Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Česko

Sněmovna schválila díky podpoře komunistů prodloužení nouzového stavu do 11. dubna

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto:  Petr Topič, MAFRA

Aktualizováno
Praha - Nouzový stav vyhlášený kvůli epidemii koronaviru potrvá i přes Velikonoce. Vláda jej bude moci prodloužit o dva týdny do neděle 11. dubna. Souhlasila s tím v pátek sněmovna podle návrhů KSČM a hnutí ANO. Menšinová vláda ANO a ČSSD původně chtěla stav nouze dalších 30 dnů do úterý 27. dubna.
  19:45aktualizováno  21:18

Za nynější situace by stav nouze končil s nedělí 28. března. Na nouzový stav se váže většina vládních protikoronavirových restrikcí. Zcela závislé je na něm omezení volného pohybu lidí. Opozice kritizuje zejména zákaz cestování mezi okresy, a to včetně KSČM.

Komunisté podpořili nouzový stav do 11. dubna. Pandemický zákon je podle nich paskvil

Pro prodloužení nouzového stavu do 11. dubna hlasovalo 53 poslanců vládních ANO a ČSSD a také KSČM, která kabinet v dolní komoře toleruje. Pro schválení návrhu, který podali Leo Luzar (KSČM) a posléze také Roman Kubíček (ANO), bylo nutných nejméně 52 hlasů Poslanci ostatních stran byli proti, nebo se hlasování zdrželi. Návrh vlády před tím získal jen hlasy poslanců koaličních stran, což k jeho přijetí nestačilo. Kubíček po dohodě s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) navrhoval i dva další termíny, a to pátek 9. dubna a středu 7. dubna. O nich už poslanci nehlasovali.

Premiér Andrej Babiš (ANO) i Blatný doufají, že nynější prodloužení nouzového stavu bude už poslední. Rozvolnění protiepidemických restrikcí si Česko podle ministerského předsedy ještě nemůže dovolit. Podle Blatného by měla současná opatření zůstat beze změn nejméně do konce Velikonoc.

Naopak například podle předsedy ODS Petra Fialy už není nouzový stav nutný a protiepidemická opatření je možné vydat jinak. Opozice poukazuje na nedávno schválený pandemický zákon. „Nouzový stav je něco, co má zakrýt, že vláda nemá žádný plán, kterému by lidé mohli věřit,“ řekl Fiala. Podle předsedy SPD Tomia Okamury vláda porušuje ústavní práva obyvatel a ztratila důvěru veřejnosti.

Komunisté tvrdí, že další dva týdny nouzového stavu jsou minimem, které vláda potřebuje. Delší uzávěra by podle Luzara mohla pomoci uvolnit nemocnice.

Nouzový stav v Česku platí nepřetržitě od loňského 5. října. Po nynějším prodloužení potrvá nejméně 189 dnů. Loni na jaře trval stav nouze kvůli koronavirové krizi 66 dnů.

Omezení pohybu mezi okresy nejdéle do 6. dubna

Dolní komora požádala vládu, aby vláda zrušila povinné nošení roušek či respirátorů v zastavěné části obce, pokud je člověk na ulici sám či se svým blízkým. Sněmovna také chce po ministru vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD, aby umožnil pohyb mezi Prahou a Středočeským krajem, protože jde o provázené území, pokud jde o ekonomiku, služby a zdravotnictví.

ZVĚŘINA: Kolik mrtvých žádá ústava? Stav nouze je nástroj, nikoli pomník

Sněmovna vládu vyzvala také k tomu, aby umožnila farmářské trhy při dodržování hygienických opatření nebo individuální sportování dětí a mládeže za účasti trenéra. Ministerstvo zdravotnictví dolní komora požádala o povolení poskytování lázeňské rehabilitační péče také samoplátcům. Kabinet vyzvala, aby zpracoval a předložil k připomínkám celkový plán návratu studentů a žáků do škol.

Do 7. dubna by vláda měla na návrh Pirátů objasnit, proč neobjednala všechny dostupné vakcíny ze společného nákupu zprostředkovaného EU. Ve stejném termínu má kabinet vypracovat a zveřejnit přehled kvality doporučovaných antigenních testovacích sad.

Výjimka pro velikonoční mše

Opatření budou prodloužená v nynější podobě do konce nouzového stavu, tedy do neděle 11. dubna. Se stavem nouze skončí zákaz pohybu mezi okresy a nočního vycházení. Výjimku ze zákazu vycházení budou mít lidé účastnící se velikonočních bohoslužeb ve čtvrtek, v pátek a v sobotu. 

„Ihned po Velikonocích budou opatření znovu přezkoumána. Ta, která byla největším důvodem diskuse - omezení pohybu mezi okresy a omezení vycházení v noci - budou platit nejdéle do konce nouzového stavu,“ řekl Blatný. Před Velikonocemi by také měla být představena nová struktura protiepidemického systému PES. Ministr také zopakoval, že nejbližším možným termínem návratu části dětí do škol je pondělí 12. dubna.

  • Nouzový stav, tedy státní krizové opatření, je jedním ze symbolů současné pandemie nemoci covid-19. Opakovaně jej vyhlásila vláda, která ho označuje za nutnost pro přijímaná opatření v boji proti šíření nákazy. V souvislosti s koronavirem byl poprvé vyhlášen 12. března 2020. Nouzový stav, který se stal i předmětem politického boje, byl kvůli covidu-19 dosud v ČR vyhlášen na 241 dnů, po prodloužení do 11. dubna to bude 254 dnů. Nyní trvá nepřetržitě od 5. října, tedy už 173. den.
  • Nouzový stav se vyhlašuje v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlášení nouzového stavu (také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon o bezpečnosti. Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, v tom případě vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin schválí, nebo zruší.
  • Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat Sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem Sněmovny i déle. Loni jej vláda poprvé vyhlásila kvůli šíření koronaviru 12. března na 30 dnů. Šlo o první nouzový stav, jehož příčinou nebyly živelní pohromy (byl vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007).
  • Vláda na základě nouzového stavu přijala řadu opatření - od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic. Nouzový stav využilo ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožňuje i jednodušší nasazení armády. Loňský jarní stav byl dvakrát prodloužen a nakonec skončil po 66 dnech 17. května. I po jeho skončení v zemi zůstala v platnosti některá omezení, vycházela ale ze zákona o ochraně veřejného zdraví.
  • V souvislosti se zhoršením pandemie se o vyhlášení nouzového stavu začalo opět mluvit koncem září. Opozice tehdy vládě a jejímu předsedovi Andreji Babišovi (ANO) vytýkala, že podcenili příchod druhé vlny a nepřipravili se na ni. Návrh tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) na vyhlášení nouzového stavu schválila vláda 30. září. Stav začal platit od 5. října na 30 dní (do 3. listopadu). Důvodem byla snaha zbrzdit tempo růstu počtu nemocných.
  • Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny prodejen a služeb. Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením do 20. listopadu, poté do 12. prosince, potřetí do 23. prosince, počtvrté do 22. ledna a popáté do 14. února. Nouzový stav tak měl platit 132 dní. Vláda sice požádala o další prodloužení do 16. března, Sněmovna je ale odmítla.
  • Poté začala jednání o tom, jak budou od 15. února vypadat opatření proti koronaviru a na základě jakého zákona budou vyhlášena. Mluvilo se i o tom, že by vláda mohla vyhlásit nouzový stav znovu, to však odmítla řada ústavních právníků s odůvodněním, že by šlo o obcházení ústavy. Objevila se také možnost, že by platil jen v těch krajích, které o jeho vyhlášení požádají. V neděli 14. února se nakonec všichni šéfové krajů dohodli, že vládu požádají o vyhlášení nouzového stavu.
  • Vláda vyhlásila nouzový stav od 15. února, bezprostředně tak navázal na ten předchozí. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že podle analýzy kabinetu je postup v souladu s Ústavou. Podle některých právníků či šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) však Ústavu obchází a část senátorů ohlásila, že se obrátí na Ústavní soud. Tento nouzový stav měl původně skončit 28. února, Sněmovna se pak ale usnesla, že by měl skončit k účinnosti pandemického zákona, schváleného poslanci 18. února, nejpozději 27. února.
  • Senát 24. února předlohu zákona vrátil Sněmovně, jež ho 26. února schválila v senátní verzi. Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice tak dostaly pravomoci vydávat rozsáhlejší restrikce. Podle vlády však opatření podle pandemického zákona za nynější kritické situace nestačí, a proto usilovala dál o nouzový stav. Sněmovna ale žádost o další prodloužení do konce března odmítla. Vláda poté 26. února schválila vyhlášení nového nouzového stavu od 27. února na 30 dní, tedy do 28. března.
  • V nynějším nouzovém stavu vláda od 1. března na tři týdny výrazně zpřísnila pravidla pro pohyb lidí, až na výjimky zakázala cestování mezi okresy. Také zavřela školky i zbývající otevřené školy či zpřísnila pravidla pro zakrytí nosu a úst. Po uplynutí tří týdnů se ale opatření uvolnila jen mírně, například zákaz cest mezi okresy zůstal v platnosti. Dnes Sněmovna odmítla vládní žádost o prodloužení nouzového stavu o 30 dní, schválila jen dva týdny, tedy do 11. dubna. Opatření omezující pohyb obyvatel v okresech i kontroly občanů na hranici okresů by vláda měla podle Sněmovny ukončit nejpozději v úterý 6. dubna.
Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!