Největší letošní změnou je, že ústní zkouška z českého a cizího jazyka bude pro všechny dobrovolná. Naopak povinná zůstane školní část maturity, která se skládá ze dvou až tří předmětů, případně praktické zkoušky podle oboru.
Dalších maturitních úlev se pak dočkají studenti, kteří kvůli pandemii odpracovali od 12. října minimálně 160 hodin. Týká se to těch, co mají pracovní povinnost nebo vypomáhají dobrovolně. Těmto žákům budou úředně uznány didaktické testy, které jsou jinak pro ostatní povinné. Také dojde k posunutí termínů jak didaktických testů, tak ústních maturit.
Odborníci na vzdělávání oslovení Aktuálně.cz se domnívají, že takto nastavená jednorázová pravidla český vzdělávací systém neohrozí. "Pokud by samotná závěrečná zkouška měla takový efekt, tak by to nebyla dobrá vizitka pro vzdělávací systém. Studenti přece absolvovali roky studia na škole," říká výkonná ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání Silvie Pýchová. "Problémem je spíše dlouhodobý výpadek prezenční formy studia a rozdíly v kvalitě poskytovaného vzdělávání na dálku," upozorňuje.
Podobně vidí letošní maturity i spoluzakladatel Asociace ředitelů gymnázií a senátor Jiří Růžička (STAN). "Jednorázová úprava maturity nebude mít na náš vzdělávací systém skoro žádný dopad. Velmi negativní dopad ale bude mít to, že jsme v podstatě na jeden rok plošně zavřeli školy. Nejdéle ze všech, bez snahy hledat řešení. To bude mít dopad na systém, žáky a potažmo i celou společnost na léta dopředu," varuje Růžička.
Stanislav Štech, bývalý prorektor Univerzity Karlovy, který byl náměstkem ministryně školství a poté krátce i ministrem, má na situaci ale jiný názor. "Jako psycholog musím říci především to, že se v technických debatách o detailech zcela ignoruje podstatná věc. Maturitní zkouška je 'přechodový rituál'. To znamená, že musí být i 'bolestivá', náročná, stresující (samozřejmě nikoli extrémně). Jen tak bude její složení představovat zvládnutí výzvy, překonání překážky - které jedince ze stavu 'dětství' opravňuje považovat se za dospělého," vysvětluje Štech.
Z náročné výzvy mnoho nezbyde
S přijatými opatřeními experti na vzdělávání do jisté míry souhlasí. Shodují se na tom, že jsou potřeba a jsou přiměřená situaci i že o pravidlech studenti středních škol musí vědět co nejdříve, aby se na maturitu mohli řádně připravit. Na čem už ale shodu nenacházejí, je konkrétní podoba opatření. Neshody panují hlavně u didaktických testů. Někteří by státní část maturity včetně didaktických testů zrušili, jiní naopak souhlasí s nynější verzí, kdy na testy bude delší čas, a další by je nechali v původní verzi.
"Didaktický test státní, společné části, je absolutní minimum. Je třeba si uvědomit, že už dnes přestává být maturita tím, čím vždy byla - celostátně platným osvědčením - a je stále více školní zkouškou. A když ta ještě sleví z nároků, například zrušením ústní zkoušky, pak už z původní 'bolestivé' a náročné výzvy mnoho nezbyde," říká Štech.
Rozdílné jsou názory také na ústní maturity. Někteří se domnívají, že by ústní maturity měly zůstat povinné, jiní považují jejich dobrovolnost jako adekvátní úlevu. "Zrovna český jazyk a cizí jazyk se dá distančně vyučovat dobře, na rozdíl od některých praktických předmětů. Takže jejich dobrovolnost považuji za zbytečnou. Dle mého je to ten politický kompromis," říká Radko Sáblík, člen expertní skupiny Strategie 2030+.
Na čem se ale experti shodnou, je odložení termínů maturit, které je podle nich v pořádku, pokud se maturity budou konat před přijímačkami na vysoké školy a nenaruší tak kontinuitu vzdělávacího procesu. Shodují se také na tom, že by měli co nejvíce pravomocí k úpravě zkoušek dostat ředitelé škol.
"Právě ředitelé mají nejlepší představu o podobě a kvalitě přípravy. Vědí, jak fungovala distanční výuka, tedy například v jakých předmětech žáci potřebují ulevit, nebo ve kterých jsou naopak dobře připravení," vysvětluje programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký.
Úřední maturita jako populistický výstřel
Dalším otazníkem okolo maturit byl návrh premiéra Andreje Babiše na tzv. úřední maturitu - studenti by dostali vysvědčení jen na základě průměru známek z předchozích vysvědčení. Hned druhý den však premiér svůj nápad označil za "nedobrý". Definitivně padl po jednání s ministrem školství Plagou. Ten potvrdil, že stanovená opatření jsou konečná a k prosazení úřední maturity by byla potřeba změna zákona a to zatím není podle jeho slov v plánu.
S plošnou maturitou zdarma nesouhlasili experti ani učitelé. Kromě toho, že by se podle nich měli studenti učit zdolávat překážky, mají i jiné důvody. "Návrh premiéra Babiše na udělení úřední maturity všem žákům považuji za čistě populistický výstřel směřující k získání popularity mezi mladými voliči, učiněný bez jakékoliv hlubší znalosti problematiky, a to i ze zcela praktického či legislativního hlediska," říká David Souček ze společnosti Kalibro.
Jistou komplikací mohou být podle místopředsedy České konference rektorů pro oblast vzdělávání Jaroslava Millera také praktické zkoušky. "Případné zrušení maturit by mohlo například vést ke znevýhodnění tohoto maturitního ročníku na trhu práce. Nezapomínejme, že na řadě škol tvoří součást maturity také praktická zkouška, která je ověřením kompetencí studenta a vstupenkou k zaměstnavatelům," upozorňuje Miller.
Kromě Millera je k úlevám u studentů na odborných učilištích skeptický i Miroslav Hřebecký z EDUin. "Podíl chybějící praxe je u učebních oborů zcela zásadní. V praktické části závěrečné zkoušky a ověření požadovaných dovedností tam asi moc ulevovat nelze, v teoretické odborné části je to také na pováženou," dodává Hřebecký.
Podle Jiřího Růžičky nebudou letos maturity mezi školami srovnatelné, změna tak dopadne i na vysoké školy. Ty proto musí sledovat dění okolo maturit a případně uzpůsobit své podmínky přijetí studentů, například posunutím termínů přijímacích zkoušek. David Souček ze společnosti Kalibro doporučuje vysokým školám, aby letos daly šanci maximálnímu počtu uchazečů i za cenu, že jim jejich přijetí ke studiu v budoucnu přinese zvýšené technické a organizační problémy.
"Systém přijímání na vysoké školy u nás obecně klade na uchazeče vysoké nároky, a to zejména v tom smyslu, že musí své předpoklady a zájem o studium prokázat ve velmi omezeném čase a často pod značným tlakem. Příprava na tyto rysy přijímacího řízení byla však letos studentům velmi ztížena," podotýká Souček.
