Egypťané od této své mezinárodní vodní cesty hodně očekávají. Kanál má generovat příjmy, ale také hraje hlavní roli v národní symbolice. Nahradí ho ruská Severní mořská cesta?
Tento článek z roku 2019 připomínáme našim čtenářům v souvislosti se současnou blokádou Suezského kanálu jako další kontext.
Plány na vytvoření kanálu mezi Středozemním a Rudým mořem existovaly dlouho, říká Thomas Demmelhuber. „Osmané o tom přemýšleli už v 16. století a francouzští inženýři, kteří přišli do Egypta v roce 1798 v Napoleonově družině, provedli odpovídající průzkumy, ale pak dospěli k závěru, že projekt je neuskutečnitelný. Podobně to viděli Britové. Teprve Ferdinand de Lesseps posunul projekt kupředu.“
V době výstavby kopaly plavební dráhu nejprve tisíce evropských pracovníků. Ale protože nebylo možné najmout dost mužů, donutil egyptský vládce Mohammed Said roku 1861 více než 10 000 pracovníků z Horního Egypta k práci na kanálu, o rok později jich nechal přijít dalších 18 000.
Vládce měl samozřejmě také demografické obavy: příliš mnoho Evropanů by de facto mohlo z kanálu udělat základnu Evropy. Kanál ve skutečnosti zůstal prozatím egyptský, ale vyvinul se do mezinárodní zóny. „Port Said je téměř město“, poznamenal francouzský orientalista Narcisse Berchère, který strávil v letech 1861–62 několik měsíců u Suezského průplavu na Lessepsovo pozvání.
„Je tu 1 023 Evropanů a 1 578 Arabů, jsou zde restaurace, kavárny, krejčí a jídelny.” A nejsou to jen čestní lidé, kteří jsou městem přitahováni. Port Said „je místem, kde hříchy Východu a Západu nacházejí společný azyl“, shrnul své dojmy jeden anglický cestovatel. Tomu odpovídala i nábídka: „Kodak filmy, whisky, pohlednice a další britské vybavení.“ Na kanál přicházelo stále více lidí, který se tak stával stále více globálním centrem.
Průplav ve skutečnosti Egypt obrovsky změnil: města podél Suezu, zejména Port Said, se vyvinula v dynamická obchodní centra, která spojovala Egypt s globální obchodní sítí. „Dálnice Britské říše“, jak se nazýval kanál, výrazně zkrátila vzdálenost mezi Londýnem a Bombají z 19 855 na 11 593 kilometrů.
To přineslo obrovskou dynamiku lodní dopravy: v roce 1870 proplulo kanálem 486 lodí s 26 758 cestujícími. V roce 1913 to bylo již 5 085 průjezdů s celkem 234 320 cestujícími. „Moje země již není součástí Afriky,“ řekl egyptský vládce Ismael Paša u příležitosti otevření Suezského průplavu dne 17. listopadu 1869. „Udělal jsem z ní část Evropy.“
Rozšíření průplavu
Od rozšíření dokončeného v roce 2015 může Suezským kanálem plout více lodí. Poté, co egyptský prezident Abdel Fattah al-Sisi zahájil stavební práce, 45 bagrových lodí v kombinaci s tisíci bagrů a dopravních prostředků odstranilo více než 258 milionů metrů krychlových písku. Na úseku dlouhém 40 kilometrů tak byl kanál rozšířen.
„Konstrukce paralelní 35kilometrové trasy, prodloužení a prohloubení na stejně dlouhé vzdálenosti jsou v podstatě pro al-Sisiho totéž, což znamenala pro Gamála Násira Asuánská přehrada: prestižní objekt, který měl svědčit o schopnostech vlády,“ říká Thomas Demmelhuber.
V důsledku rozšíření se přepravní kapacita kanálu zdvojnásobila: namísto dřívějších 49 může nyní vodní cestou den co den proplout až 100 lodí. Z ekonomického hlediska však není užitečnost kanálu vyčerpána. „Ve fiskálním roce 2018/19 je uveden příjem ve výši 5,9 miliard dolarů, což je obrovské, ale zdaleka to nenaplňuje očekávané příjmy, které mělo přinést rozšíření.“ Kanál tak zůstává měřítkem národní prestiže a zároveň připomínkou, že země ještě není s možnostmi u konce.
Budoucí konkurence Suezu?
Díky globálnímu oteplování by mohlo v budoucnu dojít k většímu využití tzv. Severní mořské cesty, která by zkrátila stávající trasu (přes Suez) až o 14 dní.
Projekt však nedává ekonomický smysl – alespoň dosud. Ačkoli by Severní mořská cesta ušetřila čas, spoustu mořské nafty a poplatky za proplutí Suezským průplavem, je nutný doprovod ruského atomového ledoborce, což zvýší náklady na cestu. Kromě toho je využití v současné době možné jen několik měsíců v roce, teprve asi za 10 let se očekává, že tání polárního ledu pokročí tak daleko, že nákladní doprava na severu bude mít ekonomický smysl.