NEVÝSLOVNÉ KULTY (5)
Lin Carter a Clark Ashton Smith převzali tuto rasu do mýtu Cthulhu, inspirováni krátkou povídkou H. P. Lovecrafta - Bezejmenné město,[41] odkazující na arabské město postavené předlidskou rasou plazů. Popis prastarých artefaktů a budov, jež očividně sloužily civilizacím zcela odlišným od lidských, nezapře inspiraci dílem Edgara Rice Burroughse, především jeho cyklem Pellucidar. Lovecraftův příběh Přízrak temnoty výslovně zmiňuje „hadí muže z Valusie“ jako bytosti, jež kdysi vlastnily Zářící různostěn:
„Jsou tam zmínky o Přízraku temnoty, probuzeném pohledem do Zářícího různostěnu, a šílené úvahy o černých propastech chaosu, ze kterých byl vyvolán. Bytost prý disponuje veškerým věděním a vyžaduje strašlivé obětiny. Z některých Blakeových zápisů vyplývá, že se bál, že ta vyvolaná věc obchází kolem; dodává však, že pouliční osvětlení tvoříval, který bytost není schopna překročit. Často se zmiňuje i o Zářícím různostěnu, nazývá jej oknem do veškerého času a prostoru a sleduje jeho historii od dob, kdy byl vybroušen v temném Yuggothu, dávno před tím, než jej Staří přinesli na Zem. Byl bedlivě střežen a umístěn do své podivné schránky krinoidními bytostmi z Antarktidy, zachráněn z jejích trosek hadími muži z Valusie a první lidské bytosti do něho zíraly o aeóny později v Lemurii. Procestoval podivné země a ještě podivnější moře, potopil se s Atlantidou…“
Odkazy v našem příběhu jsou jasné: Poeův Zánik domu Usherů, Machenovo Vypravování o černém pečetítku, Lovecraftovo Volání Cthulhu, Huysmans, Walpoleův Otrantský zámek, samozřejmě znovu von Junztovy Unaussprechlichen Kulten, poukazuje se tu však i na „existenci kultů vystavěných kolem takových nevýslovných a strašlivých božstev a bytostí jako Cthulhu, Yog-Sothoth, Tsathoggua,[42] Gol-Goroth[43] a jim podobných.“
Chrám ropuchy se nacházel někde v hloubi honduraské džungle. Civilizace původních Američanů, jež zanikla staletí před příchodem Španělů, postavila tento chrám jako střed brány do Tsathogguovy dimenze. Uvnitř chrámu na rozpadlých sloupech spočíval trůn a na něm mumifikované pozůstatky někdejšího chrámového velekněze. V náhrdelníku byla zasazena gema vyrytá do obrysů jeho boha a stále ještě se skvěl na hrdle mumie. Podle von Junztových Unaussprechlichen Kulten je tato gema klíčem ke chrámovému pokladu. Toliko tři badatelé kdy navštívili Chrám ropuchy: španělský cestovatel Juan Gonzalles, který tam přibyl roku 1793; dále Friedrich von Junzt, autor Unaussprechlichen Kulten, a následně Tussmann, archeolog mající značnou proslulost.
Tussmann si cosi přivezl ze své výpravy do tohoto chrámu, jenže krátce poté zemřel a po nějakých artefaktech nezůstala žádná stopa. Chrám nyní střeží před zvědavci uzavřený kult – a to včetně stoupenců Tsathoggui. Robert E. Howard vypráví v příšerné povídce Věc na střeše[44] o tom, jak Tussmann pátrá po skrytém pokladu pohřbeném pod oltářem v troskách Chrámu ropuchy a potřebuje k tomu jen najít Černou knihu, aby našel vstup do krypty. Knihu získá, vydává se do střední Ameriky, ale dobrodružství pak nabere zcela jiný směr, než by si kdy dokázal představit.
O Zoth-Ommogovi píše Lin Carter ve stejnojmenné povídce[45] – zasazené do Cyklu xothických legend – a uvádí, že jde o třetího syna Cthulhu, tedy jednoho z Velestarých. Zoth-Ommog byl Staršími bohy uvězněn pod mořským dnem poblíž Ponape a R’lyehu. Jako jeho staršímu bratrovi Ythogthovi i Zoth-Ommogovi slouží Otec Ubb a yuggové. Legenda o Zoth-Ommogovi jest zaznamenána v Textech z R’lyehu a v Posvátné knize z Ponape. Ubb je Otec červů a pánem yuggů a jde o obrovskou vodní (srv. Cthaat Aquadingen) a jakoby podsvětní entitu, mdle šedou, podobnou slimákovi, s obrovskou tlamou plnou zubů zvíci rohů a po obvodu těla mající chapadla. Ubb prodlévá spolu se zbytkem své rasy ve studené baště Tichého oceánu.
Yuggové prý střeží svého boha, Velestarého Zoth-Ommoga, jehož hrobka, jak vypráví legenda, leží na samém dně abysálního příkopu poblíž ostrova Ponape. Lin Carter v povídce Mimo věky[46] píše i o „figuríně z Ponape“, zlověstné soše Zoth-Ommoga, který je námětem i jeho další povídky, Obyvatel hlubin,[47] popisující jej jako gigantickou entitu kuželovitého tvaru, s plazí hlavou a bradou tvořenou chapadly a s rameny jako mají hvězdice. Ythogtha je druhým synem Cthulhu a připomíná gigantickou humanoidní žábu, čili toho z hlubin, s jedním jediným obrovským okem uprostřed čela, jako tomu bylo u Kyklopů. Na hlavě měl hustou hřívu a bradu se svíjejícími se chapadly. Ythogtha byl neuvěřitelně veliký; když se ho kněz-čaroděj Zanthu pokoušel osvobodit z jeho vězení – Starší bohové totiž uvěznili Ythogtha v abysu Yhe –, spletl si jeho božské drápovité, slizké konce pařátů s vrcholky podmořských hor.
La Couleuvre Noire
Jedním z převažujících témat v Grantově díle, a obzvláště u Lovecrafta a jeho kruhu spřízněných autorů gotického hororu, jsou kulty ať už africké, afrokaribské, středovýchodní nebo asijské. Jinak řečeno, kulty mimo západní okruh. Zatímco Crowley je zmiňuje toliko okrajově a nepojednává o nich v takovém rozsahu jako Grant, který naopak cítí, že praktiky a pověry těchto kultů se skrývá cesta k pochopení všeobecných témat a technik okultních nauk a Thelémy zejména.
Kořenů Thelémy se lze dopátrat výkladem egyptských mystérií, s nimiž byli obeznámeni britští organizátoři Zlatého úsvitu, oné tajné společnosti, v níž byl Crowley zasvěcen, jejichž význam on sám pak přehodnotil a znovu imaginoval. Nejsilnější náboženské odkazy v Knize Zákona se týkají egyptských bohů známých každému, kdo prošel iniciačním systémem Zlatého úsvitu. Existují však provokativní odkazy na další iniciační schémata v AL,[48] a zatímco Crowley se po jistou dobu pohroužil do studia asijské magie a mystiky, jeho pozornost byla povždy obrácena k oněm systémům, jež byly na Západě nejznámější, jakož i k těm prvkům asijských systémů, které již byly přeloženy do angličtiny. Neměl prakticky žádnou znalost afrických či afro-karibských systémů. Nebyl tedy schopen vyvodit stejné závěry jako pozdější okultisté, kteří měli přístup k rozsáhlejší literatuře, ať už v překladech nebo přímou zkušeností se systémy z jiného kulturního okruhu.
Kenneth Grant tvrdí, že Lovecraft nějakým způsobem – pravděpodobně nevědomky – byl v kontaktu se stejným duchovním zdrojem, který v Káhiře roku 1904 vstoupil do kontaktu s Crowleym, nebo se o něm dozvěděl nějakým jiným způsobem. Události popisované v Lovecraftově Volání Cthulhu velmi přesně odrážejí zjevení, jež Crowley zapsal do svých Svatých knih thelémských. Mezi oběma autory existují ještě další paralely a synchronicity. Grantova genialita spočívá v tom, že osvětlil ona prvotní spojení mezi spisovatelem hororů na straně jedné a prorokem nového věku[49] na straně druhé. Šlo o odvážné tvrzení, neboť hrozilo, že moderní okultismus bude vypadat jako nějaká hra na hrdiny v duchu literárního žánru meč a magie[50] plného strašidelných příšer a tajných knih.
„Připadá mi, že makabrózní literatura tu svádí boj s díly o čarodějnictví, vúdú a černé magii.“[51]
Pár kultů typických pro Lovecraftovy příběhy patří právě mezi ty, které fascinují jak Crowleyho, tak i Granta. Jde zejména o haitské náboženství vúdú (také vodou, vodun atd.) a náboženství Jezídů původem z Íránu. Vúdú se objevuje v Lovecraftově Volání Cthulhu i v celém Grantově publikovaném díle. Jeho zájem o toto afro-karibské náboženství se prohloubil díky vztahu s Michaelem Bertiauxem (nar. 1935) z okultního řádu La Couleuvre Noire (Černý had), založeného na haitském vodou s idejemi a metodami odvozenými z tradic západních mystérií a obsahuje jak lovecraftovské, tak i thelémské prvky. Papyrus Temné moudrosti[52] tvoří třetí část Knihy Eibon. V tomto oddílu svého magnum opus uvádí hyperborejský čaroděj historii řady rozličných mimozemských bytostí, které přišly na zemi před příchodem lidstva. Von Junzt později převyprávěl tuto látku v díle Unaussprechlichen Kulten.
-pokračování-
---------------------------------------------------------------
PRAMENY:
[41] H. P. Lovecraft: Měsíční močál. Příběhy a sny z let 1921-1925. Spisy 2. Plus, Praha 2011. Napsáno v lednu 1921 a poprvé publikováno v listopadu 1921 v amatérském časopise The Wolverine. Povídka (někdy rovněž pod názvem Věc z temnot) je často považována za první příběh odehrávající se ve světě mýtu Cthulhu.
[42] Srv. Clark Ashton Smith: Sedm kleteb, viz https://www.okultura.cz/WordPress/sedm-kleteb/.
[43] Golgoroth, jeden ze zapomenutých Velestarých, bůh Černého kamene, Golgoroð, zjevující se jako gigantické, černé, ropuše podobné stvoření s neuvěřitelně zlovolnou září, jindy zase jako entita s chapadly, šupinami a netopýřími křídly.
[44] Robert E. Howard: The Thing on the Roof. Createspace Independent Publishing Platform 2018.
[45] Její původní název zněl The Horror in the Gallery.
[46] Out of the Ages.
[47] Dweller in the Deeps. Viz Edward P. Berglund (ed.): Disciples of Cthulhu. Chaosium 1996.
[48] Tj. Kniha Zákona.
[49] Patřilo by sem spíše „nového æonu“.
[50] Meč a magie (Sword & Sorcery) je označení literárního žánru nebo podžánru fantasy, které zavedl Fritz Leiber počátkem 60. let 20. století. Jedná se o příběhy zaměřené na děj a napětí. Tento žánr je pevně spjat s dílem Roberta E. Howarda, především pak s dobrodružnými příběhy barbara Conana.
[51] Robert Erwin Howard: Černý kámen.
[52] Papyrus of the Dark Wisdom.