Hokej v číslech: Predikce čtvrtfinále. Sparta je v sérii s Olomoucí velkým favoritem
Foto: hcsparta.cz
Díky našemu modelu Game Score vám po predikcích na jednotlivá kola základní části postupně přinášíme i rozbory všech sérií letošního Generali Česká pojišťovna play off.
Olomouc překvapila v předkole téměř všechny. S favorizovanou Plzní totiž neztratila ani zápas a do čtvrtfinále prošla v nejkratším možném čase! Před sérií náš model věřil v úspěch Olomouce pouze z 32 %. Postupu ve třech zápasech pak dával šanci jen šest procent.
Nyní Olomouc narazí ale ještě na silnější tým – vítěze základní části, kterým se stala pražská Sparta. Ta se podle našeho modelu může pyšnit nejsilnějším týmem. V základní části nasbírala hned 108 bodů, o 49 více než právě Olomouc, která do vyřazovací části postoupila z poslední možné 12. příčky. Sparta zažila nejlepší základní část od sezony 2015/2016, kdy měla po základní části na kontě 110 bodů.
Olomouc ale veškeré předpoklady postavila v předkole na hlavu. Nyní náš model předpokládá její úspěch ještě s menší pravděpodobností než právě proti Plzni. Povede se jí přesto znovu zaskočit favorita?
Sparta je v této sérii obrovským favoritem, její šance na postup jsou v rámci čtvrtfinále největší. Proti Olomouci jí model dává šance na postup 76,4 %. Je dokonce větší šance, že série skončí vítězstvím Sparty přesně 4:1 na zápasy než jakýmkoliv postupem Olomouce.
HC Sparta Praha
Sparta se může pyšnit pravděpodobně nejlepším útokem v extralize. Pokud se podíváme na kanadské bodování, najdeme v první desítce hned tři hráče Sparty a v první dvacítce jich je dohromady pět. Pokud vezmeme do úvahy pouze rovnovážný stav, Sparta má v první patnáctce tři zástupce.
Nejproduktivnějším hráčem Pražanů byl Michal Řepík, který nasbíral 53 bodů a výrazně si polepšil oproti loňské sezoně, kdy měl na kontě pouze 37 bodů. Dařilo se mu především na přesilovkách, kde byl ostatně nejlepším extraligovým střelcem s 11 góly.
Sparta jde celkově do play off s nejlepší přesilovou hrou v soutěži. Její speciální formace si v přepočtu na čas vytvořily šance na rovných devět očekávaných gólů za 60 minut, ve skutečnosti vstřelily 9,5 gólu za stejný čas. V obou případech se jedná o nejlepší hodnotu v extralize.
Kromě Řepíka na tom měli velký podíl také Roman Horák s Vladimírem Sobotkou, které doplňuje ještě David Tomášek. Všichni tři, společně s Řepíkem, patří také do nejproduktivnější desítky hráčů na přesilových hrách.
A právě tato čtveřice tvoří základ prvních dvou útočných řad Sparty. Většinu sezony vedle sebe strávila v prvním útoku trojice Sobotka-Horák-Řepík. Ke konci základní části ale trenéři experimentovali s Lukášem Rouskem na místě Sobotky. Ten doplnil Tomáška s Andrejem Kudrnou ve druhém útoku.
V případě prvního útoku neudělá Sparta chybu ani v jednom případě. Horákovi s Řepíkem se totiž dařilo v základní části po boku obou hráčů. S Lukášem Rouskem tato formace měla poměr střeleckých pokusů i očekávaných gólů větší než 60 % a přetavila to i v poměr gólů, který byl 65 procent.
Tomášek si pak o něco více rozuměl s Vladimírem Sobotkou, když společně měli v základní části poměr střeleckých pokusů i očekávaných gólů téměř 60 %. S Andrejem Kudrnou toho však příliš neodehráli, a výsledky v necelých 50 minutách v jeho společnosti šly u této dvojice poměrně dolů.
Uvidíme tedy, jak se trenéři se skladbou druhého útoku popasují, protože jeho ideální složení je zřejmě největším otazníkem sparťanské ofenzívy. Pokud totiž něco nechtějí ve Spartě měnit, tak je to třetí formace. Trojka Buchtele-Pech-Říčka by se dala s klidným svědomím označit za nejlepší třetí útok extraligy. Společně v základní části měli při účasti na ledě poměr střeleckých pokusů 57 %, poměr očekávaných gólů 60,3 % a za 60 minut vstřelili 3,3 gólu s poměrem 64,3 %. Tím se moc týmů v extralize nemůže pyšnit.
K tomu má navíc Sparta k dispozici ještě Miroslava Formana nebo Matúše Sukeľa, kteří pravděpodobně začnou až ve čtvrtém útoku. To je velká ofenzivní síla.
A sílu má Sparta i v obranný řadách. Sparta může prakticky postavit čtyři kvalitní obranné páry. Jeden z nich by měli s velkou pravděpodobností tvořit Adam Polášek s Janem Košťálkem, kteří společně hru v základní části kontrolovali velice solidně s poměry střeleckých pokusů i očekávaných gólů nad 55 %.
Po tomto stabilním páru mohou trenéři nakombinovat téměř libovolné dvojice a dočkají se dobrých výsledků. V základní části totiž jen dvě obranné kombinace Spartě nefungovaly. Zajímavé pak je, že obě zahrnují Davida Němečka. Tomu se nedařilo s Milanem Jurčinou ani Janem Košťálkem.
Zajímavým žolíkem pro Spartu může být Tomáš Pavelka, který laboroval většinu sezony se zraněním a odehrál pouze 14 zápasů. V minulé sezoně ale patřil k nejlepším ofenzivním obráncům: v dresu Litvínova nasbíral 19 bodů ve 29 zápasech a dalších devět přidal v 18 startech v dresu Sparty. Při hře 5 na 5 patřil mezi nejlepší obránce. Zda se pro něj po těžké letošní sezoně najde v sestavě místo, je s otazníkem.
Velkou otázku pak řeší Sparta i v brankovišti. I když řečí čísel by měla být odpověď naprosto jednoznačná. Od příchodu Alexandra Saláka do Sparty není v extralize moc lepších brankářů. V 11 startech si Salák připsal úspěšnost zákroků 94 %. Chytil také třetí největší počet branek navíc v porovnání s průměrem, když v 11 zápasech zastavil o devět gólů více.
K tomu také má podíl společně s obranou Sparty na tom, že při jeho startech inkasoval vítěz základní části o šest branek méně oproti očekávání. Tedy více než půl branky na zápas. Není tak divu, že náš model hodnotí Saláka před play off jako nejlepšího brankáře.
Naopak Matěj Machovský se nachází za stejné období ve statistikách podstatně níže. V 16 zápasech, do kterých Machovský od začátku ledna nastoupil, chytil v porovnání s průměrem pouze 1,4 gólu navíc. A v porovnání s očekávanými góly si vedl hůře o 3,6 gólu.
HC Olomouc
Jak už bylo zmíněno v úvodu, Olomouc překvapivě vyřadila Plzeň v nejkratším možném čase. Ve všech zápasech se jí podařilo poměrně brzy jít do vedení – nejpozději se trefila v osmé minutě první třetiny, a to v prvním utkání. To olomoucké hře vyhovovalo, protože Plzeň se následně příliš nedostávala do šancí. I když Olomouc prohrála všechna utkání na střelecké pokusy, Plzeň přidala ke své střelecké četnosti kvalitu pouze v prvním zápase, kdy měla při hře 5 na 5 hned 25 šancí. Tolik si jich nevytvořila v součtu dalších dvou utkání. Stejně tak hrál pro Olomouc i poměr očekávaných gólů, když si v zápasech číslo dvě a tři vytvořila celkově lepší příležitosti než Plzeň. Slavila tak zasloužený postup.
K výborné defenzivní hře ve vlastní pásmu se přidal skvělými výkony i Branislav Konrád. Ten inkasoval ve třech utkáních pouze třikrát a připsal si po Marku Mazancovi druhou nejlepší úspěšnost zákroků – 95,8 %. Plzeň si proti defenzivě Olomouce celkově vytvořila šance na 7,3 gólu, Konrád tak má velký podíl na tom, že Olomouci inkasovala ve výsledku o 3,3 gólu méně oproti předpokladům. V porovnání s průměrem extraligy pak Konrád chytil o 2,7 gólu více. Olomouc ve slovenském matadorovi měla důležitou oporu v cestě za postupem.
Olomouc musela Plzni v prvních dvou utkáních vzdorovat dokonce bez své největší hvězdy, Jiřího Ondruška. Naskočil až do posledního zápasu, kde byl v páru s Tomášem Valentou na ledě během 15 minut pouze u dvou šancí Plzně s poměrem příležitostí ze slotu 71 % a s poměrem očekávaných gólů 73 %. K tomu byl na ledě u jedné vstřelené branky Mory.
Výborně si vedla v sérii dvojice Rašner-Dujsík, kteří Plzni během společných 20 minut povolili pouze jeden střelecký pokus z prostoru slotu a nebyli ani u jedné inkasované branky.
V útoku pak řádili především Jan Káňa s Lukášem Nahodilem. Jejich formace s Vojtěchem Tomečkem byla jednoznačně tou nejnebezpečnější v dresu Olomouce. Společně měli poměr střeleckých pokusů 51 % a poměr očekávaných gólů dokonce 68,4 %! Na ledě byli u třech vstřelených a jedné obdržené branky. Jan Káňa rozhodl dvěma góly o výhře v prvním utkání, Lukáš Nahodil nasbíral za tři utkání čtyři body.
Ostatní útoky pak lehce zaostaly. Ani jedna z dalších tří formací neměla pozitivní poměr v rámci střeleckých pokusů a očekávaných gólů. Vyhrály ale své minizápasy na vstřelené a obdržené branky. A to především díky zmiňovanému Branislavu Konrádovi – útoky Petra Koloucha a Petra Strapáče ani jednou neinkasovaly a vstřelily shodně po jedné brance. Proti Spartě by se však jejich delší čas strávený ve vlastní pásmu nemusel vyplatit.
Závěr
Zatímco Sparta plní od prvního útočníka po posledního obránce všechny předpoklady týmu, který se uchází o titul, Olomouc je opět v pozici velkého outsidera. Proti Plzni svědomitou hrou dokázala překvapit. Kvalitní tým, jakým Sparta v letošní sezoně je, ale pouze bojovností a svědomitostí těžko zaskočí. Největší favorit na zisk mistrovského titulu podle našeho modelu by neměl v tomto případě zaváhat, pokud naváže na svou herní převahu ze základní části.
Share on Facebook
