Právě natáčíte nový film Poslední závod. Jak byste popsal svou roli?
Hraji Emericha Ratha, což je takový ten třetí v příběhu Hanče a Vrbaty. Přestože tato postava hrála velmi důležitou roli v celém dění, se dost upozadila tím, jak se o tom vyprávělo. Myslím, že ve filmu Poslední závod se Ratha budeme snažit dostat na místo, které mu v příběhu právem náleží.
Studoval jste příběh legendárního dua Hanč a Vrbata?
Samozřejmě studoval. Teď v tom ležíme dennodenně.
Jaký máte obecně vztah k české historii a k dějepisu?
Z dějepisu jsem maturoval. Moje maminka nedávno vzpomínala na to, že vůbec nechápe, jak mi to tehdy mohla dovolit. Měl jsem za čtyři, přestože mám historii rád. Spoustu toho očividně ještě nevím. (smích)
S rodiči tedy doma stolní vědomostní hry příliš nehrajete?
To moc ne. Zjistil jsem, že u nás doma historie opravdu není předmětem číslo jedna.
Mezi diváky momentálně rezonuje téma seriálu Kukačky, ve kterém účinkujete. Bojíte se, že by se vám mohlo stát něco, jako je záměna dětí v porodnici?
Doufám, že dnes už by to v podstatě nemělo být možné, aby se u nás něco takového stalo. Takže se nebojím, že by se mi něco takového přihodilo.
Jaké to bylo transformovat se do role takového rodiče?
Vžívat se do role tohoto tatínka bylo celkem těžké. Zaprvé je to extrémní situace, kterou si člověk jen tak nepředstaví, a za druhé i to, jak moje postava v příběhu figuruje a jakým způsobem na ty věci reaguje... S tím vším jsem na první dobrou úplně nesouzněl. Musel jsem zjistit, proč Martin dělá to, co dělá, a odkud ty jeho pocity vlastně plynou.
Doma mi vyhovuje dračice, říká partner Evy Samkové Marek Adamczyk |
Co vám kariérně přineslo období šíření koronaviru? Řekl byste, že vám kariéra spíše stagnuje, nebo jde nahoru?
Musím říci, že i přes koronu natáčení průběžně nějak probíhá tak, jak bylo naplánované. V tom mám veliké štěstí. Co se týká divadla, nyní samozřejmě nehrajeme. Ale pořád zkoušíme. Prošel jsem tímto obdobím zatím poměrně šťastně. A měl jsem alespoň možnost ten vzniklý volný čas využít k tomu, že jsem mohl dohánět resty, co se týká sebevzdělávání a podobně.
Vrhl jste se například na nějaký koníček, který jste dříve zanedbával?
Opravil jsem na chatě plot. To pro mě bylo zásadní. A pak jsem se vrhl spíše do různé četby. Trávil jsem více volného času tím, že jsem nedělal nic, o čem bych mohl nějak extra mluvit. Dělal jsem to, co jsem v tu chvíli chtěl. Třeba jsem si mohl dovolit jen někam vyrazit na výlet.
Konzultujete doma s partnerkou Evou Samkovou své role?
Občas na to natrefíme. Teď, když hraji sportovce a lyžníka, tak se k tomu samozřejmě dostaneme. Tento příběh navíc úzce souvisí s Evinou rodnou krajinou. Takže ano.
Co vy a lyžování?
Já jsem lyžoval vždycky, hlavně sjezdoval. Ale i na běžkách jsem se tak nějak pohyboval, mám k tomu blízko. Ale nejsem horal. Musel jsem vždycky z Prahy někam ven, abych se na ty lyže vůbec dostal. Nemám toho nalyžováno tolik jako třeba Eva.
Eva Samková šla donaha a bojuje za udržitelnou módu. Přidala se i Kovalová |
Absolvovali jste už společně dovolenou na sněhu?
To vlastně ani ne, protože Eva celou zimu někde závodí. Není čas vyrážet společně na zimní dovolené.
Jste životním optimistou?
Myslím, že ano.
Co vám dokáže nejvíc zkazit náladu?
Co se týká opatření, tak to mi náladu nekazí. Nejvíce mi kazí náladu, když vidím, že lidé, kteří by měli ty věci řídit a nastavovat, jsou zmatení, a ještě navíc se to snaží zapřít. To člověku náladu opravdu zkazí.
10. prosince 2019 |