Fermentované potraviny pomáhají s úzkostí a dalšími nepříjemnými stavy

Konvenční léčba často zahrnuje benzodiazepiny nebo antidepresiva (2), tyto léky jsou však syntetické, mohou mít vedlejší účinky, a z dlouhodobého hlediska nejde o řešení. Má proto velký význam vědět, jak je možné pomoct si vlastními silami. Úzkosti je možné předcházet a je možné ji výrazně zmírnit, když už vypukne. Samotné způsoby, jak toho dosáhnout, nejsou komplikované, obtížné může být pouze změnit nastavené zvyklosti, které k rozvoji úzkosti mohou přispívat. Důležité je umět přiznat sám sobě, že něco dělám špatně a nebýt takzvaně „zabejčený“. Při troše odhodlání je pak pomocí malých postupných krůčků možné výrazně zlepšit kvalitu života.

Úzkost a strava – jak spolu souvisí

Ač se to možná nezdá, psychický stav stejně jako fyzický mimo jiné souvisí s tím, co jíme. Pravidelná konzumace průmyslově upravených potravin (=bílého cukru, bílého pečiva, těstovin, uzenin, ztužených tuků, slazených limonád, cukrovinek,…) spolu s nedostatečnou konzumací čerstvého ovoce a zeleniny v organické kvalitě, může významně přispívat ke vzniku úzkosti a deprese. Jde totiž o mrtvou stravu, která nám sice dodá energii, ale v nevhodné formě a zcela bez obsahu potřebných mikronutrientů – vitamínů, minerálů a dalších přírodních sloučenin potřebných pro chod organismu. Tělo tak v dlouhodobém měřítku trpí podvýživou, která je příčinou vzniku mnoha chorob, včetně úzkosti a deprese. Navíc si vytváříme závislosti, typicky na sladkém – pokud jsme zvyklí zajídat každý sebemenší stres tabulkou čokolády, můžeme se propracovat k tomu, že to bude naše jediná „odměna“ za každý den v práci. A když to takhle budeme dělat dostatečně dlouho, nebudeme se zároveň hýbat, můžou přijít choroby těla nebo i duše, typicky úzkost nebo deprese.

Jak ven ze začarovaného kruhu

Není to těžké, řešením je postupné zařazení živé stravy. Tou se nemyslí nic jiného než průmyslově neupravené potraviny, které mají přirozený vysoký obsah enzymů, probiotik, vitamínů, minerálů a dalších látek. Průmyslově upravené potraviny prošly pasterizací a dalšími procesy, proto těchto látek obsahují minimum.

Velmi dobrými zástupci živé stravy jsou fermentované (kvašené) potraviny. Ty mají uchované všechny účinné přírodní látky (proto živá strava), ba co víc, díky kvašení mají podíl biologicky aktivních látek přirozeným způsobem zvýšený a některé z těchto látek jsou dokonce přeměněné do lépe stravitelné formy. Jde tak doslova o koktejl zdraví. O procesu fermentace jsme podrobně psali v tomto článku.

Fermentované potraviny a úzkost

Pojďme se blíže podívat, jak konkrétně mohou fermentované potraviny pomoci proti úzkosti a depresi. Nedávná studie podniknutá Universitou Maryland a William & Mary College zkoumala spojení mezi sociálně úzkostnou poruchou a stavem střev. Studie byla publikovaná v žurnálu Psychiatry Research a výsledky byly povzbudivé – dospělí, kteří konzumovali více fermentovaných jídel, pociťovali méně úzkostných symptomů (3.,4.) Předešlé studie se soustředily na pokusy se zvířaty, kdy byla podávána probiotika, zmíněná studie však totéž potvrdila i u lidí. Celkem 700 studentů bylo dotazováno, jak často cvičí, na symptomy sociální úzkosti a fóbie, a také na frekvenci konzumace kvašených pokrmů. V potaz se braly kvalitní přírodní jogurty, kefír, fermentované sojové mléko, miso polévka, kysané zelí, kvašená zelenina (pickles), tempeh a kimči. Výsledek potvrdil, že studenti konzumující více fermentovaného jídla pociťovali méně příznaků úzkosti. Totéž studenti, kteří pravidelně cvičili.

Vliv fermentovaných potravin na psychickou kondici probíhá díky tzv. ose střeva-mozek (gut-brain), sítí nervů, kterými jsou tyto dva orgány vzájemně spojené. Podle posledních výzkumů mikrobiom ve střevech přímo ovlivňuje komunikaci mezi střevy a mozkem. Byl proveden výzkum na zvířatech, který potvrdil, že deprese je spojená se vzájemným působením mozku a střev, a tedy i stavu a zdraví střev. Je velmi pravděpodobné, že špatný stav zažívacího traktu, je spojen s depresí, úzkostí a doprovodných stavů jako je syndrom dráždivého tračníku (5.)

Torontská Univerzita podnikla mezioborovou studii zaměřenou na jedince s chronickým únavovým syndromem a doprovodnými negativními stavy jako úzkost. Studie se zaměřila na možný efekt probiotik, přičemž byl jedincům s diagnostikovaným chronickým únavovým syndromem podáván kmen probiotik Lactobacillus casei. Výsledkem bylo snížení symptomů úzkosti u jedinců, kteří užívali probiotické kultury (6.)

Závěrem

Je stále mnoho, co nevíme o spojení střev a mozku, existuje však velmi silný trend na poli nově formovaného oboru neurogastroenterologie (7.,8.), který se na tuto oblast zaměřuje. I dosavadní znalosti však dostatečně ukazují, ať už jde o proběhlé studie nebo každodenní život, ukazuje, že fermentované potraviny mohou velkou měrou prospět ke zlepšení psychické kondice a zlepšení kvality života u těch z nás, kteří trpí úzkostmi. V příštím článku se představíme recepty, jak si konkrétní fermentované potraviny připravit doma. Můžeme také využít i fermentované doplňky stravy.

Autor článku: Jakub Novák

Zdroje:

1. https://www.psychiatry.org/newsroom/apa-public-opinion-poll-annual-meeting-2018
2. https://anxieties.com/152/med-intro#.WYOQS62ZODU
3. https://www.wm.edu/news/stories/2015/fermented-food-social-anxiety-study123.php
4. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0165178115002140
5. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23910373/
6. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2664325/
7. https://motilitysociety.org/page.php?id=19
8. https://www.hopkinsmedicine.org/gastroenterology_hepatology/specialty_centers/motility_neurogastroenterology.html
9. https://draxe.com/nutrition/fermented-foods-reduce-social-anxiety/
10. https://draxe.com/health/anxiety-symptoms/