Tři ministři, několik náměstků, dvě hlavní hygieničky a také tiskové mluvčí. Před rokem oznámily úřady první případy koronaviru v Česku, a od té doby se epidemie stala pro ministerstvo zdravotnictví hlavním tématem. Ne každý zaměstnanec resortu náročný program unesl a ne každému vyhovovalo, jak jednotliví ministři svůj resort vedli. Server iROZHLAS.cz přináší přehled jedenácti nejzvučnějších jmen, která exponovaný resort dosud opustila.

Praha 5:00 8. března 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

• Eva Gottvaldová
• Rastislav Maďar
• Adam Vojtěch
• Roman Prymula 
• Filip Vrubel
• Lubomír Chudoba
• Marián Hajdúch
• Alena Šteflová
• Zdeněk Blahuta
• Aleksi Šedo
• Jarmila Rážová

‚Podceňující‘ hygienička

Před začátkem koronavirové krize se široká veřejnost o náplň práce hlavního hygienika nijak výrazněji nezajímala. Eva Gottvaldová, která absolvovala obor specializující se na výživu člověka, ji vykonávala čtyři roky. V lednu roku 2020 několikrát tvrdila, že v Česku nemůže vzniknout ohnisko viru, které se v té době vyskytovalo v Číně. 

Tři dny před tím, než se v Česku potvrdily první potvrzené případy nakažení covidem-19, v České televizi tvrdila, že se novému koronaviru lze bránit snáze než chřipce - zejména osobní hygienou. „Je to sice přenosné kapénkami, ale jeví se, že není přenosný vzduchem,“ poukázala. Na tiskových konferencích byl výraznější tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula nebo Hana Roháčová, primářka infekčního oddělení pražské Nemocnice na Bulovce. 

Za dva týdny ji již vláda jednomyslně z funkce odvolala. „Nezvládla svoji práci a svoji pozici,“ řekl tehdy na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO).

Resort zdravotnictví poté hledal Gottvaldové ve státní správě jiné uplatnění. Od 12. března, kdy ji vláda odvolala, jí totiž běžela půlroční lhůta, ve které s ní ministerstvo zdravotnictví nemohlo rozvázat služební poměr. 

Ministerstvo za půl roku nezvládlo najít bývalé hlavní hygieničce Gottvaldové práci. Propustí ji

Číst článek

„Mohl by být ukončen pouze na její žádost nebo mohla být zařazena na jiné vhodné pracovní místo, které jsme marně hledali jak v rámci úřadu, tak v rámci státní správy,“ vysvětlil redakci tajemník ministerstva zdravotnictví Stanislav Měšťan. Po dobu půl roku tak pobírala 80 procent platu a neměla přitom žádné uplatnění. 

Jakmile resort s Gottvaldovou ukončil služební poměr, měla podle služebního zákona nárok na odbytné. 

„Evě Gottvaldové skončil její služební poměr dne 5. října 2020. Před ukončením služebního poměru pobírala plat v zákonem dané výši. Stejně tak její odbytné bylo vyplaceno v zákonem dané výši. Informací o současném zaměstnání paní Gottvaldové ministerstvo zdravotnictví nedisponuje,“ uvedlo ministerstvo pro server iROZHLAS.cz. 

Redakce se Gottvaldovou pokoušela kontaktovat, ale na dotazy nereagovala.

Oběť roušek Maďar

Dnes už bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ho v dubnu dosadil na svůj resort, aby předsedal pracovní skupině ministerstva pro řízené uvolňování karantény. Epidemiolog Rastislav Maďar se stal jedním z nejbližších poradců ministra už v březnu. 

Pod palbou kritiky se ocitl v srpnu ze strany premiéra Andreje Babiše (ANO) poté, kdy v Česku nastal zmatek v souvislosti se zavedením roušek ve školách. Zatímco ministerstvo zdravotnictví zavedlo od 1. září povinnost nosit roušky ve školách mimo učebny nebo v obchodech, předseda vlády s takovým opatřením nesouhlasil. 

„Vůbec se mi to nelíbí. Proto jsem si pozval na zítra pana ministra a celý ten tým, který o tom rozhoduje, protože když jsem viděl nekonečný seznam výjimek, kterým úplně nerozumím, tak zkrátka to musíme nějak probrat,“ řekl na sklonku léta Babiš.

‚Nemám zapotřebí čelit zákeřným útokům.‘ Maďar skončil v pracovní skupině ministra zdravotnictví

Číst článek

Právě na tom jednání, kterého se Maďar z důvodu zahraniční dovolené nezúčastnil, se jeho jméno několikrát probíralo. 

Epidemiolog ale podle svých slov o nošení roušek ve školách nerozhodoval, už předtím ho totiž schválila Rada vlády pro zdravotní rizika. Když se to dozvěděl, hned informoval ministra. „Okamžitě jsem písemně upozornil pana ministra Vojtěcha, že to není v souladu s odborným stanoviskem naší epidemiologické pracovní skupiny,“ uvedl. 

S odstupem času, když ho v březnu server iROZHLAS.cz oslovil, ale připustil, že již v srpnu byl pro okamžité zpřísnění pravidel, nejpozději k 1. září. „Ministr Vojtěch se to v srpnu prosadit pokusil, protože však daný názor z nějakého důvodu nepodrželi na schůzce s premiérem přítomní členové odborných skupin ministerstva zdravotnictví, neprošlo to. Celé opatření bylo zmírněno, a tím pádem se stalo nedostatečným,“ ohlížel se. 

Na léto, kdy se převážná část opatření proti koronaviru zrušila, vzpomíná dnes tak, že Česko patřilo k nejúspěšnějším zemím a šlo svou vlastní originální cestou. Narozdíl od jiných států, které čekaly, jak to v Česku dopadne.

Na volání odborníků po zpřísnění pravidel v srpnu však již podle jeho slov nechtěl nikdo reagovat. „Jako epidemiologové jsme souhlasili s úplným rozvolněním v červenci pod podmínkou, že pokud se situace zhorší, bude nám dovoleno zasáhnout. Když však ta situace v srpnu nastala, naše volání a varování nebylo vyslyšeno. Vedlo to následně ke zbytečně vysokému počtu obětí na životech,“ kritizuje politická rozhodnutí Maďar.

Svůj odchod z ministerstva zpětně hodnotí jako jediné možné řešení, protože si chtěl zachovat osobní i profesní důstojnost. „Pokud člověk nemá možnost ovlivnit přicházející katastrofu, raději u toho nechce osobně být, aby si to nemusel vyčítat a nenesl svůj díl viny. Odcházel jsem s pocitem, že jsem pro zdraví a životy lidí ze své pozice a s kompetencemi, které jsem měl, udělal maximum,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz.

‚Ministr covidu‘ Vojtěch

První a dosud nejdéle sloužící „covidový“ ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) skončil ve funkci 21. září loňského roku. Jako oficiální důvod svého odchodu uvedl záměr vytvořit prostor pro nové řešení epidemie koronaviru.

„Ve chvíli, kdy přišel covid, jsem se stal ministrem covidu,“ uvedl v projevu při své rezignaci s tím, že se od jarního nástupu koronaviru musela běžná agenda ministerstva odsunout do pozadí. Za své úspěchy před příchodem pandemie považoval hlavně elektronizaci zdravotnictví. Za jeho působení ministerstvo spustilo elektronický recept a lékový záznam.

V rezignační řeči připomněl také dobré zvládnutí první vlny epidemie, při které opravdu Česká republika vyšla ve statistikách v porovnání s jinými evropskými státy lépe. „Troufám si tvrdit, že jsme to v první vlně zvládli velmi dobře,“ řekl a dodal, že se nemá za co stydět.

Posledních 7 dní ministra A. V.: krize pipetovacích špiček, Babišovy výtky i ošklivá diskuse s hejtmany

Číst článek

Ministrův konec přišel po prudkém nástupu druhé vlny epidemie zkraje podzimu. Vyčítána mu byla nedostatečná příprava na opětovný nástup koronaviru, před kterým odborníci varovali a také nedostatečná reakce na šíření viru v letních měsících na území Moravskoslezského kraje.

Vojtěch v srpnu nařídil od 1. září povinné nošení roušek ve veřejných vnitřních prostorách, posléze však po kritice premiéra Andreje Babiše (ANO) opatření zrušil. V průběhu září se čísla začala zvyšovat a dosahovat do té doby rekordních výšin kolem dvou tisíc nakažených za den.

Na ministra se v té době začala valit další kritika za pozdní reakci na vývoj epidemie, ale třeba i za chybějící zdravotnický materiál. Jaké problémy Vojtěch ke konci svého působení na ministerstvu řešil, si můžete přečíst v rekonstrukci ministrova posledního týdne, který po jeho rezignaci připravil server iROZHLAS.cz. Po odchodu z ministerstva vystřídal Vojtěcha epidemiolog Roman Prymula.

Po odchodu Vojtěcha skončila také na pozici tiskové mluvčí Gabriela Štěpanyová a nahradil ji dočasně Jan Brodský. Toho po krátkém působení Romana Prymuly na postu ministra vystřídala Barbora Peterová, bývalá novinářka a například také bývalá mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Resort dosud hledá ředitele odboru komunikace, vypsal nové výběrové řízení, ale vybraný nástupce 1. března odmítl nastoupit. 

Vojtěchův muž Vrubel

Jako politický náměstek na ministerstvo nastoupil právník Filip Vrubel 1. března 2018, přesně dva roky před prvním potvrzeným případem koronaviru v Česku. Z ministerstva odešel až s odchodem Adama Vojtěcha (za ANO).

„Na ministerstvo jsem přišel s panem Vojtěchem a věděl jsem, že tam s ním budu. Byli jsme si názorově blízcí. Bylo mi zřejmé, že po jeho odchodu se zpečetí i nějaké legislativní ambice, které ministerstvo mělo. Neměl jsem už důvod tam zůstávat,“ vysvětlil pro server iROZHLAS.cz svůj odchod. 

Společnou práci, kterou s Vojtěchem na ministerstvu odvedli, je podle něj potřeba rozdělit na dvě části – před koronavirem a po něm. „Předcovidová fáze je teď už mediálně upozaděná, trošku se zapomíná na projekty a legislativy, které jsme začali. Některé se nedokončily, protože další ministři už to netahali dál. Všechny personální zdroje na mnoho měsíců vzaly agendy spojené s řešením krize,“ míní. 

Aktuálně je podle něj ministerstvo ve složité situaci, s očkovací strategií nicméně mělo podle něj přijít dřív. „Ministr Vojtěch měl první verzi strategie napsanou, ke schválení měla být předložena zhruba v době, kdy z ministerstva odcházel. Pracovalo se na tom v létě, ale pak se na tom dělat přestalo. Neprávem se panu Vojtěchovi vyčítá, že na tom nepracoval. Nevím, co se dělo za ministra Prymuly, ale nemám informace o tom, že by otázku očkovací strategie aktivně řešil. I za ministra Blatného to mělo pomalejší nástup,“ myslí si Vrubel. 

Kritizuje hlavně nástup očkovacího koordinátora Zdeňka Blahuty: „Pokud se angažuje očkovací koordinátor na částečný úvazek, tak to rozhodně není dobře.“ 

Než se stal náměstkem, působil Vrubel na ministerstvu jako ředitel odboru farmacie. Podle informací Deníku v této době podepsal chybný výpočet ceny léku na bronchitidu, což mělo zvýšit náklady zdravotních pojišťoven o 50 milionů korun. Podle tehdejší mluvčí ministerstva Gabriely Štěpanyové byly ale informace Deníku špatně interpretované a jejich cílem bylo poškození ministra Vojtěcha. 

Vracející se Prymula

Vedle Adama Vojtěcha zřejmě nejvýraznější tvář jarní vlny koronaviru epidemiolog Roman Prymula byl na podzim očekávanou náhradou za odcházejícího ministra. Působil na ministerstvu zdravotnictví od března 2017 jako náměstek ministra pro zdravotní péči, většinu času právě pod Vojtěchem. Na jaře loňského roku se však jejich vztah vyostřil hlavně kvůli Prymulově svérázné komunikaci.

Epidemiolog v březnu 2020 krátce působil jako vedoucí Ústředního krizového štábu, než ho ve funkci vystřídal ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vojtěch měl na jaře výhrady k Prymulovu vystupování na veřejnosti. Ten často do médií prezentoval vlastní odhady a prohlášení, která nekorespondovala s plány ministerstva.

K 1. červnu Roman Prymula jako náměstek ministra skončil, jak to ostatně plánoval už před začátkem epidemie. „Tady se mě bojí. Kvůli popularitě,“ komentoval tehdy svůj odchod pro Seznam Zprávy. Ministr Vojtěch kritizoval, že se o Prymulově konci ve funkci dozvěděl z médií.

Z veřejného dění se ovšem Prymula nevytratil, nastoupil totiž jako zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví na Úřadu vlády, kde působil do 21. září, kdy nahradil právě Adama Vojtěcha ve vedení resortu zdravotnictví.

„Nedovedu si představit nikoho kompetentnějšího, který by stál v čele boje proti druhé vlně pandemie.“ S těmito slovy uváděl Prymulu do úřadu prezident Miloš Zeman. Premiér Babiš Prymulu navrhl na post ministra s tím, že má nastolit „krizové řízení“. 

A v prvních dnech nový šéf zdravotnictví opravdu řešil přísnější opatření v reakci na druhou vlnu koronaviru. Vláda na jeho popud vyhlásila na 30 dní nouzový stav, během kterého ovšem počty nakažených nadále rostly, ke konci října bylo v jednu chvíli nemocných s covidem-19 až přes 120 tisíc lidí a kapacity nemocnic visely na vlásku. Prymula tehdy reagoval přísnými opatřeními, jejich výsledku se však v úřadu nedočkal.

Prymula byl v noci na schůzce v ‚zavřené‘ restauraci na Vyšehradě. Podle Faltýnka mluvili o lékařích z USA

Číst článek

Pokračování ve vedení ministerstva mu překazila noční schůzka ve vyšehradské restauraci Rio’s, kde se sešel s předsedou poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem a s ředitelem Fakultní nemocnice Ostrava Jiřím Havrlantem. Podle opatření, která sám Prymula zavedl, měla přitom být restaurační zařízení zavřená. Prymula byl zároveň deníkem Blesk vyfocený, jak ze schůzky odchází bez roušky.

Hlavním zdrojem následné kritiky byla Prymulova obhajoba. Ministr nejdříve pro Respekt připustil, že se s Faltýnkem sešel v restauraci Rio’s, později však toto tvrzení rozporoval a uváděl, že jednání proběhlo v prostorách vyšehradské kapituly. V případě nenasazené roušky také tvrdil, že opatření neporušil. „Nic jsem neporušil, z tohoto důvodu já sám rezignovat nehodlám,“ uvedl na tiskové konferenci 23. října. Rozporuplné reakce ministra po vyšehradské schůzce popsal server iROZHLAS.cz v podrobném článku.

Premiér Babiš nakonec přistoupil k odvolání Prymuly z postu ministra zdravotnictví. Ve čtvrtek 29. října ho ve funkci nahradil Jan Blatný.

I přes tuto kontroverzi získal Prymula 28. října od prezidenta státní vyznamenání Řádu bílého lva za významný přínos při řešení první vlny epidemie koronaviru.

Prymula se ani po svém nešťastném konci na ministerstvu neztratil. Jako osobního poradce v oblasti zdravotnictví si ho v listopadu vybral sám premiér Babiš.

I z této funkce byl však epidemiolog propuštěn po kontroverzním jednání. V únoru letošního roku se totiž zúčastnil fotbalového utkání Evropské ligy mezi pražskou Slavií a Leicestrem City. Na zápas přitom přišel jen pár hodin poté, co veřejně hovořil o nutnosti tvrdého uzavření ekonomiky. „Pan Prymula je velký odborník na epidemie, sociální inteligenci ale postrádá,“ hodnotil ministrovo jednání premiér Babiš, který s Prymulou znovu ukončil spolupráci.

Na začátku března upozornila stanice CNN Prima News na to, že se epidemiolog Roman Prymula objevil na seznamu poradců prezidenta republiky. Zemanovi má bez úplaty radit v záležitostech zdravotnictví.

Rekordní Lubomír Chudoba

Přesně měsíc po rezignaci Vojtěchova náměstka Vrubela si nový ministr Roman Prymula přivedl na jeho místo svého muže – exšéfa České lékárenské komory Lubomíra Chudobu. Jenže v době jeho jmenování už se ministr pomalu balil, nohy mu totiž podkopla tajná noční schůzka ve vyšehradské restauraci Rio’s. 

Chudoba tak na ministerstvu vydržel pouhých dvacet dní, nový ministr Jan Blatný mu totiž podle Zdravotnického deníku na první schůzce oznámil, že se ním do budoucna nepočítá.

„Náměstkem ministra zdravotnictví jsem byl jmenován profesorem Prymulou, který však po několika dnech ze známých důvodů rezignoval. Jeho nástupce Jan Blatný mi v úvodu našeho prvního osobního setkání jen oznámil, že si jmenuje ‚svého‘ náměstka a můj pracovní poměr ukončil,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz.

Chudoba dále řekl, že doufá, že se proces očkování podaří hlavně díky aktivitě zdravotníků a krajských úřadů logisticky zvládnout. „Nemám potřebu opakovat kritické připomínky, které zaznívají ve veřejném prostoru. Doufám ale, že se v příštích letech podaří postupně eliminovat devastující dopad této pandemie na zdraví a finanční sílu naší populace,“ přeje si. 

Po štaci na ministerstvu zdravotnictví se vrátil opět k malé rodinné lékárně, kterou provozuje jeho manželka se synem.

Koordinátor testování Hajdúch

Ke konci roku rezignoval na funkci národní koordinátor testování na covid-19 a vedoucí laboratorní skupiny při ministerstvu zdravotnictví Marián Hajdúch.

Jako jeden z důvodů svého odchodu uvedl nespokojenost s přístupem k testování. „Podle mého názoru má na stávající epidemiologickou situaci vliv to, že se málo testuje,“ řekl v rozhovoru pro Deník N. Odmítal argument, že testování je drahé a upozornil, že za celý rok 2020 stálo testování podobně, jako jeden den lockdownu. „Diagnostiku považuji ze nejlépe investované prostředky, ať už se jedná o metody založené na PCR, nebo antigenní testech. Bez rozsáhlejšího testování se z této situace tak snadno nedostaneme,“ dodal.

Hajdúch také kritizoval komunikaci ministerstva zdravotnictví. O plánech se prý často dozvídal až z médií a posléze pro ně těžko hledal odborné vysvětlení. „Nechci poskytovat odborné krytí pro politická rozhodnutí, se kterými vnitřně nesouhlasím,“ řekl Deníku N.

Po odchodu z funkce koordinátora testování se Hajdúch podle svých slov opět věnuje výzkumu nádorů a svým studentům, na které neměl při řešení epidemických záležitostí čas. Dále také působí jako ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny.

Očkovaná náměstkyně Šteflová

Očkovací aféra na Státním zdravotním úřadě, kde se přednostně očkovali i lidé, kteří nepatřili do prioritizovaných skupin, stála místo náměstkyni Alenu Šteflovou. Ta se nechala na začátku ledna očkovat společně se svým manželem. 

Na resort zdravotnictví nastoupila v prosinci 2017 a zastávala pozici politické náměstkyně. 

„Myslím si, že platná opatření máme dodržovat všichni. Tím spíše, je-li někdo veřejně činný,“ okomentoval odvolání Šteflové ministr Blatný pro Radiožurnál.

Šteflová si však své pochybení nepřipouští. „Vakcinace jsem se účastnila v době, kdy pravidla nastavená nebyla, a je mi líto, že tyto věci úplně nezaznívají. Nechci se k tomu ale vracet. Svůj odchod beru jako neoprávněný, ale respektuji jej,“ uvedla v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz. 

Ministr Blatný na sebe vzal úkol, který je nad jeho síly, říká jeho odvolaná náměstkyně Šteflová

Číst článek

Během něj také upozornila, že řízení ministerstva Blatným je nad jeho síly a vládní představitelé dostatečně neposlouchají odborníky. „Troufla bych si tvrdit, že v tuto chvíli se daleko více dává důraz na politický a ekonomický aspekt. Prioritizují se i skupiny, které jsou více slyšet,“ myslí si. 

Po očkování ve zdravotním ústavu rezignoval i jeho ředitel Pavel Březovský. K očkování příbuzných zaměstnanců se vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO): „To, co se stalo ve Státním zdravotním ústavu, je nepřijatelné.“ Dodal, že tyto excesy už se nebudou opakovat.

Šteflová následně serveru iROZHLAS.cz potvrdila, že na ministerstvu zůstává vedena až do konce března. 

Babišův kritik Blahuta

Bývalý šéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta nastoupil na ministerstvo 8. prosince loňského roku. Během svého působení na pozici Národního koordinátora pro vakcinaci měl dohlížet na nemocnice, očkovací centra ale i armádu nebo distributory. Po 49 dnech ve funkci se ale své role vzdal - ministr Jan Blatný (za ANO) to přičítal zdravotním důvodům. 

„Musím si sbalit,“ řekl 25. ledna serveru iROZHLAS.cz a pokračoval: „Volali mi a chtěli pomoct, ale je to marné, je to marné, je to marné.“ 

Mnohem ostřeji se zhruba po měsíci vyjádřil proti premiérovi Andreji Babišovi. Ten měl podle něj například rozdělovat vakcíny podle politických preferencí. Uvedl také, že mu předseda vlády zakázal vystupovat v médiích. 

Nešlo to, práce bobtnala do nepředstavitelných rozměrů, vysvětluje Blahuta svou rezignaci

Číst článek

V rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že s Babišem mluvil třikrát nebo čtyřikrát. „Snažil jsem se to udržovat ve věcné rovině, ale s ním je to těžké, on neudrží myšlenku, jestli mi rozumíte, do všeho se montuje a o všem chce rozhodovat,“ řekl.

Premiér Babiš mu poté skrz média vyčetl, že nepředstavil žádnou očkovací strategii a označil ho za neschopného. „Je to samozřejmě lež neschopného, zhrzeného úředníka, který nebyl schopen předložit očkovací strategii,“ napsal v SMS zprávě serveru iROZHLAS.cz. 

Blahuta již dříve v roce 2017 rezignoval na post ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Během svého působení čelil kritice, že systém elektronických receptů eRecept, který měl na starost, nefunguje, jak má. Ředitel ale kritiku odmítal. 

Prymulův nástupce Šedo

Přesně jeden den po konci koordinátora očkování Zdeňka Blahuty bylo ministerstvo oslabeno o další jméno. 26. ledna se totiž ministr zdravotnictví Jan Blatný rozhodl odvolat svého náměstka pro zdravotní péči Aleksi Šeda. Ten na resort zdravotnictví nastoupil ještě za vedení Adama Vojtěcha na místo Romana Prymuly. 

Veřejně se angažoval především během studie kolektivní imunity, kdy informoval o testování v Praze. Šedo je mimo jiné také přednostou Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Jeho odchod oznámil na sociálních sítích ministr Blatný s tím, že se rozcházeli jejich představy o fungování zdravotnictví.

Šedo si poté v několika rozhovorech stěžoval především na to, že za dobu svého působení mohl s Blatným osobně mluvit jen asi 15 minut, což pro spolupráci nestačí. To zopakoval i pro server Novinky.cz. „Myslím si, že postupem času právě to, že jsme spolu neměli příležitost mluvit, se mohlo zvrtnout v to, že jsme se začali vnímat negativně,“ uvedl.

‚Neviditelná‘ Rážová

V polovině března skončí ve funkci hlavní hygieničky Jarmila Rážová. Ta byla funkcí pověřena od loňského března, kdy na postu skončila Eva Gottwaldová. Do té doby Rážová působila jako šéfka Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. Oficiálně funkci hlavní hygieničky převzala až v červnu, kdy vyhrála výběrové řízení.

S Rážovou není spokojený premiér Andrej Babiš, podle nějž hygiena funguje pomalu. „Paní hlavní hygienička to dlouhodobě nezvládá,“ uvedl pro TV Nova. „Byl jsem v jiných zemích, kde jsou hygienici hlavní tvář pandemie. My jsme tu měli profesora Prymulu a teď nemáme nikoho.“

Pozici hlavního hygienika po Rážové převezme v půlce března Pavla Svrčinová, dosavadní šéfka Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje. Svrčinová potvrdila informaci Radiožurnálu. 

Vít Kubant, Ondřej Zlámal, Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít