Vinařství, která shánějí investory, přibývá pod tlakem koronakrize

Vinobraní ve vinařství Sonberk, ilustrační foto

Vinobraní ve vinařství Sonberk, ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Vinné sklepy, ilustrační foto
Pálavské vinohrady
Vinobraní ve vinařství Sonberk, ilustrační foto
Vinobraní ve vinařství Sonberk, ilustrační foto
Vinobraní ve vinařství Sonberk, ilustrační foto
7
Fotogalerie

Na realitním trhu rostou počty menších vinařství, která se obávají, že nepřežijí koronakrizi, a hledají investory. Nebo přímo kupce. Průběžně je v inzerci několik desítek většinou vinných sklepů v cenách od stovek tisíc po miliony korun. Prodej vinných sklepů, penzionů a vinařství je však poměrně specifická záležitost, a tak se nabídka mnohdy ani nedostane do inzerce.

„Nově eviduji několik poptávek typu: najděte nám spoluinvestora, uvažujeme o prodeji části obchodního podílu firmy a podobně. Ale to není jednoduché. Investoři mají docela přesné představy, kolik jsou ochotni dát a co za to chtějí,“ říká brněnský realitní makléř Jan Jordán, který se vinařskými nemovitostmi zabývá. „Navíc ne všechna vinařství dokážou předložit dokonalé účetní podklady či řádný audit. Ale náznaky takových situací zde jsou. I já nabízím část vinařských nemovitostí formou takzvaného neveřejného prodeje,“ dodává.

Pestrá skupina zájemců

Investoři se o vstup do vinařské branže zajímají hlavně proto, že mají rádi víno a vinařské oblasti. „Někteří z potenciálních investorů pracují v podobném ranku, například v zemědělské výrobě, a chtějí diverzifikovat výrobu o další produkt, ale většinou je to velmi různé. Mezi zájemci jsou developeři, bankovní úředníci, ale třeba i lékaři či bývalí emigranti vracející se ze zahraničí domů,“ dodává makléř.

Skoupení několika malých vinařství a vytvoření nové silné fungující firmy je v současnosti podle odborníků téměř nemožné. Nevylučují ovšem, že čas od času některé velké, dobře fungující vinařství přikoupí menší vinařství s cílem rozšířit obchodní portfolio.

Propad obratu o třetinu

Koronakrize zasáhla vinař- ství velmi citelně. Loňský průzkum Vinařského fondu zaměřený na důsledky jarního lockdownu ukázal, že vinaři přišli o zhruba třicet procent obratu. Kromě zavřených restaurací se nejvíce projevil zákaz pořádání akcí s vinařskou tematikou, otevírání sklepů, degustací a podobně.

Následné letní období bylo pro drobné vinaře otevřenější a zvýšily se prodeje. Podzim byl však opět tristní a tvrdý úder obratu menších vinařství zasadily navíc zákazy shromažďování. Nekonala se tradiční vinobraní či svatomartinské akce.

„Summa summarum odhadujeme, že celoroční propad vinařů bude v průměru kolem dvaceti procent obratu. Musím však zdůraznit, že propady jsou velmi rozdílné,“ vysvětluje šéf Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray. „Ti, kteří byli více zaměření na prodej vína do gastro sektoru a do vinoték, utrpěli ztráty mnohem těžší. A bohužel se to týká zejména velkého množství malých a středních vinařů. Průměr pak snižují zejména vinařství zásobující obchodní řetězce, kde propad nenastal žádný nebo jen malý propad,“ dodává.

Spásné supermarkety 

Hlavním problémem, se kterým se teď vinaři potýkají, je odbyt. Týká se to především vinařů dodávajících do gastronomie, která ta je teď ochromena. „Kvalitnější vína s vyšší přidanou hodnotou tak výrobcům zůstávají v sudech. Lépe jsou na tom vinaři, kterým se podařilo zvýšit dodávky do supermarketů a dalších obchodů. Tam je nicméně problém s tlakem na nízké výkupní ceny,“ připomíná viceprezident Agrární komory Václav Hlaváček.

Většina lepších a zkušenějších vinařství se s pandemií zatím umí v rámci možností vypořádat. Rozšiřují internetové odběrové kanály, fungují jim e-shopy a v rámci možností organizují speciální akce. Řada zejména menších vinařství také rozšiřuje portfolio. V e-shopech nabízejí například regionální potraviny, paštiky, sýry a další speciality.

„Většina vinařství funguje a pokračuje dál. A když potřebují peníze na překlenutí složitého období, častokrát mají kam sáhnout. Například nabídnou do prodeje některý z nepotřebných sklepů či sklípků, nějakou zbytnou nemovitost či pozemek, nebo dokonce část vinice, kterou jsou ochotni postrádat, a čekají na zájemce,“ vyhodnocuje Jordán.

Důvody rostoucí nabídky jsou zřejmé. Státní podpora pro uzavřené podniky vinaře téměř minula. I když by u mnoha malých a středních vinařů bylo podle odborníků zapotřebí. „Z povahy vinařství je zřejmé, že nemůžeme byznys zavřít a lidi poslat na home office. Nebo vypnout stroje. Práce jak ve vinohradě, tak ve sklepě téměř nikdy nekončí. Úroda se musí zpracovat, vinohrady ošetřovat,“ dodává Nyitray s tím, že z jarních programů byli vinaři přímo vyloučeni.

„Antivirus se nás také moc netýkal. Určité naděje jsme upínali k programu Agricovid potravinářství, avšak tyto nebyly naplněny, protože rozhodné období pro prokázání propadu bylo vztaženo zejména k letním měsícům, kdy meziroční propad nebyl tak markantní. Uvítali bychom, kdyby se program podobného typu zakládal na celoroční skutečnosti,“ uzavírá předseda vinařského svazu.