Petr Čtvrtníček v kostýmu Hamleta sedí na scéně pražského divadla Na zábradlí, zároveň ale nanejvýš metr od vás. Když k vám zvedne pohled a přímo vás osloví, stěží potlačíte nutkání odpovědět. Zvykněte si.
V průběhu následujících padesáti minut se stanete centrem divadelního představení Hamleti. Kolem vás budou po scéně kroužit herci, hrající pouze pro vás. A občas se nakloní tak blízko, až na tvářích pomyslně cítíte jejich dech.
Je to přesvědčivá iluze, kterou vám prostřednictvím virtuální reality nabízí projekt Brejlando. Nová platforma, jež divákům skrze technologie přináší unikátní formu divadelního zážitku.
„Zájemci si mohou objednat vstupenku na konkrétní představení, jako jsou zvyklí ze skutečného světa. V daném termínu se však nevydají do divadla, ale divadlo se vydá za nimi,“ popisuje koncept Robin Pultera, jeden ze spolumajitelů Brainz Studios, které projekt vyvinulo.
Brejlando nabízí zatím deset představení, včetně Hamletů z divadla Na zábradlí.
V praxi to znamená, že vám kurýr přiveze domů virtuální brýle, které vás z gauče v obýváku v mžiku přenesou na jeviště. Nečekejte ale pouhý záznam představení.
„Společně s divadelními režiséry inscenace přestavujeme a znovu reinscenujeme tak, abychom kouzlo virtuálního zážitku maximálně umocnili,“ zdůrazňuje druhý ze zakladatelů Brainz Studios, Štěpán Kleník.
Divák se díky 360stupňovému formátu natáčení dostává z obvyklé pozice v hledišti přímo do středu děje a stává se jeho součástí. Což zásadně mění i způsob divadelního vyprávění.
„Měníme představení od dialogů přes scénu, svícení až po choreografii a práci se zvukem. Výsledný zážitek pak připomíná něco mezi filmem, divadlem a snem,“ popisuje Kleník.
Štěpán Kleník a Robin Pultera, zakladatelé Brainz Studios
Vývojáři a kreativci z agentury Brainz Studios, která služby v oblasti rozšířené a virtuální reality poskytuje klientům, jako jsou Škoda Auto, IKEA, Staropramen či L’Oréal, začali se stereoskopickým záznamem experimentovat před třemi lety.
V rámci projektu Brainz Music House využili virtuální realitu jako nástroj, jak fanouška dostat do společného prostoru s kapelou a umožnit mu tak slyšet oblíbenou hudbu zevnitř. Třeba v nahrávacím studiu.
Posléze přidali virtuální kinosály Brainz VR Cinema. Potkat jste se s nimi mohli na několika tuzemských filmových festivalech a umožňují divákům ocitnout se přímo v trojrozměrném filmu, aniž by přišli o sdílení zážitku z tradičního kina.
Když vloni kulturu do virtuální prostoru kompletně přesunul covid, rozhodli se v Brainz Studios tyto zkušenosti zúročit.
„V pandemii vznikla spousta živých streamů. Ty však postačí pouze jako dočasná náhrada. Diváci solidárně podpořili zavřené instituce, dlouhodobě však nebudou za záznamy ochotni platit,“ domnívá se Kleník a s kolegou zároveň nepochybuje, že budoucnost je virtuální i v kultuře.
Jsou ale přesvědčeni, že divák bude hledat nový typ zážitku. Na divadelní prkna zaměřili pozornost právě proto, že je to oblast, kam zatím virtuální realita příliš nepronikla ani v zahraničí.
„Zatím jsme na relativně malém trhu, omezeném nízkou dostupností technologie. Věříme však, že za pár let budou VR helmy běžnou výbavou mnoha domácností – a když dokážeme nabídnout zajímavý obsah, můžeme mít i globální ambice,“ říká Kleník.
Analytici z konzultantské společnosti IDC jeho víru podporují odhady, podle nichž trh VR souprav poroste až do roku 2024 meziročně o více než čtyřicet procent.
„Virtuální realita začíná oslovovat širší publikum. Přestože v popředí zůstává využití pro gaming, mezi kupujícími stále více rezonují i možnosti dalšího využití pro firemní účely nebo pro zábavu. Rostou virtuální koncerty či tréninky,“ říká Jitesh Ubrani z IDC.
Ještě do konce roku by proto v Brainz Studios rádi uvedli na trh další produkty, který upevní jejich pozici na strmě rostoucím trhu. Ten by měl letos podle předpovědí analytiků globálně dosáhnout obratu 215 miliard dolarů.
Česká republika má v této technologické oblasti celosvětově silné jméno – hlavně díky studiu Beat Games, které stojí za miliardovým herním hitem Beat Saber a které předloni koupil Facebook.
