NATO připravuje novou strategickou koncepci do roku 2030. Ta má obranný pakt modernizovat a připravit na nové hrozby jak v oblasti tradiční, tak i hybridní války. Podle generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga se proto musí „rozšířit pojetí bezpečnosti“.
„Rozšířit náš přístup k bezpečnosti také znamená řešit bezpečnostní dopady změny klimatu. Jsem přesvědčen, že NATO by mělo stanovit zlatý standard, jak snižovat emise u našich vojsk a přispívat k dosažení klimatické neutrality,“ uvedl Stoltenberg v únoru na Mnichovské bezpečnostní on-line konferenci s tím, že dalším velkým problémem do budoucna je například úbytek a nedostatek vody.
Co to bude znamenat pro Českou republiku? Náměstek českého ministra obrany pro obrannou politiku a strategii Jan Havránek ubezpečil, že se není třeba „zelených témat“ v armádě obávat. „Není to ale potřeba démonizovat. Ve veřejném prostoru jsem zaznamenal debatu, že generální tajemník má v úmyslu nahradit tanky solárními panely. Takto ta debata opravdu nestojí,“ uvedl.
A doplnil, že český přístup je jasný: „Pokud bychom si měli vybrat mezi větším důrazem Aliance na moderní technologie a inovace oproti otázkám klimatické bezpečnosti, tak si vybereme to první. Ale faktem je, že pro řadu spojenců a pro generálního tajemníka samotného je to relevantní téma. Čili ani Česká republika se těm debatám o klimatické bezpečnosti na půdě Aliance nevyhne.“
Jak by měla naše země bojovat proti takzvaným hybridním hrozbám? „Česká republika by hlavně měla vybudovat odolnou infrastrukturu, vytvářet odolné instituce a mít řadu nástrojů, které pomohou řešit případné hybridní působení. Jedním z případů, který je konkrétně v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, je třeba screening zahraničních investic, kdy některé firmy či technologie mohou být předmětem zájmu některých státních aktérů, kteří prostřednictvím investic v těchto oblastech získávají převahu nebo mohou získat strategickou výhodu třeba nad Českou republikou,“ myslí si Havránek.
A jaká je nyní obecně nálada v NATO? Podle Havránka je situace lepší než v roce 2018, kdy se francouzský prezident Macron vyjádřil o Alianci v tom smyslu, že je již v klinické smrti. „Troufám si tvrdit, že všichni spojenci vyjadřují důvěru v NATO. Nezpochybňují záruky kolektivní obrany a vyjadřují naději, že spolupráce mezi Amerikou a Evropou nyní bude probíhat jednodušeji,“ konstatoval Havránek.
Dalším hostem Rozhlasu Plus byl Jan Lukačevič, člen poradní skupiny generálního tajemníka NATO, složené z mladých expertů, takzvaných young leaders, kteří by podle jeho vlastních slov měli do NATO přinést „mladou perspektivu“. Lukačevič, fyzik z Akademie věd ČR, se nepřekvapivě vrátil ke klimatu, které ho očividně velmi trápí. Alianční jednotky by podle něj v budoucnu mohly využívat vylepšení, která sníží uhlíkovou stopu, a vystačit si s mnohem menšími zdroji, čímž by tolik nezatěžovaly životní prostředí.
„Armády jako takové jsou poměrně velkým producentem oxidu uhličitého nebo odpadu, který zanechávají na místě, kde působí, což ovšem neznamená, že by to tak muselo být i v budoucnosti,“ myslí si Lukačevič.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: AZy
