Zatímco Litoměřice mají po porážce 3:4 na zápasy úterního večera definitivně po sezoně, Duklu v pátek čeká první semifinálový zápas se Vsetínem. „Je to hodně nepříjemný soupeř, série bude zase vyrovnaná,“ očekává Ujčík. „Ale věřím, že kluci už pochopili, co je potřeba k úspěchu. A nepřipustí něco takového, co se nám stalo ve čtvrtfinále.“
Přiznejte, o kolik let jste během sedmizápasového boje s Litoměřicemi zestárl?
Ta série byla opravdu náročná. Náročnější, než jsem doufal. Věděli jsme, že Litoměřice měly dobrou formu v závěru sezony a že si v předkole dokázaly poradit se Sokolovem. Tušili jsme, že sebevědomí mít budou. První zápas jsme sice zvládli, ale bylo znát, že to opravdu nebude jednoduché. A od druhého utkání jsme třikrát za sebou prohráli.
Jihlavská procházka na sluníčku. A teď už se jde na Vsetín |
Čím si to vysvětlujete? Podle papírových předpokladů jste měli být jasný favorit.
Nemyslím si, že bychom hráli nějak úplně hrozně. Ale nehráli jsme play off hokej. A byli jsme potrestaní. Protože oni, musím říct, měli neuvěřitelnou produktivitu. Byli šikovní v zakončeních, trestali naše chyby. A my jsme se do nich cpali, tlačili, měli jsme nějaké šance a trefovali tyčky. Ale nepadalo nám to tam. A bylo vidět, že tím, že se trápíme, oni rostou.
Kde jste viděl jejich hlavní přednosti?
Pro mě největší překvapení této série byl výkon gólmana Litoměřic Krále. Vzhledem k jeho výšce jsem si myslel, že gólů budeme dávat víc. Ale pár hráčů od nich mělo celoživotní formu, včetně něj. A to zapříčinilo, že celá série trvala sedm zápasů.
Opticky to vypadá, že rozhodl šestý zápas. Litoměřice v něm vedly, vy jste vyrovnali dvě minuty před koncem a pak jste duel zlomili ve druhém prodloužení. Byl to podle vás klíč k celé sérii?
No, samozřejmě to asi ten klíč byl. Ale důležité bylo, že jsme si něco řekli po čtvrtém zápase. Klukům docvaklo, že teď už není kam uhnout. A jestli opravdu nepřejdeme na play off hokej, tak že končíme. A po sezoně, která nebyla vůbec špatná, by z toho bylo veliké rozčarování. Jsem rád, že to nějak pobrali, semkli se a dokázali sami sobě a všem okolo, že jsou tým, který může dosáhnout velké věci.
Při úterním televizním přenosu mluvili komentátoři o tom, že velkou zásluhu na zmrtvýchvstání Dukly máte vy. Že jste klukům připomněl, že je potřeba souboje dohrávat, srážet se, bojovat o každý puk... Bylo to to, co jste se snažil klukům předat?
I asistent Karel Nekvasil k tomu něco svého měl. Ale člověk může říkat co chce a jestli to ti kluci nevezmou za své, nezačnou to plnit, tak je to stejně k ničemu. Takže znovu jsme zopakovali nějaké věci, které jsou potřeba k tomu, abychom byli úspěšní. Ale hlavní jsou kluci, kteří to musí přenést na led. A absolutorium patří jim, že to zvládli.
Čtvrtfinálová série mezi Jihlavou a Litoměřicemi |
Bodově vás táhli nejzkušenější hráči: útočníci Skořepa a Čachotský. Co říkáte na to, že i ve svých letech jsou hlavními oporami týmu?
Věk je samozřejmě jedna věc. Ale oba dva jsou jednak vynikající hokejisté a zadruhé jsou výborně připraveni, ve skvělé fyzické kondici. Dokazují to každý trénink, každý zápas. Samozřejmě, výkonnost v sezoně má pokaždé nějakou křivku, chvilku se daří víc, chvilku méně. Ale oni jsou takoví, o které se dá opřít kdykoliv.
Když to po čtvrtém zápase bylo v sérii 1:3 na zápasy, jak jste to vnímal? Připouštěl jste si pochyby?
Já si myslím, že ani ne. Spíš tam bylo rozčarování z toho, co to doprčic hrajeme. Že to není hokej, kterým bychom se v nejdůležitější části sezony měli prezentovat. Byl jsem v jednu chvíli hodně naštvaný, musím říct. Ale prostě pořád jsem věřil. Ve své kariéře jsem zažil z obou stran takové stavy v sériích play off. A vím, že poslední krok je velice těžký.
Tím, že se hrálo na sedm zápasů, jste mohli těžit i z menší únavy. Přece jen, Litoměřice hrály předkolo na pět zápasů, vy jste v tu chvíli měli volno. Rozhodly také síly, které jednotlivé týmy měly?
Musím říct, že Litoměřice jsou tým plný šikovných hráčů. Je vidět, že mají velice dobrou kondičku. Ale z mého pohledu rostli a nabývaly jim síly tím, že nám naše brali. Brali nám vítr z plachet, viděli, že mohou hrát, mohou nás porazit. Že jim to jde, že jim to šlape, chytá jim výborně gólman, dokážou proměnit svoje šance. A my jsme hrozně dřeli, ale nemělo to žádný efekt. To si myslím jim taky hrozně pomohlo. Hlava je osmdesát procent výkonu. Viděli, že nám to nelepí a rostli.
Jenže v rozhodujících chvílích jim trochu štěstí chybělo...
Paradoxně tím, že nám ve druhém zápase dal Matěj Beran gól obličejem, tak o něj přišli. To byl další zlomový okamžik té série. Protože on a Patrik Miškář měli vynikající sezonu, byli opravdu nebezpeční z každé situace. A Beran před brankou je hrozně nepříjemný, má výbornou střelu, těžko se odstavuje od puku. To nám taky pomohlo. Ale říká se: štěstí přeje připraveným.
Další hokejová poučka říká, že zatímco základní část rozhodují útočníci, play off brankáři. Jak jste byl spokojený s výkony vašeho gólmana Žukova?
Maxim je výborný gólman, přesvědčuje nás o tom každý zápas. To, že jsme se v té sérii udrželi a dokázali ji otočit, je i jeho velká zásluha. Nevěděli jsme, jak to zvládne. Je to mladý kluk, takovou situaci ještě třeba nezažil. Ale je vidět, že je psychicky velmi odolný. A pomohl nám.
Prvoligové semifinále je Vsetínu málo. Chceme jít dál, netají Stantien |
Od pátku vás čeká semifinále se Vsetínem. Jak moc bude odlišné?
Vsetín se hodně zvedl příchodem Romana Stantiena (hlavní trenér). Už před tím nehrál špatně, ale vždycky tomu něco chybělo. V základní části jsme dokázali vyhrát u nich, oni pak zvítězili u nás. Takže to zase bude vyrovnané. Budou opět rozhodovat maličkosti. Play off rozhodují jedna dvě individuální chyby. Ty se mohou přihodit na obou stranách. My už jsme mohli být několikrát venku, ale dokázali jsme se vrátit. Svému týmu věřím, ale uvidíme, co se bude dít dál.
Jste rád, že ani Vsetín neměl příliš času na přípravu? Ve své sérii s Vrchlabím hrál jen o jeden zápas méně než vy.
Každopádně to určitá výhoda je. Síly budou nastejno, taky mají v nohách těžkou sérii. Vrchlabí je tým, který hrál celou sezonu dobře. A tím, že přes něj dokázali přejít, ukázali svoji sílu. Sérii tak určitě budeme začínat se zdravým respektem k soupeři.
A taky s výhodou dvou domácích duelů na úvod. Tentokrát byste asi chtěli na led soupeře odjet s náskokem 2:0 na zápasy?
Byl by to samozřejmě úplně nejlepší možný scénář. Ale my půjdeme krok od kroku. Zaměříme se na první zápas. Nedá se moc přemýšlet dopředu. Uvidíme, s čím přijedou oni. První třetina, si myslím, bude opatrnější. A pak zase začne play off, jak ho známe.
