Investujeme do škol a sportovišť, říká starosta Rousínova Lukášek

Kluziště v Rousínově: zájem byl enormní, letos zahájí přípravy už na podzim

Zdroj: DeníkJak se vám v Rousínově žije?
Já osobně se domnívám, že relativně dobře, i když ke mně se většinou dostanou pouze stížnosti. Pochvaly a spokojenost si lidé obvykle nechávají pro sebe. V Rousínově se spojují výhody bydlení v „maloměstě“ s jeho celkem dostatečnou společenskou infrastrukturou. Blízká dostupnost Brna s jeho velkoměstskou nabídkou vyžití a pracovních příležitostí hraje důležitou roli. Tak tomu bylo vždy. Malá vzdálenosti, určitá nezahuštěnost bydlení, dostupnost nezastavěných ploch a zeleně v okolí hraje určitě pozitivní roli.

Samozřejmě v dnešní „zamknuté“ době je složitější nalezení plnohodnotného vyžití, na které byli lidé navyklí. Proto si myslím, že uvítají první kroky, které se nám podařilo zrealizovat z celého připraveného konceptu ozdravení a ozelenění okolí města. Alespoň částečně si to tak vynahradí pohybem v přírodě.

S kterými významnějšími projekty počítáte pro letošní rok?
Počítáme pouze s realizací projektů, které jsou, či možná budou, podpořeny dotací z evropských nebo národních peněz. Dotace jsme již získali na další rozšíření zelených ploch v okolí města a zadržení vody v krajině. Na podzim plánujeme Lokální biocentrum ve Vítovicích, tedy takzvaná „Pastviska“. Jedná se o několikahektarový rozvolněný smíšený les. Dále na dobré cestě jsou dotace pro akce „Lokální biocentrum Prameniště Němčanského potoka“ a biocentrum v Královopolských Vážanech pod farou. V obou případech se jedná o vybudování vodních biotopů pro zadržení vody v krajině.

Podali jsme také žádost o dotaci na přestavbu dalšího bloku v areálu Tyršova. Pokud uspějeme s dotací, začne tam už letos přestavba na bezbariérovou moderní knihovnu a na místnosti pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. Náklady jsou v rozsahu šedesáti milionů korun a čistě z vlastních prostředků by si to město nemohlo dovolit.

Dopřejte si bílkoviny ze cvrčka. V Brně vyrobí hmyzí proteinový nápoj

Co považujete za největší problém v Rousínově?
Zastaralou a zdevastovanou infrastrukturu nebo jinak řečeno - vybavenost města. Hlavním palčivým bodem Rousínova je doprava, kdy blízká dálnice je více přítěží než odlehčením. Rozhodně dálnice nefunguje tak, jak se domníval bývalý režim, že bude sloužit jako obchvat. Dnes při jakékoliv nestandardní situaci na dálnici, jako je například havárie či oprava, se provoz přelije do Rousínova a totálně zacpe jedinou spojnici městem z východu na západ. Potom každý, kdo dnes spoléhá na navigační systémy, hledá zkratky přes polní cesty, slepé ulice, cyklostezky i louky. Tím pak dále ničí již tak poničené, dosluhující komunikace a stěžuje život místním. Nikdo tady zkrátka nikdy neplánoval a nerealizoval vice průchozích komunikací městem, na kterých by se tento nárazový provoz rozmělnil. Hluk z dálnice navíc neprospívá spokojenému bydlení.

Snažíme se postupně modernizovat nebo alespoň projekčně připravit revitalizaci městských budov, kterými jsou školy, školky, základní umělecká škola, stará pošta, kulturní centrum Záložna, budovy bývalých obecních škol v místních částech. Do toho je třeba vybudovat novou hasičkou zbrojnici, nový areál pro Městské služby a podílet se finančně na rozšíření čističky odpadních vod. Lidé přitom přednostně očekávají opravy místních komunikací, chodníků a nové cyklostezky. Také zastávají mylný názor, že je zcela samozřejmé a dokonce povinností města, a to snad i „ze zákona“, budování nových komunikací v lokalitách, kde se vrhli do individuální výstavby. Na to, aby se toto vše zrealizovalo v dostatečně rychlém tempu, opravdu nestačí prostředky. Chce obrovskou trpělivost odstranit věci, které se zde nahromadily zanedbáváním za desítky let.

Co vám v poslední době udělalo ve městě radost, že se podařilo udělat?
Několik let investujeme opravdu významné prostředky do škol a do veřejných sportovišť. Takže mne těší, že zdárně po krocích uskutečňujeme přestavbu areálu bývalého nábytkářského učiliště na Tyršově ulici na areál základní školy. Trochu mne mrzí, že třetí realizovaná etapa přestavby kuchyně a jídelny, kterou jsme dokončili nemalými prostředky vloni, nemohla, a zatím ani nemůže být, plně využívána. Podobně je na tom multifunkční sportovní areál s atletickou drahou, který nyní zeje prázdnotou. Doufám, že v dohledné době tyto dvě věci přinesou radost především dětem a mládeži i jejich rodičům. Velké osobní zadostiučinění mi dělá postupná realizace změny okolí města na kulturní krajinu, kdy pole jsou prokládána alejemi, remízky, zelenými plochami a především vodními plochami, které v Rousínově v nedaleké minulosti zcela chyběly.

Dokončené akce jako biocentrum „Hrubé kusy“, malé biocentrum v Čechyni pod hřištěm, les nad Kroužkem, biokoridory v polích ke Slavkovu a na Čechyňsku, jsou teprve prvními kroky. Je třeba plně využít současných možností v dotační politice a intenzivně se tomu věnovat, i když úplný smysl a účel tohoto doceníme až za několik let či desetiletí.

Plánujete v příštích měsících nějaké akce pro občany?
Těžko plánovat v současné „ „kovidové“ době. Dlouhodobě zavedené každoroční akce jako je rozsvěcení vánočního stromu, Novoroční pochod na Kalečník nebo městský ples, jsme museli zrušit. Doufáme, že alespoň v létě uspořádáme divadelní festival, který se letos spojí s folklorním Sušilovým festivalem a na konci léta snad začnou také výroční trhy na náměstí. Nové akce kvůli nejisté době neplánujeme.

Tragédie z Velešovic: pohřešovanou ženu zavraždil zřejmě její přítel

Jste spokojený s dostupností bydlení ve městě? Podporujete další výstavbu?
Dostupnost bydlení není nijak slavná, i když asi ne tak palčivá jako ve velkoměstech. Ovšem vzhledem k blízkosti Brna, a tendenci hledat bydlení v nejbližším okolí, je poptávka po bydlení v Rousínově značná. Město nevlastní nějaké ucelené lokality, kde by mohla proběhnout výstavba v režii města. Ale i tak v soukromém sektoru je mnoho plánů na výstavbu bytových jednotek, a to formou přestavby stávajících objektů či výstavbou nových bytových domů, či dokonce celých ulic rodinných domů. Je také velký hlad po pozemcích na individuální výstavbu rodinný domů.

Ovšem většina vhodných ploch je roztříštěna a v soukromých rukou. A jak je vidno, těžko se spojí různí majitelé, aby tyto pozemky společně zasíťovali. Město pouze chce zabránit živelnému rozrůstání, protože to potom přináší nárazové požadavky na kapacity školek a škol, které máme také na hraně. A to nemluvím o čističce vody, která je také na hraně své kapacity a neumožní nějaké masivní navýšení spojené s růstem počtu obyvatel. Tento rozvoj by měl probíhat pozvolně a ruku v ruce s posilováním technické a společenské infrastruktury města.

Jak se daří městu zvládat dopady krize například na rozpočet?
Samozřejmě to na nás má dopad. Investiční akce pouze projekčně připravujeme, a popřípadě chystáme realizaci pouze u akcí s podporou dotací. Abychom nemuseli stavební dění úplně zastavit, pomáhá nám nepopulární zvýšení daně z nemovitostí, které jsme zavedli ještě před vypuknutím pandemie. Tyto daně, které jsou přímým příjmem města, byly mnoho let zakonzervované, neaktualizované bez ohledu na inflaci a klesající hodnotu peněz. Jsme na tom o trochu lépe než města, která se k tomuto kroku neodvážila.

Na návštěvě v Rousínově: podívejte se s námi, jak to tam vypadá

Jsou nějaká zajímavá místa v okolí města, které rád navštěvujete?
Rousínov má výhodu, že v dostupné vzdálenosti pěšky i na kole jsou lesy Drahanské vrchoviny. Takže cyklovýlet „Vítovickým žlebem“ nebo přes Habrovany a Olšany u mne vždy vyvolá dojem, že jsem trochu jako na vysočině. Také se rád vydávám poklidným tempem na kole nebo procházkou se psem do polí v okolí Rousínova směrem na Němčany, Komořany, Dražovice či Velešovice. Zde na polních cestách není takový provoz jako na frekventovaných asfaltových cyklostezkách. Mohu si zde vychutnat pocit samoty v otevřené krajině.

A výhledy z vyvýšených míst, kterými jsou třeba je Urbánek, Špice, Lutršték či Větrníky do daleké krajiny, pohladí po duši, donutí k pozastavení, zklidní myšlenky a přebijí shon dnešní doby.