„Necháme si zpracovat analýzu, která nám dá podklad pro reálné možnosti využití vody z opuštěných dolů. Předpokládaná cena zakázky je 200 tisíc korun,“ sděluje náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Zámečník (KDU-ČSL) s tím, že pokud se podaří uspořit pitnou vodu, která se používá k zavlažování, zbude ji více pro obyvatele Hodonínska, kde už nyní vysychají studny.
Po ukončení těžby lignitu na Hodonínsku a černého uhlí v Rosickooslavanské pánvi se v dolech hromadí velké množství spodní vody. Její využití kraj zvažuje i proto, že se dlouhodobě potýká se suchem a nedostatkem vlastních pitných zdrojů.
Podle předsedkyně komise životního prostředí a zemědělství Jihomoravského kraje a senátorky Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) je třeba prověřit, jak se změnily hydrologické poměry po skončení těžby, v jakém stavu jsou opuštěná důlní díla a jaká je kvalita těchto vod.
„Vše proto, abychom mohli rozhodnout, zda je můžeme využít jako vodu závlahovou, užitkovou nebo k udržení vody v krajině nebo i případně jako vodu pitnou či jiným způsobem, který bude pitnou vodu šetřit,“ vysvětluje Hubáčková. O tom, že se může jednat o významný vodní zdroj, svědčí podle Zámečníka čísla z minulých let.
Na Hodonínsku se při hlubinné těžbě odčerpaly v roce 1988 přes dva miliony metrů krychlových vody, postupně se však množství snižovalo a v roce 2000 už to bylo jen 656 tisíc krychlových metrů. K úplnému zastavení těžby i čerpání vody došlo uzavřením Dolu Mír Mikulčice v roce 2009.
