Čínské námořnictvo přerostlo US Navy. Peking chystá agresi, varuje admirál

„Úkol vybudovat mocné námořnictvo nikdy nebyl tak naléhavý,“ pronesl prezident Si Ťin-pching v dubnu 2018, když si navlékl maskáče a obhlížel flotilu skoro padesáti lodí a víc než deseti tisíc vojáků, námořníků a pilotů. To už čínské loděnice pracovaly obdivuhodným tempem. O tři roky dříve spustil prezident mamutí projekt posílení námořnictva Čínské lidové osvobozenecké armády, nařídil investice do doků a technologií.

Tehdy měl Peking 255 bojových lodí. Začátkem letošního roku to rozvědná služba amerického námořnictva ONI odhadovala na 360  – o šest desítek víc, než má US Navy. A za další čtyři roky touží Peking po čtyřech stovkách, zatímco Pentagon počítá s expanzí na 355 plavidel.

„Za pouhé dvě dekády se čínská námořní síla víc než ztrojnásobila,“ konstatuje prosincový report amerických admirálů. „Čínská lidová republika alarmujícím tempem buduje bitevní lodě, ponorky, letadlové lodě, stíhačky, výsadkové lodě, ponorky s balistickými jadernými střelami, velké kutry pobřežní stráže i polární ledoborce.“

„Mezi lety 2014 a 18 Čína dokončila víc ponorek, válečných lodí, výsadkových lodí i dalších plavidel, než aktuálně má ve službě třeba německé, indické, španělské nebo britské námořnictvo,“ uvádí think tank CSIS.

A rozhodně už není namístě posmívat se výrobkům Made in China. „Námořnictvo nedostává od loďařského průmyslu žádný šrot, nýbrž stále sofistikovanější, schopnější plavidla,“ dodává Andrew Erickson, který na Akademii námořnictva přednáší o Číně. A pod ozbrojené složky lidové armády patří další dvě flotily: pobřežní stráž a mořská milice. Dohromady to dělá přinejmenším 700 plavidel, uvádí Erickson na svém webu.

Čína páchá genocidu, seberme jí olympiádu: Kanadští poslanci mají jasný názor

Některé čínské novinky předčí své americké protějšky. V souhrnu je ale US Navy stále daleko silnější, má v průměru větší lodě – a 330 tisíc mužů a žen v aktivní službě, oproti 250 tisícům Číňanů. Amerika má na lodích násobně víc raket.

Čína má 62 útočných ponorek, ale jen sedm z nich má jaderný pohon a tedy takřka neomezený dosah. Naopak reaktory pohánějí všech padesát amerických protějšků.

A totéž platí o letadlových lodích: Čína má jen dvě poměrně malé, založené na sovětských trupech, s kapacitou nádrží zhruba na týden. Třetí, větší, by podle stranického listu Global Times mohla do služby vstoupit za čtyři roky. Až koncem 20. let lze očekávat dokončení první letadlové lodi poháněné jaderným reaktorem.

Lodě i rakety

Flotila komunistické Číny je zatím silná hlavně ve vlastních vodách nebo nedaleko. To ale nutně neznamená, že jsou určeny jen k obraně: dobře by posloužily v případném konfliktu v Jihočínském či Východočínském moři nebo okolo Tchaj-wanu, což jsou tři oblasti, na něž si Peking dělá nárok.

Čína má ohromné průmyslové zázemí, 40 % všech světových lodí (tonáže) se roku 2018 vyrobilo právě tam. Vojenské jsou jen zlomek, ale pokud by snad hrozila válka, má se námořnictvo o co opřít pro rozšiřování či opravování flotily, napsal profesor Erickson.

Jaderná válka je na dosah, varuje admirál. A připomněl globální „kyberprůšvih“ tajných služeb

„S tempem, jakým Čína buduje nová plavidla, a schopnostmi, jaké nové válečné lodě mají, bych řekl, že už postoupili od obranného pobřežního námořnictva pravděpodobně do pozice nejmocnějšího námořnictva v regionu s jistým globálním dosahem,“ uvedl Thomas Shugart z Centra pro novou americkou bezpečnost v analýze pro Kongres.

Čínské námořnictvo však neřeší jen lodě: „Silně investují do protilodních raket a družicových systémů, aby mohli mířit na lodě,“ řekl v rozhovoru pro Breaking Defense admirál Mike Gilday, velitel US Navy.

Obrana, nebo invaze?

Peking dlouhodobě prohlašuje, že vojenské kapacity jsou čistě obranné: „Rozvoj národní obrany Číny má za cíl naplnit její právoplatné bezpečnostní potřeby a přispět k růstu světových mírových sil. Čína nikdy nebude ohrožovat jinou zemi nebo usilovat o sféru vlivu,“ říká například dokument z roku 2019 nastiňující základní kontury čínských vojsk.

Čínská mírová strategie tak trochu slovíčkaří – termín sféra vlivu je podle ní něco jiného než budování a opevňování ostrůvků v mořích za účelem rozšíření nároku na teritoriální vody. A na Tchaj-wan klidně vojska můžou vpadnout, protože to přece není jiná země: „Tchajwan je neoddělitelnou součástí Číny. Lidová armáda podnikne veškeré nezbytné kroky, aby rezolutně zmařila jakékoli pokusy tchajwanských separatistů a pevně hájila národní suverenitu a územní celistvost,“ pronesl v lednu mluvčí ministerstva obrany, plukovník Wu Čchien. A Tchaj-wanem i dalšími územními spory v sousedství zdůvodnil  6,8% nárůst čínského vojenského rozpočtu: „Svět není v míru a naše národní obrana musí být silná.“

„Rozvíjejí systémy, schopnosti a postavení, které naznačují, že jim jde o agresi,“ prohlásil při slyšení v americkém Senátu admirál Philip Davidson, šéf amerických ozbrojených složek v Indickém a Tichém oceánu a jihovýchodní Asii. „Za boha nedokážu porozumět, k čemu jinému by rozvoj některých těchto schopností měl sloužit,“ cituje ho CNN.

Tchaj-wan i základny

„I přes zlověstný rozvoj zůstává případná invaze 24milionového Tchaj-wanu – nota bene podporovaného stále ještě nejmocnějšími ozbrojenými silami světa – pro čínskou armádu vysoko položenou laťkou,“ uvedl analytik Shugart pro Kongres.

A byť by agrese ještě dál od vlastních vod pro Čínu zatím byla obtížná, přece jen už začíná vystrkovat růžky. „Skupiny čínských lodí a ponorek obeplouvají Guam a Severní Mariany,“ uvedl admirál Davidson. Na odlehlém Guamu v Pacifiku, zhruba na půl cesty mezi Filipínami a Havají, mají USA velmi důležité základny letectva, námořnictva i mariňáků.

V září čínské letectvo zveřejnilo efektní videoklip, kterak to bombardéry H-6K zdobené rudými hvězdami nandávají právě letecké základně na Guamu. I proto teď admirál Davidson žádal o zvýšení rozpočtu, aby na Guamu mohl rozmístit protiraketovou obranu.

„Někteří čínští vojenští analytici naznačují, že pro lidovou armádu je nevyhnutelné zajišťovat zámořské zájmy Číny, vysíláním námořnictva do světa se má prezentovat jako velmoc,“ uvedli Jennifer Riceová a Eric Robb z rozvědky ONI. Máloco dokáže tolik ilustrovat americkou vojenskou moc jako obří letadlová loď s početným doprovodem, schopná působit prakticky kdekoliv na světě. Totéž si jistě přeje Peking – rozvoj námořních sil s delším dosahem má podle národních dokumentů sloužit jak mírovým a humanitárním misím, tak „námořní diplomacii“ – tedy předvádění čínské vlajky v zámoří.