Kongresové centrum stojí už 40 let. Hostilo Brežněva, Obamu i dalajlamu, zrušena v něm byla planeta Pluto

Nový monumentální Palác kultury si na začátku dubna před čtyřiceti lety přišlo prohlédnout 110 000 návštěvníků. Jako první akci jen pár dní po slavnostním přestřihnutí pásky přivítal XVI. sjezd vládnoucí komunistické strany, která tehdy slavila 60. výročí založení.

„Praha dostává… kulturní stánek takové krásy a velikosti, jakých je jen málo v Evropě i na celém světě," řekl při otevření šéf pražských komunistů Antonín Kapek.

Dobový tisk zase psal o „symbolu socialistické Prahy". Pražané brali taková prohlášení s rezervou a budova dostala nelichotivou přezdívku „Lidojem", v lepším případě se jí říkalo „Pakul".

Pohled z mostu Klementa Gottwalda na výstavbu 

Šlo o jedno z největších a nejmodernějších společenských center Evropy. Z architektonického hlediska je to kopie obdobné stavby, která vyrostla v polovině 60. let v západoněmeckém Hamburku.

Originální technické řešení zahrnuje například pohyblivý strop v hlavním kongresovém sálu nebo systém vzduchotechniky, který zajišťuje přísun čerstvého vzduchu individuálně pro každého sedícího diváka.

K původním a dodnes plně funkčním technickým „vychytávkám“ přibyla v roce 2016 kompletní energetická modernizace, která přinesla téměř třetinové snížení spotřeby energií v celé objektu. Ten nyní využívá obnovitelné zdroje, odpadní teplo i vzduch a plánuje další opatření s cílem maximální úspory energie a snížení emisí.

Velikost a monumentalita budovy pražského kongresového centra vždy budila vášně mezi veřejností i odborníky. Na druhé straně právě tyto vlastnosti ji předurčily k tomu, aby hostila významné dějinné události a světové osobnosti.

Osmdesátá léta jsou spojována především s četnými komunistickými sjezdy a hosty jako L. I. Brežněv nebo Kim Ir-sen. V roce 1984 narušil stranickou pohodu Elton John svým prvním pražským koncertem.

V roce 1987 zde vystoupil Michail Gorbačov a už na konci roku 1989 tu jednali čelní představitelé KSČ se zástupci Občanského fóra o podobě první svobodné polistopadové vlády.

Devadesátá léta byla především ve znamení koncertů světových hvězd a tříletého reprízování legendárního muzikálu Dracula, který zde vidělo 1,2 milionu diváků.

Centrum se umí rozzářit v národních barvách

Už v roce 2000 hostilo Kongresové centrum Praha výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, následované summitem NATO (2002) a zasedáním Rady EU (2009).

V tomto roce se v Jižním salonku také setkal Barack Obama s Václavem Havlem. V roce 2011 navštívil kongresové centrum dalajlama, který zde přednášel již několikrát a pokaždé bylo vyprodáno.

Z celé řady vědeckých a odborných kongresů stojí za zmínku například konference Organizace spojených národů o bydlení a udržitelném rozvoji měst v roce 2016, výroční zasedání Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu v roce 2017.

V roce 2006 se právě v Kongresovém centru Praha konalo valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie. Dva a půl tisíce vědců z celého světa na této akci odhlasovalo degradaci tehdejší planety Pluto a její vyloučení z planet sluneční soustavy.

Většinovým vlastníkem centra je od roku 2014 stát prostřednictvím Ministerstva financí, menšinovým hlavní město Praha s podílem 45,65 procenta.