Útok na šéfa ČT: „Má dvě auta, je nejhorší ředitel.“ Dvořákův kritik mezi 12 finalisty do Rady ČT

V Radě ČT se volí čtyři noví členové. „Celkem se do slyšení přihlásilo 56 kandidátů, jeden z kandidátů stáhl nominaci a další dva byli vyřazeni,“ uvedl šéf Volebního výboru Stanislav Berkovec (ANO).

Řeč byla tradičně o koncesionářských poplatcích, hospodaření ČT, začerněných smlouvách, odměnách generálního ředitele Petra Dvořáka, ale i samotném televizním vysílání v době pandemie covid-19.

12 finalistů je jasných

Ve čtvrtek na volebním výboru byly oznámeny výsledky, všech 12 finalistů bylo zvoleno v 1. kole. Zapotřebí bylo třeba minimálně 9 hlasů. Kdo je ve 12 kandidátů, mezi kterými vybere 4 radní celá Sněmovna?

Petr Brozda získal 9 hlasů, Pavel Černocký 10, Pavel Černý 9, Jefim Fištejn 13, Jiří Grund 11, Jiří Kratochvíl 9, Jaroslav Kravka 11, Karel Novák 15, Zdeněk Pernes 10, Milada Richterová 9, Daniel Váňa 10 a Radek Žádník 10.

Seznam všech kandidátů do Rady ČT zveřejnil na svém facebooku člen volebního výboru Tomáš Martínek (Piráti).

Mezi kandidáty na čtveřici křesel se objevili i novinář Milan Rokytka, který proslul kolapsem ve štábu Miloše Zemana, nebo epidemiolog Petr Smejkal, nový člen Rady vlády pro zdravotní rizika. A také psycholog Ivan Douda, bývalý místopředseda Senátu Jiří Šesták, historik Petr Blažek či někdejší studentský vůdce během sametové revoluce Martin Mejstřík a mnozí další.

V Radě ČT panuje od loňského přeobsazení některých křesel napjatá, až dusná atmosféra. Radními se stali ekonomka Hana Lipovská či moderátor Luboš Xaver Veselý, kteří se netají svou kritikou vůči veřejnoprávní televizi. Od prosince radu vede novinář Pavel Matocha.

Mandát končí čtyřem členům rady  Danielu Váňovi, Jaroslavovi Dědičovi, Jaroslavovi Maxmiliánovi Kašparů a Jiřímu Kratochvílovi.

Připomínka zesnulého poslance

Řeč byla i o koronaviru samotném. „Já už jsem covid prodělal, ještě do dneška mě to trochu pálí na plicích,“ poznamenal během svého vystoupení Douda.

„My se opravdu snažíme dodržovat všechna pravidla, nám už umřel jeden kolega tady, opravdu to bereme vážně,“ podotkl v průběhu slyšení kandidátů šéf výboru Berkovec s narážkou na úmrtí poslance ODS Jiřího Ventruby, který byl hospitalizován s těžkým covidem.

Na slyšení nedorazil kvůli zdravotním důvodům moderátor a televizní činovník Ivan Vodochodský. „Bohužel, jeho zdravotní stav se náhle zhoršil. Jak se říká lidově, to už mu musí být hodně blbě,“ podotkl Berkovec. Z vážných důvodů se omluvil i Mejstřík, který zaslal alespoň kandidátský projev.

O křeslo radního se opět uchází režisér Jiří Kratochvíl, který byl v Radě ČT již v letech 2000 až 2001 a jako radní působí opět od roku 2009. Zavzpomínal na to, že do tehdejší Československé televize vstoupil poprvé přes vrátnici v roce 1967 jako asistent, v roce 1969 točil své první filmy a později vedl velký úsek realizace.

Ostře se opřel do ředitele ČT Petra Dvořáka. „Nejhorší generální ředitel, který byl v ČT, je pan Dvořák. V historicky krátké době dovedl utratit přes 2 miliardy korun,“ vytkl mu.

Vadí mu i vysoký Dvořákův plat. „V této době si řekne o 50 tisíc navíc, má až 5 milionů ročně, má možná víc jak prezident a nebo předseda Sněmovny, o vás vůbec nemluvím,“ kroutil před poslanci hlavou Kratochvíl a označil to za nehoráznost. „Má k dispozici další věci. Dvě auta. Jedno noblesní a jedno normální. Nevím, proč má k dispozici dvě auta,“ šil dál do Dvořáka a přidal další jízlivou poznámku: „Doprčic, to jsou peníze koncesionářů, to není Dvořákova televize. Až si jí založí, ať si tam dělá co chce.“

Kratochvíl: Všechno je tam tajný

Kratochvíl tvrdí, že byl v Radě ČT se svým kritickým názorem do loňského léta osamocen. „Víte, co to je jít hlavou proti zdi? Já jsem tedy Dvořáka nevolil. Tam bylo 14 lidí, kteří by mě rozcupovali a okamžitě by mi rozbili hlavu o zeď,“ uvedl emotivně.

„Do loňského podzimu nebo léta tam nebyla vůbec žádná atmosféra k jakékoliv kritice, diskuzi. Když jste řekl něco Dvořákovi mezi čtyřma očima, aby obměnil management, že tam má opravdu špatné lidi a že všichni vědí, že jsou to spolužáci ze školy, to je jak Eda Kemlink a dalších pět... Tudy cesta nevede. Já jsem nemohl některé věci. Nemohl jsem nic dělat, byl jsem tam sám. Dostával jsem přes čenich od vlastního vedení, vlastních kolegů. Tam nebyl nikdo,“ tvrdí.

ČT má být hospodárná a s prostředky nakládat účelně, to se však nyní podle Kratochvíla neděje. Zkritizoval i neprůhlednost smluv na Kavčích horách. „Já když se zeptám, jaké jsou smlouvy k některým pořadům, nic se nedozvím, protože to je tajný. Všechno je tajný,“ narážel na začerňování smluv v ČT. Kratochvíl však věří, že s obměněnou Radou ČT se věci budou dít a nikoli spát.

Režisér a radní ČT JIří Kratochvíl zkritizoval šéfa ČT Petra Dvořáka (16.3.2021) | PSP ČR

Do Rady ČT chtěl i Milan Rokytka, který svým někdejším vrávoráním ve štábu Miloše Zemana vzbudil pořádný rozruch. Tvrdil však, že byl otráven jedem v pití. Zasahovat musela i záchranka. Rokytka popíral, že by šlo o otravu alkoholem.

„Já se nemusí ani moc představovat, mně představila Česká televize. Opilec Rokytka a tohle. Takže jsou tam stížnosti na Radě ČT. Samozřejmě všichni víme, jak to bylo. Zkoušeli novičok, někde to vyzkoušet museli. ČT z toho udělala takové extempore, že si stěžovala až v Bruselu, plivala na naši republiku, že zde napadají nějací Zemanovi ochrankáři novináře, přitom to bylo přesně naopak. Novináři tam napadali mně a kolega novinář mě bránil,“ tvrdí.

Zemanův štáb: „Otrávený“ Rokytka a jeho bodyguard Slezák | Reprofoto TV Seznam, Reprofoto iDnes

„Takhle pracuje naše ČT, kdo by to nezažil, tak by tomu neuvěřil a kdo viděl jenom ty sestříhané záběry, tak řekne: co to je za lumpa, že sem vůbec leze. Slyšel jsem takové námitky, že jsem měl chodit kanály. Myslím si, že je tam co zkoumat v činnosti ČT nejen po té finanční stránce, protože o peníze jde až v prvé řadě, jak nás učil v 90. letech pan profesor. Všichni s to pamatujeme, do dneška se z toho nemůžeme vzpamatovat. Ale už se tam bude bojovat o Hrad. Pan profesor chce na Hrad, pan Kalousek taky,“ míní.

Rokytka připomněl, že právě Kalousek bude mít i svůj pořad na TV Barrandov. „Kalousek byl ten nejhorší, dneska je to největší kamaráda. To naše ČT by měla být neutrální,“ podotkl. Chválil ČT za natáčení pohádek, vytkl „bolavou patu“ v podobě zpravodajství a publicistiky.

Minuta ticha za covidové oběti i Slezáka

Minutu z pětiminutového prostoru na svou prezentaci věnoval Rokytka obětem covidu a „Karlovi Slezákovi, který položil život za ochranu kolegy“. Podnikatel, boxer a novinář Slezák, který si rázně počínal v Zemanově štábu a který podepíral zmoženého Rokytku, zemřel v únoru 2018.

Podle Rokytky by měla Rada ČT dbát na to, aby se nemrhalo s penězi, a „abychom věděli, kolik bere Moravec za ty svoje nedělní seance“.

Rokytkovi vadí i to, že se ČT podílela na předávání Českých lvů v Rudolfinu. „Všichni dřepíme doma, oni si řekli, v Rudolfinum si dáme České lvi, ať víme, kdo je tady pánem. Takhle si může udělat každý akci, když si tam pozve ČT,“ podotkl.

Zbavit se Dvořáka

Rokytka se navezl rovněž do generálního ředitele ČT Dvořáka. „Dvořák už je tam přes 10 let, myslím, že je čas střídat,“ podotkl a Dvořákovi vytkl jako trapné údajné dohadování o plat. „Můj programový cíl je zbavit se Dvořáka, říkám to otevřeně a doufám, že to tak dopadne i beze mně, i se mnou, ale snad si polepšíme, když tam bude někdo jiný,“ dodal Rokytka, kterého nominoval Institut Aleny Vitáskové. S někdejší šéfkou ERÚ má prý kladný vztah.

Novinář Milan Rokytka během slyšení kandidáty na členy Rady ČT (17.3.2021) | PSP ČR

Maraton kandidátských proslovů a následných dotázů musel být s ohledem na počet kandidátů a 15minutový prostor pro každého z nich rozložen do dvou dní.

Ostatně katolický kněz polské národnosti Zbygniev Czendlik vyjádřil hned zkraje jednání poslancům volebního výboru „upřímnou soustrast“ kvůli tomu, co všechno budou muset vyslechnout.

„Lidem ani tolik nevadí to, že jsem kněz, ale že jsem Polák,“ zmínil kritické maily, které obdržel po oznámení kandidatury. Podle něj v ČT chybí více národností a etnické plurality. „Znám lidi, kteří tolik bojují za lásku, že jsou vám schopni udělat ze života peklo. A nebo jsou lidi, kteří bojují tak za toleranci, že jsou netolerantní. Já si myslím, že posláním ČT není bojovat. Není potřeba bojovat s Radou, Rada s ČT, s obecným míněním. Posláním televize je budování krásnějšího, laskavějšího, pravdivějšího světa,“ podotkl Czendlik s tím, že televize by si měla uvědomit, že diváci nejsou hloupí a „nějaké slepice za dvorem“.

Sám Czendlik přitom v ČT moderuje cyklus Uchem jehly, který představuje hosty, již dosáhli něčeho významného.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Kněz Zbygniev Czendlik (16.3.2021) | PSP ČR

Epidemiolog Petr Smejkal, kterého by premiér Andrej Babiš (ANO) měl rád za jednu z odborných tváří boje proti covidu, ve svém vystoupení uvedl, že byl o kandidaturu požádán Svazem průmyslu a obchodu.

„Dlouhodobě mě trápí jako lékaře situace v povědomí společnosti o tom, co jsou vědecká fakta, co je objektivní pravda a co jsou dezinformace. Je pro mně strašně složité se setkávat s lidmi, kteří vám v dobré víře tvrdí věci, kteří jim ubližují a říkají, že to někde četli nebo slyšeli. Nesouvisí to pouze s dobou covidovou, projevuje se to v posledních 10 letech. Lidé např. odmítají očkování z nesmyslných důvodů,“ vysvětloval.

Hlas odborníků by měl být víc slyšet, odborníci si však mezi sebou musí i sami ujasnit, kdo z nich odborník je a kdo ne a výstupům z vědeckých kongresů lidé nerozumí, upozorňoval Smejkal.

Smejkal: Na podzim to snad bude pryč

Členové Rady ČT by ale neměli chodit jako hosté do televize, kterou kontrolují, upozornil poslanec Patrik Nacher (ANO). V případě Smejkala se proto ptal, zda by jeho zvolení do rady nebylo v době pandemie covidu na škodu. „Já jsem nikdy do televize nechodil příliš rád, nicméně teď tam chodím, protože je to důležitý,“ připustil Smejkal, který však doufá, že by na podzim mohlo být „všechno pryč“, i když se prognózy často mýlí.

Začátek informování o covidu před 1. vlnou označil v případě ČT za rozpačitý. „Ale sledoval jsem i BBC a přehršle informací, které spíš vyvolávaly strach, bylo také hodně (...) Ale v poslední době vnímám, že to zvládají dobře,“ pochválil ČT a jmenovitě moderátora Daniela Stacha. „Ano, byla to nová situace pro všechny,“ podotkl šéf výboru Berkovec.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Epidemiolog Petr Smejkal (17.3.2021) | PSP ČR

O obhajobu mandátu v Radě ČT usiluje i ekonom, historik a mediální analytik Daniel Váňa. Členem rady je od roku 2015. „Jsem a zůstanu odpůrcem novinářského aktivismu tak, jak jsme ho teď často svědky. Jako divák, případně posluchač očekávám od veřejnoprávního zpravodajství objektivní a úplné informace. Rozhodně mě nezajímá osobní názor nebo hodnocení informací redaktora nebo moderátora,“ uvedl Váňa.

Vyváženost vysílání ČT se měří vnější agenturou, podotkl. „Upřímně řečeno, jsou tam nedostatky, na které upozorňujeme i v poslední výroční zprávě,“ pokračoval Váňa.

Problém s rezervami a úspory

Podle Váni jsou v ČT jako instituci s rozpočtem přes 7 miliard nutné úspory. Současné vedení ČT dle něj postupně z rezervního fondu doplňovalo vždy aktuální rozpočet, což však došlo až na hranici značného vyčerpání rezerv.

„Otazníkem zůstala snaha o úspory, otazníkem zůstala i perspektiva, protože ten fond nebyl bezedný,“ upozornil. „Pak najednou přijde rok, kdy ty škrty budou muset být tak radikální, kdy ta televize se hrozí rozkolísat jako instituce,“ varoval Váňa.

Podle něj se problematicky sestavoval i rozpočet na letošní rok, který se dle Váni měl sestavovat od začátku s větším respektem k rezervnímu fondu a „ne jet na doraz a potom spadnout do propasti“. „Proti  mně sedělo vedení televize a já si přišel jak v Matrixu,“ líčil.

Momentální způsob financování ČT není dlouhodobě udržitelný, míní Váňa. „Běžný účetní audit nenajde korunu problému, ta instituce funguje v tomhle smyslu bezvadně, tam se v uvozovkách peníze neztrácejí,“ dodal s tím, že problémy jsou hlubšího rázu.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Daniel Váňa obhajující křeslo radního ČT (17.3.2021) | PSP ČR

Mezi kandidáty se objevil i bývalý šéf Rady ČTK Miroslav Augustin. „ČT byla a stále je bratrstvem nedotknutelných. Oni jsou strašně citliví na tom, když jim cokoliv zkritizujete,“ míní.

Zaujal tím, když navrhl pozastavit pořad Panorama, jenž přináší pohled na české sjezdovky a hory. „Ono to ty lidi jenom štve, když tam teď nemůžete,“ podotkl.

Vytkl ČT, že se během pandemie nesnaží více pozvednout náladu ve společnosti. „Protože všichni jsme naštvaní, nikdo z nás skutečně nevidí to pomyslné světlo na konci tunelu a ČT do nás v tom zpravodajství od rána do večera cpe jen covid, covid, covid,“ vytkl televizi Augustin. „Nehledá se nic pozitivního a něco, co by nám pomohlo přežít ty večerní hádky s manželkami, protože už nám to všem leze na nervy,“ prohodil.

Ohledně financování ČT dodal, že ČT má podle jeho názoru peněz dostatek a možnosti pro úspory jsou tam značné. „ČT rozhodně chudobou netrpí, já jsem přesvědčen o tom, že výše koncesionářských poplatků je dostačující,“ podotkl Augustin. 

I on připomněl začerněné smlouvy ČT. „Ty smlouvy, když se na ně podíváte do rejstříku, tak jsou skutečně začerněné, takže nevíte, co a jak se tam pohybuje. Já jsem přesvědčen o tom, že ta čísla by měla být veřejná. Drtivá většina smluv by začerněných být neměla,“ dodal Augustin.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Bývalý šéf Rady ĆTK Miroslav Augustin (16.3.2021) | PSP ČR

O místo se ucházel i Jaroslav Bažant, který již v 70. a 80. letech působil v Československé televizi. Upozornil, že ČT coby klasická televize stojí před „fatálním existenčním problémem“. „Je třeba co nejrychleji reagovat na očekávané hospodářské a sociální dopady té strašné covidové pandemie, ty bude třeba co nejrychleji promítnout do nové adaptační strategie ČT,“ vyzval.

ČT by se i kvůli koronakrizi měla blíže podívat na své finance, apeloval. „Je to jenom o tom, jak utratit celý ten rozpočet, který činí 7,5 milionu korun, nikdo z generálních ředitelů neudělal to nejpodstatnější - zajistit objektivní hloubkový audit,“ poznamenal.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Jaroslav Bažant (16.3.2021) | PSP ČR

Boháček: Odměny jsou velikánský problém

Na financování ČT a možné potíže spojené s covidovou krizí poukazoval i kvestor ČVUT Jiří Boháček. „ČT má před sebou velikánský problém, co se týká lidských zdrojů i toho, že má ty peníze rozdány do určitých balíčků, ze kterých nechce uhnout,“ varoval.

Odměny generálního ředitele a managementu ČT označil rovněž za „velikánský problém“. „Neodpovídají těm výkonům, které tam jsou,“ míní. Rozpočet ve výši 7,5 miliard označil za „finanční past“. „Já si myslím, že financování v rámci koncesionářských poplatků je správná věc,“ poznamenal Boháček, který za osvětu během pandemie také pochválil moderátora Daniela Stacha.

Richterová: Poplatky jsou zapotřebí

Novinářka Milada Richterová, někdejší pracovnice Českého rozhlasu, televizní moderátorka a také bývalá členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (2021 – 2018), by ráda zjistila, v jaké kondici ČT skutečně je a zda je nutné změnit její směřování.

„Veřejnoprávní televize má v podobě koncesionářských poplatků zajištěných dostatek financí, po kterých by soukromá média nesáhla, protože by se jim jejich realizace nevyplatila,“ upozornila. Je přitom proti hlasům po zrušení veřejnoprávních médiích.

Podle Jaromíra Volka z katedry mediálních studií Masarykovy univerzity běžní čeští konzumenti a televizní poplatníci vnímají Radu ČT stejně jako Českou televizi a nevidí mezi nimi rozdíl.

„Dívají se na Radu ČT a ČT jako na dvě zájmové skupiny, které svádí boj. Zájmovou skupinou ČT je mínění generální ředitel Petr Dvořák a management. Běžný konzument ČT říká: oni si tam hrajou své zájmy, bojují o moc, v podstatě jim jde o jejich lokální, pravděpodobně finanční výhody, které jim z toho plynou. To je obraz, který by byl nebezpečný i v normální nepandemické a ekonomické stabilitě,“ varoval Volek a podivoval se např. nad situací, kdy jedna z radních ČT natáčí videa, která dehonestují ČT.

„S vnímáním ČT jde ruku v ruce ochota českých občanů platit poplatky, Jestliže nebudou chtít čeští občané platit ČT, jak jsme to viděli na začátku rozkladu veřejné služby v Maďarsku, tak s tím nikdo nic neudělá a ta televize si klekne,“ varoval a připomněl, že z peněz pro ČT jsou placeni i samotní radní. Za nepřekročitelnou mez označil reprezentaci zájmu těch, kdo platí - koncesionářů.

Obnovit Českou sodu a víc kontrolovat moc, míní Končelík

„Nejsme na tomto slyšení, abychom pravili svůj názor na Václava Moravce, na proto, abychom horovali pro větší podíl vysílání baletu. Po mém soudu je to spíše práce povahy úřední, není to sněm filosofů,“ připojil se Jakub Končelík, učitel dějin médií, analytik médií a bývalý děkan Fakulty sociálních věd UK.

Radní nemají mluvit do personální politiky či obsahu, ale spíše vyřizují stížnosti, upozornil. Média veřejné služby mají mj. pěstovat investigativní žurnalistiku, ČT by se měla pustit odvážněji do kontroly moci, dořešování kauz a orientace veřejnosti na témata, která si pozornost zaslouží, podotkl. „Myslím, že by nám všem prospělo, kdyby se obnovil i nějaký satirický formát typu České sody,“ poznamenal Končelík.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Jaromír Volek z Masarykovy univerzity (17.3.2021) | PSP ČR

Koncesionářské poplatky v současnosti činí 135 korun měsíčně. Domácnosti platí jeden poplatek, i když mají více přijímačů. Podnikatelé pak poplatek za každý přijímač.

„Máme jeden z nejlevnějších (koncesionářských poplatků) na světě a dokonce nám mnohé stát závidí, jak máme úspěšný výběr,“ upozornil šéf výboru Berkovec.

Bývalý finanční ředitel ČT a někdejší poradce prezidenta Havla Tomáš Oliva, který v ČT pracoval za generálního ředitele Jiřího Balvína, míní, že na televizní poplatky si lidé zvykli a zásadní změna by se dít neděla. „Vznikne spousty názorů, jak zrušit poplatky, navýšit je. Lidé už si zvykli na tu platbu 135 korun plus 45 korun rozhlas. Pokud tento systém napadneme z druhé strany, mohlo by to přinést více problémů, než užitku,“ varoval.

Blažek: Utopie se zrušením poplatků

Historik ÚSTR Petr Blažek uvedl, že se snaží o popularizaci historie a často chodí do různých pořadů komentovat různé historické události a výročí. „Působil jsem jako odborný poradce u řady hraných filmů, z nichž řada vznikala v ČT. Jmenoval bych Hořící keř, Šarlatán, Proces H a celá řada dalších,“ podotkl.

Za utopické označil zrušení koncesionářských poplatků a jejich nenahražení odpovídajícími příjmy. „Není správné podle mého názoru se tvářit, že ty poplatky jsou dostačující, když od roku 2008 nebyly zvednuty a současně inflací se propadly někam ke 100 korunám,“ podotkl.

„Považuji ty výsledky při financování, které je, za poměrně unikátní. Podívejte se, kolik stojí rozpočet Poslanecké sněmovny v roce 2008 a teď, kolik stojí rozpočet prezidentské kanceláře v roce 2008 a teď a podívejte se, kolik dostává ČT na koncesionářských poplatcích. Myslím si, že je to opravdu ostudné, že takovou službu bychom si měli skutečně vážit, ale zároveň velmi důsledně ji kontrolovat a nutit i to vedení, aby bylo transparentní,“ dodal Blažek.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Historik ÚSTR Petr Blažek (17.3.2021) | PSP ČR

Populární Netflix vzorem

Také ekonom Petr Brozda si nemyslí, že ČT je připravena na případné zavedení dobrovolných koncesionářských poplatků, což je návrh, který momentálně leží ve Sněmovně.

Zmiňoval podobně jako další kandidáti novou konkurenci pro ČT typu Netflix a „nerespektování demografického vývoje při výběru koncesionářského poplatku“. „Znám spoustu lidí, kteří televizi nemají, tudíž nemají povinnost platit koncesionářský poplatek. Dnes si vystačí s počítačem, internetem,“ upozornil na to, že příjmy z koncesionářských poplatků budou klesat.

Insolvenční správce Lee Louda ohledně poplatků uvedl, že budeme stát do budoucna před otázkou zvýšení televizních poplatků, nebo hledání dalších zdrojů financování včetně možnosti zavedení placené videoplatformy právě na způsob Netflixu.

Poplatky 13 let stejné

„Poplatky se zvyšovaly naposledy – letos tu bude 13 let. Je každému asi jasné, že za tu dobu stouply náklady, že si za tu cenu nekoupíte chleba, jako tehdy,“ uvedl novinář a bývalý člen Rady ČT Vratislav Dostál. A upozornil i na to, že se za tento čas změnila i ČT, kterou dle něj čekají patrně nutné úspory. ČT dle něj má problém oslovit lidi ve věku 15 až 30 let, naopak ČT:D označil za úspěšný projekt pro děti.

„Nastoupili tam radní, kteří jsou výrazně, ale výrazně kritičtější k současnému managementu,“ podotkl k obměně rady poté, co do ní přišli ekonomka Lipovská či Luboš Xaver Veselý.

Ozývaly se však i další kritičtější názory směrem k ČT. „Ve veřejnosti v současné době se objevují takové tendence, které říkají, že ČT je černá díra, do které padají zdroje, nejčastěji koncesionářské poplatky a nikdo neví, co se tam s nimi děje,“ upozornil další z kandidátů, JUDr. Jaroslav Kravka, bývalý televizní dramaturg a scénárista, který se podílel např. na tvorbě Manéže Bolka Polívky. 

Hendrich: Jako za husákovské normalizace

Filmový kritik, dramaturg a lektor na FAMU Vladimír Hendrich, někdejší člen Jazzové sekce, označil počínání některých moderátorů ČT za tendenční, opřel se do pořadu 168 hodin. „Vyčítají prezidentu Zemanovi, že polarizuje společnost, a co oni dělají?“ podotkl s tím, že pořad pronásleduje Babiše, Fltýnka či Okamuru.

„Svou tendenčností mi připomíná dobu totality, dobu husákovské normalizace, proti které jsem celou dobu bojoval, byl jsem pronásledován estébáky apod.,“ kritizoval dění v ČT mj. za jednostrannost ve zpravodajství.

Rovněž psycholog Douda uvedl, že někteří redaktoři ČT mu připomínají spíše aktivisty - dřívější svazáky.

Do pořadu 168 hodin si pak rýpl i David Pavlorek, kandidát a člen ČSSD. Vnímá v ČT některé neetické výstřelky. „Jsou určité případy, kdy to vnímám na hraně, nebo za určitou hranou. Pořad 168 hodin je pořad publicistický a i publicistické pořady mají na ČT své místo, ale když jsou tam různé vtípky politiků, kteří jsou zaznamenáni na kameru v době, kdy čekají na to, že třeba poskytnout rozhovor apod., tak to je podle mně neúnosné a za hranou etiky,“ podotkl.

Novák tasil tupce

Rozlítil se i Karel Novák, který četl facebookový status: „Národ tupců, který si jde pro papuče, nebo pro tričko.“

„Tak komentuje redaktor televize veřejné služby na začátku prosince u otevřeného obchodu, kam si lidé přišli ze zcela pochopitelných důvodů nakoupit oblečení pro svoje děti před nadcházející zimní sezonou. Já jsem byl v ČT od roku 1994 do roku 2017, ale nevzpomínám si při nejmenším do roku 2015, že bychom nadávali našim divákům do blbců, tupců a podobným způsobem je uráželi,“ uvedl bývalý vedoucí dramaturg veřejnoprávního zpravodajství, který se opakovaně ucházel i o křeslo šéfa ČT.

Podobné Nováka excesy dle něj podrývají důvěru veřejnosti v ČT, byť je podle posledního průzkumu 62 procent. Chválil ČT za dětský kanál Déčko a také za kanál ČT 3 pro seniory, kteří si dle něj v koronavirové době tuto pozornost zasloužili.

70letý režisér Ilja Racek ml., ředitel Slezského divadla Opava a syn zesnulého herce Ilji Racka, byl v letech 2202 až 2013 ředitelem ČT Ostrava, v minulosti však třeba i náměstkem ministra kultury.

Míní, že ČT se nachází v tomto okamžiku na rozcestí. „Já jsem vždy byl zastáncem regionalismu v ČT a zastával jsem se vždy většího vlivu naší regionální stanice. V tomto okamžiku si myslím, že je to ve stavu, kdy je třeba se zastat ČT jako takové,“ poznamenal režisér, který je členem KDU-ČSL a zastupitelem města Ostravy. Míní však, že možnosti ostravských studií nejsou zcela dobře využity, ačkoli není příznivcem velkých televizních experimentů.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Režisér Ilja Racek mladší, někdejší ředitel ČT Ostrava (17.3.2021) | PSP ČR

Známý divadelní režisér Michal Dočekal, který působil dlouhá léta v Národním divadle, nyní je „doma“ v Městských divadlech pražských, připomněl: „To, co prožíváme, není jen pandemie, která je sice obtížná a dlouhá, ale doufejme, v dohledné době skončí. My prožíváme daleko větší změnu, která trvá už pár desetiletí, a to je změna elektronické revoluce (...) Možná mi někteří z vás potvrdí, že se také ptáte svých dětí, co máte udělat tady s tímhle a jak instalovat tohle.“ I proto podle něj hraje ČT v současné době velmi významnou roli důležitého informačního kanálu.

Původní tvorbu ČT je dle Dočekala „strašně jednoduché kritizovat, ale je to zároveň nutné“. „Teď jsme zaznamenali velkou diskuzi o sérii o Boženě Němcové,“ připomněl kritické ohlasy. ČT má dle něj kultivovat, vyvažovat ale i jemnou mechaniku kvality a popularity.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Divadelní režisér Michal Dočekal (16.3.2021) | PSP ČR

Pavel Černý, nominovaný Ligou Libe, při slyšení uvedl, že zažil dobu, kdy bylo „televizní vysílání jedním z hlavních nástrojů agitace a šíření propagandy tehdejšího nesvobodného režimu“. Televize před rokem 1989 vysílala, jak se překračují hospodářské plány „málem o stovky procent“ a imperialisté ohrožují socialistický tábor, podotkl. Veřejnoprávní televize v době demokratické společnosti je nezbytně důležitá, měla by být proto co nejvíc objektivní, vyvážená a nezaujatá, sloužit celé společnosti, apeloval.

ČT vytkl během covidu občasné „děšení lidí“. „Vidíme děs a hrůzu, jak to vypadá u náš v našich podmínkách,“ podotkl a vytkl, že není dostatečně v ČT vidět, jak to funguje za hranicemi,v Rakousku, ve Francii, kde to kolikrát „o nic lepší není a jak se střídavě opatření rozvolňují, je to tam i horší, což se bohužel z ČT nedozvíme“. „Spousta odborníků, nejvíce samozvaných, se vyrojilo na toto téma. I v televizi bych nejradši viděl, aby to bylo co nejméně politiku a dělal se z toho problém politický,“ vzkázal.

Exšéf RRTV: Hlavní je udržet stabilitu ČT

Bývalý velvyslanec v Bulharsku či bývalý předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (2003 až 2006) Petr Pospíchal uvedl, že ČT není jedním ze subjektů na trhu, ale jedinečná instituce, kterou nelze nahradit. „Rozkolísat ČT je jistě snadné, ale my všichni potřebujeme, aby rozkolísaná nebyla možná víc, než si to uvědomujeme,“ podotkl. Jednací řád Rady ČT je podle něj velkými otevřenými dveřmi k nepřátelskému převzetí ČT.

„Pandemie nás zasahuje naprosto mimořádným způsobem,“ podotkl Pospíchal. ČT zpravodajství o koroně dělá velmi dobře, ale ke zvážení je míra obav, jaké to vyvolává. „Já jsem ke konci roku měl už velmi, velmi ponurý dojem, že se pandemie řeší technicko organizačně, že se neřeší zemřelí, nemocní, bolesti, smutek pozůstalých, že se řeší organizační prvek. ČT je institucionálně pověřena tím, aby nás spojovala,“ dodal.

Černý: Značná část lidí zprávy nesleduje

Novinář Adam Černý míní, že v současné době význam médií veřejné služby narůstá. „Až 37 procent Čechů a Češek nesleduje vůbec žádné zpravodajství, podtrhuji vůbec. To je podle mého soudu tak dramatická situace, že je nutno se jí zabývat a ČT tady musí sehrát velmi důležitou úlohu,“ upozornil na základě průzkumu.

Mezi uchazeči se objevil i předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. „My s ČT spolupracujeme už řadu let, neformálně na základě gentlemanské dohody,“ poznamenal. 

Podle něj je třeba prosazovat seniorská témata do zpravodajských i diskuzních pořadů, ale také do filmové tvorby. „Aby ČT sama dělala filmy o seniorské populaci. V posledních letech jsme zachytili dva, ale z celkového počtu to není dostatečné,“ míní.

Zrušte poplatky úplně, vyzval Pernes

Děkoval generálnímu řediteli Dvořákovi za ČT3, podle něj je však „naprosto nepřijatelné“, aby tento kanál skončil. Zvýšit koncesionářské poplatky je pro seniorskou populaci také „naprosto nepřijatelné“. „Přiznám se, že jsem to vůbec nenastudoval, jaké jsou kompetence Rady ČT,“ přiznal vedle toho Pernes.

„Pokud by se koncesionářské poplatky úplně zrušily, to by se nám líbilo nejvíc,“ vzkázal Pernes.

Udivený Juchelka: Co se to tu děje?

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) nevycházel z údivu, že si Pernes nic nenastudoval, chce zrušit poplatky, udržet ČT 3 a točit další filmy o seniorech: „Já si říkám ty brďo, co se tady děje. Vy vůbec nemůžete jako radní mluvit do toho, co se bude a nebo nebude vysílat na obrazovkách ČT. Rada ČT pouze plní kontrolní činnost, např. rozpočtovou, finanční.“

Pernes přišel následně ještě s požadavkem, který se týká koronakrize. „Velký problém je očkování seniorské populace. Senioři jsou vystrašeni, senioři se bojí covidu, já taky. Doufám, že tady nedostanu covid. Já jsem kardiak, moje žena je po onkologické operaci. Očkovaní nejsme, je v tom bordel, takže se nám nelíbí vůbec ta černá očkování, přednostní, kterých jsou tisíce. A chtěli bychom, aby se o tom ČT také bavila,“ uvedl během slyšení.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes (16.3.2021) | PSP ČR

V případě koncesionářských poplatků se našli i další, kteří je hájili. Právnička Ivana Janů ohledně poplatků poznamenala: „Jsou určité předměty, fenomény a kategorie, kde si občan musí zaplatit, aby dostával službu. A to je právě ČT.“

Brněnský básník a vydavatel Martin Reiner, mj. někdejší mluvčí ministra kultury Milana Uhdeho, nyní zastupitel městské části Brno-střed, míní, že je „prostor i čas, aby se začalo seriózně debatovat o navýšení koncesionářských poplatků, alespoň mírném navýšení“.  

„Když budu mluvit za sebe, já nemám problém, když se to zvedne,“ podotkl brněnský advokát Michael Mann, který vedle toho vzpomínal na svou tetu pracující svého času v kostymérně i coby televizní moderátorka v brněnských studiích. On sám prý byl komparzistou třeba v Četnických humoreskách. „Já fakt mám ČT rád, není nic, čím by mě ranila tak, abych jí něco neodpouštěl. Líbí se mi prostě Záruba a jeho hokej a dneska hned jak odjedu odsuď, spěchám na Kometu, bude v televizi,“ uvedl na odlehčenou.

Kontroverzní slova k teplickým prvňáčkům

Následně však přišlo na jeho slova pro iRozhlas.cz „Ano, zasmál jsem se“ v případě, kdy hájil autora komentáře k fotce teplických prvňáčků. „Ano, jsem smějící se bestie a nejvíc se směju pokrytectví těch, kteří mě odsuzují za to, že jsem se přiznal ke smíchu. To mi přijde úplně k uzoufání trapný,“ uvedl ve Sněmovně.

Mann hájil muže, který v roce 2017 přidal na sociální síti komentář pod snímek žáků první třídy teplické Základní školy Plynárenská. Do třídy chodily převážně romské a arabské děti. Muž pod fotku napsal „Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí. Neříkej, že Tě to nenapadlo!!!“

Fotka prvňáčků z Teplic: Odpudivé komentáře vyvolaly pozdvižení v roce 2017 | Reprofoto ČT

20letý programátor Vojtěch Pšenák upozornil na to, že i v samotné v Radě ČT je věkový průměr přes 55 let. V samotné ČT vidí problém v tom, že nemyslí tolik na mládež a věkovou skupinu 15 až 25 let.

„Není důvod, proč by ČT nemohla konkurovat různým streamovacím platformám. Ne nutně svojí vlastní online službou, ale kvalitně sestaveným vysíláním a využitím moderních technologií v samotném vysílání. Bohužel mi přijde, že ČT spíše utíká pryč z klasického vysílání,“ podotkl. Vylepšení by dle něj zasloužilo iVysilani.cz.

Zmínil opět fenomén Netflixu, kdy však člověk stráví poměrně hodně času scrollováním, na co bude vlastně vůbec koukat, zatímco televize divákovi usnadňuje proces vybírání. Koncesionářské poplatky by se měly zachovat, jako možný zdroj příjmů označil zpoplatnění části internetového archivu. „Reklama nemá minimálně na prvním programu ČT místo,“ podotkl k debatám o tom, zda reklama na ČT patří, či nikoli.

Pšenáka následoval 19letý Michal Vašíček. „Obsahu pro mojí věkovou kategorii tam není zas tolik,“ poznamenal. „Existuje spousta lidí, kteří nemají televizi a koukají se na ČT přes internet, tím pádem neplatí koncesionářské poplatky,“ podotkl.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: 20letý programátor Vojtěch Pšenák (17.3.2021) | PSP ČR

Mezi uchazeči se objevil i Jaroslav Novák, zvaný „Večerníček“. Tedy poradce šéfa SPD Tomia Okamury.

„Nejsem v žádném politickém orgánu, nejsem v současnosti ani členem SPD. 25 let, možná 30 let spolupracuji úzce se všemi celostátními televizemi včetně ČT, se všem studii, kde bohužel se nám vrací 70. léta normalizace, kde samozřejmě v titulcích mě neuvidíte, protože kdyby tam byl Večerníček, tak by to byl pr*ser pro každého programového ředitele. Píšu scénáře, dělám témata pro pořady, filmy atd., ale je to v utajení. Nemám žádnou politickou podporu vyjednanou,“ uvedl během svého kandidátského projevu.

Okamurův poradce zuřil: Dehonestace, zkreslování, pr*ser

ČT nařkl z dehonestace či zkreslování reportáží, Novák je autorem desítek stížností, které posílal do Rady ČT i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Pod 10 letech s tím však přestal, zjistil prý, že to nemá smysl. „Práce pana Wollnera se skutečně nezměnila,“ rýpl si do šéfa Reportérů ČT.

Základem je dle něj objektivita ve vysílání a dodržování zákona o ČT, který je však dle něj zastaralý. „Pr*ser, pardon problém je, že malá rada (Rada ČT, velká rada je RRTV - pozn. red.) nemá kapacity, aby dělala nějaké skutečné hluboké analýzy. Teď se nebavíme o tom, že někdo napíše stížnost a rada by měla potrestat ředitele,“ podotkl Novák, kterého šéf volebního výboru Berkovec musel jako jediného z kandidátů nabádat, ať si nasadí řádně respirátor.

Slyšení kandidátů do Rady ČT: Jaroslav "Večerníček" Novák, poradce Tomia Okamury (16.3.2021) | PSP ČR

Rada ČT je orgán, jehož prostřednictvím se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu tvorby a šíření programů ČT.

Do působnosti rady náleží zejména jmenování a odvolávání generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií ČT, schvalování rozpočtu a závěrečného účtu televize a kontrola plnění rozpočtu ČT. Rada ČT dohlíží na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání, například také uděluje generálnímu řediteli ČT v některých případech souhlas k nakládání s nemovitostmi.

První devítičlenná rada byla zvolena 30. ledna 1992 na období pět let. Od roku 2001 má rada 15 členů s šestiletým funkčním obdobím. Každé dva roky by se měla obměňovat třetina, kvůli průtahům s volbami však není interval střídání a počet volených členů pravidelný.

Členy rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna. V čele rady stojí předseda, kterým je od prosince 2020 Pavel Matocha.

Rada hospodaří podle vlastního rozpočtu, náklady na činnost rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu České televize.

Velkou pozornost budila volba radních loni v květnu, kdy Sněmovna dosadila do rady právě ekonomku Hanu Lipovskou či moderátora Luboše Xavera Veselého.

Kontroverze vzbudila mimo jiné kandidatura Lipovské, kterou nominovala Česká biskupská konference. Zhruba čtvrtina senátorů a vedení České křesťanské akademie české biskupy vyzvaly, aby návrh stáhli v souvislosti s tím, že Lipovská veřejně zpochybnila smysl existence veřejnoprávních médií. Kardinál Dominik Duka tehdy v reakci uvedl, že ekonomická odbornost Lipovské může být pro televizní radu prospěšná a že případné kritické hlasy na adresu veřejnoprávních médií mohou jejich službu zkvalitnit.

Rada ČT plná emocí a kontroverzí

Rada ČT je nyní rozdělena na dva tábory, jak upozorňovala řada adeptů na křesla radních. „Rada se proměnila a ta atmosféra často místo tvůrčí je spíše kontroverzní nebo plná emocí a úplně protichůdných názorů bez nějakého řešení. Všechny ty věci, které se posuzují, se dají posoudit z hlediska své podstaty a nikoli podle toho, jaké mám osobní preference. Byť každý má jiný názor, tak z hlediska posuzování a kontroly ředitele ČT je to základní úhel pohledu,“ uvedl novinář Petr Orálek.

V současné Radě ČT se dle režiséra Ilji Racka ml. zbytečně vyhrocují spory, ačkoli situace není tak ideově vážná, „abychom si museli od rána do večera nadávat a žádat, aby byl protivník zlikvidován, popraven a už nikdy se nevrátil do veřejného života“. „To jsou zcela legitimní spory, jestli ta televize bude pro nás, pro koho, jestli bude pro veřejnost nebo znalce umění. Dnes je možné, aby to bylo pro všechny, těch kanálů je několik,“ podotkl během slyšení.

„Vzpomínám si na dobu, kdy tam panovala takřka bukolická atmosféra . Konzumovaly se koláčky jedné paní atletky (Heleny Fibingerové - pozn. red.) a mezi vedením televize a radou panovaly takřka bukolické vztahy. Teď mám pocit, že se tam situace hodně přiostřila, začíná být hodně konfliktní a je velká otázka, zda v tomto stavu, pokud to bude takto pokračovat, bude ta rada řádně fungovat,“ uvedl novinář Adam Černý.

Dvořák: Stupňují tlak na ČT

Generální ředitel ČT Petr Dvořák již dříve po květnovém doplnění rady řekl, že ho výsledek nepřekvapil. „Část poslanců se dlouhodobě netají tím, že jí vyhovuje stav, kdy se tlak na Českou televizi a její nezávislost stupňuje, k čemuž má možná směřovat i personální obměna Rady ČT,“ uvedl Dvořák.

O této skutečnosti podle něj svědčil i dopis šéfa volebního výboru Berkovce o kandidátech do rady. Berkovec v e-mailu u kandidátů například analyzoval, zda případné zvolení vzbudí protesty médií a zda by mohli v radě zastupovat zájmy generálního ředitele.