Josef Váňa skákal přes obávaný Taxis ve své kariéře devětadvacetkrát. Nezdolal ho jen dvakrát. Nebyla to chyba jeho, ani jeho koně, ale žokejů v těsné blízkosti.

„Jinak jsem vždy skočil bez problému, takže jsem necítil potřebu Taxis nějak upravovat,“ řekl Váňa. Ale byl to právě kůň, kterého nejslavnější český žokej trénoval, jenž přišel v říjnu na Taxisu o život. A byl už 26. obětí kontroverzního příkopu. Další smrt na Taxisu rozbouřila diskuzi o tom, zda není čas překážky upravit, načež Dostihový spolek sestavil expertní skupinu, která o budoucnosti dráhy několikrát jednala. A výsledek? Dvě překážky se upraví.

Koně překonávají Taxisův příkop.
Taxisův příkop na Velké pardubické bude zmírněn. Upraví se i další překážky

„Všechny výstupy dostali k dispozici členové představenstva společnosti Dostihový spolek, kteří na základě odborných doporučení rozhodli přistoupit k úpravám některých překážek. V první etapě to bude překážka číslo 2, ve druhé pak překážka číslo 4, tedy Taxisův příkop,“ uvedl ředitel Dostihového spolku Jaroslav Müller.

Dostihový sport se vyvíjí. S ním i překážky

„Dostihy se čím dál více zrychlují a je potřeba je koním trochu usnadnit, je to součást přirozeného vývoje dostihového sportu,“ okomentoval nakonec změnu Váňa, který se na rozhodnutí jako člen komise také podílel.

Po smutné události při posledním dostihu se zvedla vlna nevole i mezi diváky, kteří volají po změně nebezpečné překážky dlouhodobě. „Tento závod hlavně kvůli tomu nemám rád. Mnohem více je mi líto koně než jezdce. Kůň si nemůže vybrat, zda chce, nebo nechce jet,“ zněl jeden z názorů pod článkem o smrti Sottoventa. Taxis úpravou prošel již po roce 1992, kdy ochránci zvířat uspořádali protestní akci a vběhli při Velké pardubické do dráhy koním. Byl to jeden z případů, kdy Josef Váňa Taxis nepřekonal.

„Železník tenkrát skočil přes Taxis i z toho pomalého tempa, ale bohužel za ním ležel po pádu francouzský kůň, přes kterého jsme udělali kotrmelec,“ vzpomněl Váňa s tím, že kvůli ochraně zvířat aktivisté ohrozili velkou spoustu lidí. Kůň Železník se tak mohl rozloučit s možností pátého vítězství ve Velké pardubické. V roce 1994 byl příkop částečně zasypán a změnil se úhel doskokové hrany.

Tradice vs. bezpečnost

Druhý tábor ale hájí dostihy a jejich tradici a podle něho by se neměly překážky měnit. „Jsem z Pardubic a jsem hrdá na Velkou pardubickou. Taxis je prostě Taxis. Je mi líto každého koně, ale může se zranit i v obyčejném výběhu,“ zněl další názor ze sociálních sítí.

Podle Radka Axmana z Krajské veterinární správy Pardubického kraje, který byl také součástí komise, je ale i přes silnou tradici třeba překážky pozměnit. „Připouštím, že je to určitý zásah do tradice, ale svět se vyvíjí a stejně tak se vyvíjí i dostihový sport a anglický plnokrevník, který přes překážky skáče. Závodiště po celém světě přistupují k podobným úpravám,“ zhodnotil Axman s tím, že změna není nijak zásadní a zachová obtížnost skoků. Změlčení příkopu a vytvoření plochy bez doskokové hrany, optické zvýraznění a úprava tvaru živého plotu ale přispěje k větší bezpečnosti překážky. „Důležité je upravit je tak, aby v okamžiku, kdy kůň nebo jezdec udělají chybu, to ani jednoho z nich nestálo úraz nebo nedejbože i život,“ dodal Axman.

Kolize na Taxisově příkopu
Experti řeší, zda upravit slavný Taxis

Proměna čeká také v pořadí druhou překážku, kterou tvoří živý plot a příkop za ním, takže je vizuálně podobná Taxisu. „Rozhodli jsme se změlčit příkop a odstranit doskokovou hranu. Tu naznačíme vysypaným pásem pilin tak, jak to bývá u Taxisu. Příkop zvýrazníme opticky, a to zeminou bez trávy. Překážka se tak typově stane menší kopií Taxisova příkopu a koně budou mít příležitost během sezony tento skok natrénovat,“ upřesnil Müller.

Tím ale práce expertní skupiny nekončí, její členové budou bedlivě sledovat vývoj dostihů a dopad přijatých změn.