V Praze se běžkovalo, ale zima byla spíš slabší, lidé si už odvykli, říká ekolog Alexander Ač
V únoru se držely teploty pod nulou – běžkovalo se i v Praze, pak lidé nasávali vitamin D na lavičkách v parku při prvním ohlasu jara a teď zase noční teploty padají hluboko do minusu. Jakou zimu to vlastně zažíváme? Mohli bychom si myslet, že se vrátila stará dobrá zima a po několika letech teplých zim si dává klimatická změna trochu oraz. V létě a na podzim přece také pršelo a půdní profil byl nasycen vodou jako dlouho ne. Jak to ale vidí ekolog Alexander Ač?
„Zimy dřív trvaly mnohem déle a i teploty byly v průměru mnohem nižší. Současná zima sice byla relativně chladnější v kontextu několika málo let, ale v podstatě to ukazuje, že lidi na ty pořádné zimy už zapomněli,“ začíná svoje shrnutí ekolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Alexander Ač.
Zimní období se otepluje v průměru rychleji než zbytek roku a stejně tak je to s Arktidou. Arktida zamrzá přes léto čím dál méně a tím klesá i plocha bílé ledové pokrývky. Zatímco bílá odráží sluneční záření zpátky do atmosféry, tmavý oceán teplo ze slunce pohltí – říká se tomu efekt albeda.
V důsledku albeda a nižšího výparu vody na severu působí skleníkový efekt nad Arktidou silněji než v mírném pásu. Tající arktické a grónské ledovce zvedají hladinu oceánů a také ředí slanost moře, což vede k oslabování Golfského proudu, který se může v budoucnu úplně zastavit.
Kdyby Golfský proud zeslábl pod kritickou hranici, došlo by nad severní polokoulí k náhlému ochlazení o několik stupňů. Globální oteplování a klimatická změna proto mohou znamenat lokálně i chlad – ne jen vedra a sucha. Za letošní únorovou chladnou vlnu arktického vzduchu může paradoxně také oteplení.
Čtěte také
„Okamžitá příčina přílivu arktického vzduchu nad naše území souvisela s náhlým stratosférickým oteplením, což má za následek rozhození polárního vortexu,“ říká Alexander Ač. Vzduch nad severním pólem ve výšce víc jak deset kilometrů nad zemí se náhle oteplí a studený vzduch se pak vyleje směrem k jihu. Letos se vír studeného vzduchu na severu rozdělil na dva menší.
Oslabení jet streamů, rozdělení polárního vortexu ani náhlé stratosférické oteplení nejsou klimatické jevy, které by byly přímo způsobeny globálním oteplováním. Tyto jevy existují a dějí se už dlouho, vědci teď ale zjišťují, jestli oteplující se atmosféra nepřispívá k vyšší četnosti těchto relativně extrémních teplotních jevů. „Počet dní, ve kterých jsou polohy jet streamů extrémní, se zvyšuje. Já bych osobně řekl, že ke konsenzu brzy dospějeme, ale zatím nelze říct, že by většina klimatologů se vztahem mezi oteplováním a výchylkami jet stremů souhlasila,“ uzavírá Alexander Ač.
Co je to polární vortex? Jak výchylky v tryskovém proudění ovlivňují teploty nad Evropou a Amerikou? Proč se Arktida otepluje rychleji? V jakém případě může klimatická změna přinést chladnější teploty na naše území? Pusťte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
