Potkáváme je skoro každý den, ale víte, odkud se vzaly? Malé užitkové vozy Multicar mají zajímavou historii.
Obratnost v ulicích, možnost snadno zaparkovat na chodníku, jednoduchost, možnost řídit s průkazem skupiny B – výhod mají malé užitkové vozy Multicar skutečně nemálo. Jejich prapůvod lze vystopovat až do roku 1920, kdy byla založena společnost ADE-Werke, pojmenovaná podle majitele Arthura Adeho. Firma vyráběla zemědělské stroje, návěsy, přívěsy a příslušenství k propojování vozidel.
Výroba byla přerušena druhou světovou válkou a znovu spuštěna v roce 1946, kdy došlo k přejmenování na Gerätebau Waltershausen. Továrna opět vyráběla zemědělská zařízení, propojovací techniku a návěsy, postupně přidala například i otočné sušáky na prádlo, brzdové komponenty nebo ventily pro motorová vozidla. V roce 1948 byl podnik přejmenován na VEB Fahrzeugwerk Waltershausen.
Svůj první vůz se spalovacím motorem pak firma začala stavět v padesátých letech. Šlo tedy spíše o vozík, jmenoval se Dieselkarre DK 2002 a šlo o přestavbu bateriového podvozku na pohon dieselovým motorem, konkrétně jednoválcem o výkonu 4,1 kW. Ovládání bylo řešeno pákami v přední části, které obsluhoval stojící řidič. Vůz byl vyvinut do novějšího typu DK 2003 (zkráceně DK 3), vyráběného buď s plošinou, nebo sklápěčkou. Další evolucí byl typ DK 2004 (DK 4), který dostal přední otevřenou kabinu s dvířky a jednoválec s objemem 650 cm3 o výkonu 4,4 kW (později 4,8 kW).
