Cyklistický vítěz nad rakovinou  Nechme teď stranou, že to skončilo obrovskou blamáží. Se jménem amerického cyklisty Lance Armstronga není spojen jen jeden z největších dopingových skandálů ve sportovní historii, ale také obdivuhodný návrat k profesionální cyklistice po těžké nemoci. Když lékaři Armstrongovi diagnostikovali rakovinu varlat, zároveň mu sdělili, že má asi jen padesátiprocentní šanci na přežití. On dokázal nejen přežít, dokonce se vrátil na kolo a sedmkrát v řadě vyhrál nejslavnější závod na světě – Tour de France. Co na tom, že později přišel kvůli dopingu o všechny tituly a na jeho jméně ulpěla špína? Svým bojem s nemocí inspiroval tisíce lidí na celém světě.
 Útok nožem na tenistku  30. dubna to bylo 26 let, co se odehrál jeden z nejhrůznějších momentů v tenisové historii. Během zápasu Jugoslávky Moniky Selešové s Bulharkou Magdalenou Malejevovou na turnaji v Hamburku bodl tehdejší světovou jedničku nožem do zad fanatický přívrženec německé tenistky Steffi Grafové Günther Parche. Čepel nože naštěstí pronikla jen dva centimetry pod kůži, ale svět byl v šoku. Nikdy předtím se podobná věc na tenisových kurtech nepřihodila a nikdo nepředpokládal, že by se něco podobnému mohlo vůbec stát. Šlo vůbec o první případ, kdy byla překonána hranice násilí mezi hráči a fanoušky.
 Odmítnutí povolávacího rozkazu do armády  Možná, že moment, na který může být nejslavnější boxer všech dob hrdý, se nezrodil v ringu, ale mimo něj. 28. dubna 1967 totiž tehdejší mistr světa Muhamed Ali odmítl povolávací rozkaz do americké armády. Následně byl zbaven titulu šampiona v těžké váze a nesměl tři roky boxovat. Ali, který konvertoval k islámu, zdůvodnil své odmítnutí narukovat náboženskými důvody, čímž se vyhnul nasazení do války ve Vietnamu. Jeho rozhodnutí pomohlo ve Spojených státech zažehnout protiválečné hnutí a demonstrace.
 Zázrak v Andách  Zázrak v Andách. Tak se mluví o leteckém neštěstí, při kterém ztroskotal tým uruguayských ragbistů vysoko v jihoamerických velehorách. Turbovrtulový Fairchild FH-227D měl přenést 13. října 1972 své pasažéry přes Andy z Montevidea do chilského Santiaga. Z 45 lidí jich dvanáct zemřelo při nehodě nebo nedlouho poté, dalších pět nepřežilo do rána a jeden pasažér podlehl zraněním osmý den po havárii. Zbývajících 27 lidí čelilo v nedostatečném oblečení a s nuznými zásobami jídla mrazu ve výšce 3 600 metrů nad mořem. Trosečníci nakonec přežili neuvěřitelných 72 dní. O jejich spásu se postarali Nando Parrado a Roberto Canossa, kteří po dvanáctidenním putování ve velehorách narazili na chilského pastevce, který jim dal najíst a upozornil úřady na další přeživší. 23. prosince 1972 je našli záchranáři. Celkem přežilo 16 osob, a to především díky tomu, že se živili masem z mrtvých těl svých kamarádů a blízkých.
9
Fotogalerie

9 momentů ze sportovní historie, které zásadně poznamenaly svět

Někdy stačí okamžik a něco se zlomí. Platí to samozřejmě i ve sportu, v jehož historii bychom našli mnoho momentů, které změnily (nebo aspoň zásadně poznamenaly) svět.

Svět sportu není hermeticky oddělen od normálního života a zdaleka v něm nejde jen o branky, body a vteřiny. Občas stačí okamžik, v němž hraje hlavní roli sportovec, a dokáže zasáhnout celý svět. V následujících kapitolách najdete devět takových momentů, které se staly nesmrtelnými.

Pokračování 2 / 10

Tenisová bitva pohlaví

Bitva pohlaví.jpg

Byla to bitva se vším všudy – nejdříve v ní z obou stran padaly verbální údery, pak oba aktéři tloukli raketami do tenisových míčků před více než 30 tisíci diváky na stadionu a 50 miliony u televizních obrazovek. Řeč je o souboji Bobbyho Riggse s Billie Jean Kingovou.

Bývalý několikanásobný wimbledonský šampion Riggs čtyři měsíce před „bitvou pohlaví“ deklasoval v Kalifornii tehdejší ženskou jedničku Margaret Courtovou ve dvou setech (6:2 a 6:1). Bylo mu 55 let a jeho soupeřce téměř o čtvrtstoletí méně. Nikdo nepochyboval, že utkání s Kingovou dopadne podobně.

Jenže zápas se vyvíjel úplně jinak, než se očekávalo. Riggs kazil lehké údery, jeho útoky byly těžkopádně neúčinné. Na první setbol dokonce zareagoval dvojchybou, což u něj bylo v minulosti naprosto nevídané. Nakonec prohrál všechny tři sety (4:6, 3:6 a 3:6).

Loni však televize ESPN odvysílala reportáž o tom, jak se Riggs kvůli dluhům zapletl s mafií a utkání prohrál záměrně. Sázkové kanceláře totiž na výhru jeho soupeřky vypsaly hodně zajímavé kurzy. Pravdu se už asi nikdy nedozvíme - Riggs zemřel v 77 letech v roce 1995. Ať už to ale bylo jakkoli, Bitva pohlaví se stala zlomem, který otevřel boom v oblasti ženských sportů.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 10

Cyklistický vítěz nad rakovinou

Armstrong.jpg

Nechme teď stranou, že to skončilo obrovskou blamáží. Se jménem amerického cyklisty Lance Armstronga není spojen jen jeden z největších dopingových skandálů ve sportovní historii, ale také obdivuhodný návrat k profesionální cyklistice po těžké nemoci.

Když lékaři Armstrongovi diagnostikovali rakovinu varlat, zároveň mu sdělili, že má asi jen padesátiprocentní šanci na přežití. On dokázal nejen přežít, dokonce se vrátil na kolo a sedmkrát v řadě vyhrál nejslavnější závod na světě – Tour de France. Co na tom, že později přišel kvůli dopingu o všechny tituly a na jeho jméně ulpěla špína? Svým bojem s nemocí inspiroval tisíce lidí na celém světě.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 10

Útok nožem na tenistku

Monika Selešová1.jpg

30. dubna to bylo 26 let, co se odehrál jeden z nejhrůznějších momentů v tenisové historii. Během zápasu Jugoslávky Moniky Selešové s Bulharkou Magdalenou Malejevovou na turnaji v Hamburku bodl tehdejší světovou jedničku nožem do zad fanatický přívrženec německé tenistky Steffi Grafové Günther Parche.

Čepel nože naštěstí pronikla jen dva centimetry pod kůži, ale svět byl v šoku. Nikdy předtím se podobná věc na tenisových kurtech nepřihodila a nikdo nepředpokládal, že by se něco podobnému mohlo vůbec stát. Šlo vůbec o první případ, kdy byla překonána hranice násilí mezi hráči a fanoušky.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 10

Odmítnutí povolávacího rozkazu do armády

Ali Frazier.jpg

Možná, že moment, na který mohl být nejslavnější boxer všech dob hrdý, se nezrodil v ringu, ale mimo něj. 28. dubna 1967 totiž tehdejší mistr světa Muhamed Ali odmítl povolávací rozkaz do americké armády. Následně byl zbaven titulu šampiona v těžké váze a nesměl tři roky boxovat.

Ali, který konvertoval k islámu, zdůvodnil své odmítnutí narukovat náboženskými důvody, čímž se vyhnul nasazení do války ve Vietnamu. Jeho rozhodnutí pomohlo ve Spojených státech zažehnout protiválečné hnutí a demonstrace.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 10

Zázrak v Andách

Ragbisté.jpg

Zázrak v Andách. Tak se mluví o leteckém neštěstí, při kterém ztroskotal tým uruguayských ragbistů vysoko v jihoamerických velehorách. Let 571 měl na palubě 45 osob. Kromě ragbyového celku také jejich přátele, rodiny a spolupracovníky. Turbovrtulový Fairchild FH-227D měl přenést 13. října 1972 své pasažéry přes Andy z Montevidea do chilského Santiaga.

Protože bylo špatné počasí, nechtěl pilot letět běžnou trasou přes hory, ale místo toho hodlal využít cesty jedním z průchodů v sedle mezi štíty. Podcenil však situaci, urazil obě křídla, ztratil ocas a trup klouzal po svahu do údolí.

Z 45 lidí jich dvanáct zemřelo při nehodě nebo nedlouho poté, dalších pět nepřežilo do rána a jeden pasažér podlehl zraněním osmý den po havárii. Zbývajících 27 lidí čelilo v nedostatečném oblečení a s nuznými zásobami jídla mrazu ve výšce 3 600 metrů nad mořem. Když po několika dnech slyšeli v rádiu, že pátrání po vraku bylo ukončeno, měli pramalou naději na záchranu.

Trosečníci nakonec přežili neuvěřitelných 72 dní. O jejich spásu se postarali Nando Parrado a Roberto Canossa, kteří po dvanáctidenním putování ve velehorách narazili na chilského pastevce, který jim dal najíst a upozornil úřady na další přeživší. 23. prosince 1972 je našli záchranáři. Celkem přežilo 16 osob, a to především díky tomu, že se živili masem z mrtvých těl svých kamarádů a blízkých.

Pokračování 7 / 10

HIV pozitivní hvězda NBA

Magic Johnson.jpg

Legendární Magic Johnson dlouhá léta udivoval basketbalové fanoušky svými dovednostmi pod koši, jednoho dne však šokoval úplně jiným způsobem. Jeden z nejlepších hráčů v dějinách ohlásil odchod z Los Angeles Lakers.

„Jsem nakažený virem HIV. Kvůli tomu končím s basketbalem,“ ohlásil 7. listopadu 1991. Krátký proslov vešel ho historie. Johnson se stal první sportovní hvězdou, která veřejně přiznala, že má nemoc AIDS. Čtyři prostá písmena tehdy znamenala něco jako prokletí i nadávku současně. Díky jeho řeči se začalo o viru HIV a nemoci AIDS víc mluvit a psát, což přispělo k celosvětové osvětě.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 8 / 10

Zázrak na ledě

Zázrak na ledě.jpg

Kdo by neznal pojem „Miracle on ice.“ Zázrak na ledě stvořila parta amerických studentů v roce 1980 na olympiádě v Lake Placid. Vybojovali zlaté medaile v hokejovém turnaji a vešli do historie. Reprezentace USA tehdy šokovala svět vítězstvím nad nepřemožitelným sovětským výběrem. Přitom jen dva týdny před startem her Američané dostali od Rusů výprask 10:3.

Vítězství Američanů nad ruskou hokejovou mašinou je dodnes spojováno s několika konspiračními teoriemi. Podle zastánců jedné z nich tehdejší prezident Jimmy Carter zvažoval bojkot letních her v Moskvě a v Sovětském svazu rostly obavy, že neúčast Američanů sníží zájem o olympiádu, která měla být výkladní skříní socialismu. Hokejová sborná proto měla dostat pokyn, aby prohrála s týmem USA.

Nadšení americké veřejnosti z vítězství mělo pomoci k odvrácení bojkotu her v Moskvě. To se však nakonec nestalo a Američané na olympiádě v Sovětském svazu chyběli. Takže nakonec šlo nejspíš opravdu o sportovní zázrak, který významně přispěl k popularizaci hokeje ve Spojených státech. Nebýt toho, kdo ví, zda by se dnes hrála NHL na jihu USA v San Jose nebo v Dallasu.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 9 / 10

Mnichovský masakr

Mnichov 1972-1.jpg

Říká se, že sport a politika se nemá míchat dohromady. V roce 1972, během olympiády v Mnichově, to však zdaleka neplatilo a skončilo to katastrofou. Jedenáct sportovců zastřelilo komando palestinské teroristické skupiny nazvané Černé září.

Tehdejší laxní bezpečnostní opatření dovolila skupině osmi teroristů, aby se dostali do olympijské vesnice. Vzali si jako rukojmí izraelské sportovce a hrozili, že je zabijí, pokud vláda židovského státu nepropustí z vězení 234 Palestinců.

Při neúspěšné záchranné akci německých bezpečnostních sil zahynulo 11 sportovců, jeden policista a pět teroristů. Dodnes jde patrně jeden z nejděsivějších momentů spojených se sportem. Od té doby se na olympijských hrách radikálně zpřísnila bezpečnostní opatření.

Foto: Profimedia.cz

Pokračování 10 / 10

Černošský triumf natruc Hitlerovi

Jesse Owens.jpg

Měla to být oslava árijského nadčlověka. Scénář letní olympiády v Berlíně v roce 1936 vůbec nepočítal s tím, že by před očima Vůdce triumfoval v některé z disciplín zástupce podřadné rasy.

Radost zkazil Adolfovi Hitlerovi černý Američan Jesse Owens, který si pověsil na krk čtyři zlaté medaile – třikrát zvítězil na sprinterských tratích a k tomu přidal nejdelší skok v soutěži dálkařů. Navíc na hrách vytvořil tři světové rekordy. K Owensovi se přidali na sportovních kolbištích i další černoši, kteří řádně pošramotili mýtus o germánské nadřazenosti.

Foto: Profimedia.cz

Doporučujeme

Články odjinud