Světový šampionát seniorů můžu tehdy zavítal do Evropy poprvé ve své více než padesátileté historii (poprvé se hrál v roce 1966 v Mexico City). A vedle areálu Svoboda Parku v pražských Bohnicích se hrálo právě v brodské Hippos aréně.
„Už v době, kdy se o mistrovství světa žádalo, jsme byli favorité. Hippos aréna už tehdy byla ve stavu, kdy podobní kandidáti v celé České republice byli dva, možná tři. Měli jsme infrastrukturu stadionu, takže jsme to dostali,“ říká Šnelly.
V Brodě navíc měli s pořádáním významných mezinárodních akcí bohaté zkušenosti. Od roku 2016 se zde postupně konalo mistrovství Evropy juniorů, žen do 22 let, třikrát i mužů, hrál se zde Světový pohár, Pohár vítězů pohárů nebo exhibice mistrů světa z Nového Zélandu proti výběru Evropy. „Mysleli jsme si, že když jsme hostili mistrovství Evropy, turnaj se 12 týmy, máme to už najeté. Ale absolutně to tak nebylo,“ připouští Šnelly. „Vůbec jsme netušili, do čeho jdeme. Byly z toho dva a půl roku tvrdé práce. Požadavky, které na nás chodily ze světové federace, byly naprosto neuvěřitelné,“ vzpomíná.
Oddechnutí přišlo až ve chvíli, kdy se v Hippos aréně odehrál první z více než tří desítek duelů zmiňovaného světového šampionátu. „V tu chvíli bylo jasné, že se to nějak podaří,“ usmívá se Šnelly.
A nyní se v Brodě chtějí do podobné výzvy pustit znovu. „Přesto, že to bylo takhle hektické, momentálně pracujeme na tom, abychom mohli v roce 2024 opět pořádat jednu ze skupin mistrovství světa. A myslím, že máme obrovskou šanci,“ věří Šnelly.
Chystá se totiž nový formát šampionátu, během kterého se po celém světě budou hrát tři šestičlenné kvalifikační skupiny o postup na závěrečný turnaj. A jedna z nich by měla zavítat do Havlíčkova Brodu.
„Bylo by to dobré a hlavně celé v Havlíčkově Brodě. Protože šest týmů by se sem bez problémů vešlo. My bychom tak nemuseli zase hledat spolupořadatele,“ dodal Šnelly.
