazon v Česku není tak silný?
U Favi to v průběhu těch minulých let mohl být jeden z podpůrných argumentů, ale ta rozkročenost Amazonu by umožnila být Favi stejně silný, i kdyby Amazon v Česku byl.
Další investici máte v projektu Mobilní rozhlas, který usnadňuje komunikaci samospráv s občany. S tímto projektem jste se tedy trefili zrovna do doby, kdy komunikace státu i samospráv v souvislosti s pandemií pokulhává. Jak se to projevilo v zájmu o vaši aplikaci?
Mobilní rozhlas je taková naše nová star, jde o jednu z těch nových investic. Přitom málokdo v tom viděl ještě nedávno přiležitost. Ale my jsme vycházeli z toho, že zhruba polovina lidí má zájem o to, co se v jejich obci děje. A zároveň komunikační možnosti obcí byly dosud limitované hlavně na úřední desku, nebo na obecní Facebook, kde se ale lidé spíš hádají. A amplionem už dneska asi nic důležitého hlásit nebudete. Před rokem a půl jsme měli 500 zapojených obcí, aktuálně jich máme 1400, do konce roku chceme dosáhnout asi 2500. Je to zcela unikátní celosvětově, proto s tím řešením chceme expandovat do zahraničí.
Kam se letos chystáte?
Na Slovensku už částečně jsme, teď jdeme se značkou Munipolis, tedy obdobou Mobilního rozhlasu, do Německa. Podepisujeme tam první smlouvy. Rozjíždíme Španělsko, Velkou Británii. Máme hlášen velký zájem z Rakouska a Itálie i ze Skandinávie.
Nebudete potřebovat týmy přímo na místě?
Ano, ale je třeba si uvědomit, že počet municipalit není ani v zahraničí nijak velký. V Česku jich je asi šest tisíc. Takže nepracujeme se statisíci klientů jako v klasickém B2C. Při poměrně malém obchodním týmu dokážeme ten trh obejít a naši službu představit. S týmy do deseti lidí jsme schopni dělat ten projekt kvalitně v libovolné zemi.
Kolik obce za tu službu platí?
Platí až v pokročilém užívání, u průměrné velké obce jde o 2000 korun měsíčně. A je to podmíněné tím, aby to používalo alespoň nějaké procento obyvatel obce. Kromě toho jsme uvolnili všem samosprávám řešení pro krizovou komunikaci, a ten pojem necháváme otevřený. Takže pokud to obec chce používat, může i zadarmo.
Jaké další možnosti ta aplikace nabízí?
Nabízí se možnosti dělat ankety či participativní rozpočty. Není to jen o komunikaci starosty s občany, ale i občanů směrem k úřadům. Pokud si jako uvědomělý občan všimnu něčeho, co se mi nelíbí, vyfotím to a tu fotku přes aplikaci odešlu příslušnému úřadu. Říkáme tomu pracovně Zlepšeme Česko. V Mobilním rozhlase už máme zaregistrovaných půl milionu lidí. Pokud 100 tisíc lidí bude po Česku chodit s mobilem a fotit, co se jim nelíbí, tak budeme šťastní.
V portfoliu ale nemáte jen úspěšné příběhy. Opakem jsou loňské výsledky saunových center Saunia, které byly tvrdě zasaženy pandemií. Neuvažujete o tom, že byste z té investice úplně vycouvali?
Ten záměr byl nádherný a my jsme do toho naše peníze rádi dali. Měli jsme ambici expandovat na evropský trh i přesto, že vybudovat jednu pobočku vyžuaduje poměrně hodně peněz. Ale s koronou ten byznys spadl prakticky na nulu, a to na celý rok, nikoli jen na měsíc. Jestli se otevře za měsíc, za půl roku, za rok, nebo za dva, je naprosto klíčové. Pokud by to trvalo další tři roky, tak nevidím možnost, že by to Saunia přežila. Další peníze do Saunie teď přidávat nebudeme. V březnu jsme splatili emisi dluhopisů, což je obdivuhodné na firmu, která měla rok zavřeno.
Dlouhodobě jste v kontaktu se zakladatelem skupiny Partners Petrem Borkovcem. Zapojíte se nějak do projektu vznikající Partners Banky?
Když jsem to slyšel poprvé, přišlo mi to šílené, protože bank je v Česku hodně a spíš teď jde o konsolidaci trhu, což se koneckonců právě v těchto týdnech děje. Ale propozice Partners banky se nám po hodině prezentace zalíbila natolik, že jsme přesvědčeni, že bude uspešná. Už teď mají dostatek zdrojů. aby banku byli schopni spustit. Říkali jsme si, že bychom rádi tu naši přidanou hodnotu z online světa přinesli do jejich byznysu. Jsme domluveni, že tam rádi přineseme další peníze pro budoucí rozvoj banky.
Proč jste si jistí, že to bude fungovat?
Cílem Partners Banky je umožnit lidem kompletní správu financí - od hypoték, pojistných smluv a bankovních účtů. Nová banka jim to vše bude hlídat a bude jim dávat výhody synergických efektů, které mezi těmi jednotlivými produkty jsou. Bude se soustředit na řešení rodinných financí, což dělá opravdu dobře máloktrá banka v Česku.
V jakém objemu byste rádi do Partners Banky investičně vstoupili?
Bude se jednat o stovky milionů korun.
Uvažujete o tom, že byste výhledově do svého byznysu nechali vstoupit nějaké externí financování?
Přemýšlíme o tom, že bychom pomohli vybudovat z nějakého projektu dolarového jednorožce, ale to jen z vlastních peněz nepůjde. Zvažujeme proto, jestli externí peníze do nějaké naší struktury opravdu nevpustit. Nejednalo by se nutně o fond, ale třeba o bankovní financování, dluhopisy. Záleží to i na tom, jak budeme schopni Pale Fire Capital posílit v následujících měsících personálně. Chceme se dostat do bodu, kdy budeme schopni v určitém okamžiku dát rychle dohromady sumu peněz na opravdu velký projekt.
Vystudoval matematiku a informatiku na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2008 společně s Dušanem Šenkyplem zakládal největší český srovnávač pojištění ePojištění.cz. Jako CEO působil také ve srovnávači Tarifomat. Od roku 2016 je jedním z partnerů fondu Pale Fire Capital vedle Jana Barty, Dušana Šenkypla a Petra Krajíčka. |
