Maxim Habanec vyhrál několikrát Mistrovství ČR ve skateboardingu, stal se vítězem Mystic SK8 Cup a závodí po celém světě. 

Ahoj Maxi, jak jsi se vlastně ke skateboardingu dostal?

Ahoj! Bylo to před hodně lety přes staršího bráchu, jezdíme oba stále, ale já se tomu věnuju trochu víc… Brácha to má pořád rád a taky se někdy sveze.

Pamatuješ si, jaký byl tvůj první skateboard? Byl něčím zajímavý?

Doktor Adrenalin! Jasně že si ho pamatuju, jen už nevím od jaké byl značky. Před časem jsme udělali s Ambassadors rebrand tý desky, oslovili jsme grafika Jakuba Karlíka a ten ho překreslil. Takže k jeho znovuzrození došlo, tuším, že to bylo v roce 2018.

Ve sportu je obvyklé mít určitý vzor. Jak je to u tebe? Máš někoho, ke komu vzhlížíš, od koho čerpáš inspiraci? 

Těch vzorů je spousta a mění se s každou životní etapou, dá se říct. Jiný byly, když jsem začínal, jiný jsou teď. Z těch aktuálních třeba Nyjah Huston, nejlepší skater planety nebo spíš tohoto vesmíru. 

Jak vypadá trénink fotbalisty, to si každý dokáže představit. Ale co takový skateboardista? Prostě si jen tak jezdíte, nebo má trénink nějaký předem daný harmonogram? 

Máme v reprezentaci kouče a zároveň trenéra na fyzickou přípravu Tomáše Weimanna, takže trénink má celkem jasnou podobu. Je sestaven jak z fyzické přípravy, vnitřní i venkovní, tak i z tréninků pro celou repre, kde se učíme nové věci a zlepšujeme se v těch stávajících. 

Co diváky dokáže na skateboardingu uchvátit, jsou zejména triky. Jaký z nich je tvou největší chloubou a jak dlouho ses tento trik učil?

Těžko říct, který je ten nej, asi nejznámější bude po Shove it Frontside Boardslide, který jsem vrátil v LA na jednom známým zábradlí ze šestnácti schodů. Ten trik jsem uměl dlouho, ale spíš se kousnout a poslat to na to zábradlí? To bylo těžký! A pak asi 360 flip do 50/50 na hranu. Učím se ho vlastně stále a zlepšuju se v něm, aby byl víc a víc na jistotu.

Skateboarding se řadí mezi ty nebezpečnější sporty. Co za nejhorší zranění a pády tě potkaly? Dá se pádům nějak předcházet? 

Rozhodně zuby, o který jsem přišel v Havířově na ČSP v roce 2019. Skate mi vyletěl nahoru a vysekal mi zuby. To bylo opravdu nepříjemný. Pádům se dá předcházet tréninkem a zase jenom tréninkem. Ale člověk se jim nevyhne, jde to ruku v ruce a nikdo není robot. Kromě Nyjaha. 

Pády, zranění a usilovná dřina ke skateboardingu patří. Je to však hlavně radost a zábava. Co tě naposledy spojeného se skateboardingem rozesmálo a rozradostnilo?

Každodenní vrácení triků a session s kámošema. Nejsou to jen tréninky a dřina, ale hlavně mě to baví a to je důležitý. Takže každej den na skejtu přináší něco novýho a to je super.

Jaké jsou tvá nejoblíbenější místa – skateparky či street spoty?

Ze světa asi LA, tam je těch možností spoustu. U nás jsem rád za Maxspace, kde to je vlastně u mě doma, je to pod střechou a dá se jezdit za každýho počasí.