Tématem pořadu Kupředu do minulosti s docentem Janem Eichlerem byla situace ve Francii, kde se v poslední době mluví o tzv. zákoně o náboženském separatismu. Ten se přijímá prý kvůli tomu, že situace v této západoevropské zemi je již vážná. „Tento návrh zákona má 51 článků, vyjadřují se k němu všechny poslanecké kluby, a zatím bylo registrováno 1700, a podle některých údajů 1900 různých připomínek, doplňků a návrhů, takže to bude opravdu velký maraton,“ zmínil Eichler.
Vůdčí osobností stojící za tímto zákonem má být poslanec Macronova hnutí Republika vpřed. Dle Eichlera jde o bývalého velitele složky RAID, což jsou vrcholoví sportovci, mistři bojových umění, kteří přišli do styku s islámským separatismem. Právě ten je ve Francii významnou hrozbou. Proti islámskému separatismu dokonce vystupuje současný prezident země Emmanuel Macron.
„Zprvu, když nastupoval do funkce, za chvíli to budou čtyři roky, byl dost otevřený, ale dnes se výrazně posunul na pozice kritických autorů ve Francii, kteří říkají, že je potřebné s tím něco dělat. On přišel i s výrazem islámský konzularismus nebo konzulární islamismus. A hovoří o takzvaných imámech, což jsou lidé, kteří přicházejí z islámského světa, mnozí z nich neumí francouzsky, a v rámci systému, kterému se říká výuka původního jazyka a kultury malým dětem z přistěhovaleckého prostředí, kteří už jsou ale považováni za Francouze, protože se tam narodili, přibližují a vštěpují do hlavy něco úplně jiného, než slyší ve škole. A dále se tam rozmohla taková věc, že mnohé děti z přistěhovaleckých rodin už nechodí do školy, ale učí se doma, na což chodí velké finanční sumy z islámského světa. A právě nad těmito imámy, kterým Emanuel Macron říká konzulární islám, konzulární imámové, nikdo nemá kontrolu,“ vysvětlil Eichler.
To zaujalo moderátorku Martinu Kociánovou. Poukázala na to, že tento připravovaný zákon má dát pravomoc správním celkům, aby měly přehled o počtu mešit a modliteben na svém území. „To jsem teď trochu z Marsu, protože se mi nechce věřit, že správní celky doteď nesměly mít přehled o počtu mešit a modliteben. Na to opravdu musí být ve Francii přijat nový zákon?“ zeptala se.
Fotogalerie: - Testování zaměstnanců
Správní celky to skutečně dosud nevěděly. Eichler odhadl počet těchto modlitebních budov na 2000 a každý týden se má prý otevírat jedna nová. Francouzi prý doplatili na svůj liberální postoj, kdy poukazovali na odluku církve od státu, která dle nich platí jak pro rodilé Francouze, tak i pro přistěhovalce. „Je to soukromá věc, ke kterému bohu se kdo modlí,“ zní postoj občanů Francie. Dnes však na to doplácí. Mimo jiné však mají doplácet i na svou politiku z 90. let.
„Do Francie, a hlavně do pařížské oblasti, přijížděla, přilétala spousta nových rodin ze severní Afriky. Tito lidé neměli náležité doklady, byli v zemi ilegálně, a řešila se otázka, co s nimi? Poslat je zpátky, nebo to legalizovat? A pamatuji si, jak se na těchto manifestacích vykřikovalo: Všem to zlegalizujme. A tak se stalo, a dneska jsou zde tyto důsledky, že se ve Francii odborníci dohadují, kolik je tam vlastně lidí z přistěhovaleckých kruhů. Jestli jsou jich 4, 8 nebo dokonce 10 milionů,“ nastínil Eichler.
Dalším problémem, který má řešit připravovaný zákon, jsou finanční dary ze zahraničí. Ty by dle nového zákona při vyšších částkách než 10 000 eur měly být deklarovány. Dosud tedy prý finance pro mešity a náboženská společenství proudily do Francie prakticky bez kontroly.
Dále Kociánovou zajímalo, zda i s jiným náboženským separatismem jak s islámem. Prý však ne. „Je tam třeba silné uskupení židovských kultů, ale tato uskupení židovského náboženství, a vyznavačů židovství respektují francouzské poměry a zákony. Respektují to, že vyznání je soukromá záležitost, že tam je odluka státu a církve. Ale problémem je, že spousta hlavně intelektuálů židovského původu byla vystavena útokům, a mnozí z nich také už Francii opustili. Byly tady útoky na židovské školky a školy. Tedy na malé děti. A útoky na židovský obchod, židovské vojáky nebo policisty. Toto je velmi vážné,“ rozvedl svou odpověď.
Nejdříve se politici měli tématu islámského separatismu vyhýbat. Změnou však byly teroristické útoky po roce 2015. Macron se pak ve vyjadřování změnil údajně po rituální popravě francouzského učitele Samuela Patyho muslimskými extremisty. „Od této chvíle se výrazně posunul k velmi kritickým autorům. Už posledních 30 let jsou tam dva základní tábory. Jedni autoři jsou takzvaně politicky korektní, a druzí kritičtí, a létaly mezi nimi nadávky, a navzájem se likvidovali, ne fyzicky, ale intelektuálně, a jeden druhého odepisoval. Ale dneska už je to tak, že Emanuel Macron je na pozici kritických autorů,“ dodal politolog. Zatímco tedy před čtyřmi lety Macron byl více otevřený, tak nyní je v daleko jiné pozici a dokonce má číst nekorektní, kritické autory, které občas i cituje.
Fotogalerie: - Rozpuštěné demonstrace
Francie si začala zvát přistěhovalce více po druhé světové válce, kdy měla země nedostatek mužů pro vykonávání mnohých profesí. Začali se tedy zvát muži ze severní Afriky – z Alžírska, Maroka a Tuniska. „Hodně se to rozjelo, když se do funkce prezidenta Páté Francouzské republiky dostal v roce 58 generál Charles de Gaulle. A na počátku 60. let tam přicházelo až 70 000 přistěhovalců týdně.“ Původním záměrem mělo být to, že si vydělají a poté půjdou s nabytím jměním zpět do své vlasti, jako to bylo například u Jugoslávců. To však tak nebylo a přistěhovalci si dokonce začali zvát do Francie své příbuzné. V osmdesátých letech pak politici dle Eichlera ustoupili tlakům společnosti a vzdali se nadějí, že by je poslali zpět do jejich vlasti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
%20-%20Kopie_profil_top.jpg)
