Převratný nanovlákenný materiál umí zastavit covid, vyvinuli ho v Olomouci

  5:20
Supermoderní nanovlákenný materiál vhodný do ochranných roušek, respirátorů a v budoucnu třeba i na filtraci vody nebo léčení popálenin vyvinuli vědci z Univerzity Palackého v Olomouci. Ke klíčovému ukotvení nanočástic stříbra využili novou technologii. Zájem o nový materiál již projevilo několik průmyslových firem včetně významného českého producenta nanovláken.

Převratný nanovlákenný materiál vyvinuli vědci z Univerzity Palackého v Olomouci - konkrétně z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty. | foto: Univerzita Palackého v Olomouci

„Máme k dispozici materiál na bázi polyuretanu. Póry mezi nanovlákny jsou tak malé, že jimi patogenní organismy neprojdou. Navíc jsou nanovlákna upravena tak, že na ně dokážeme poměrně jednoduše navázat nanočástice stříbra, které brání množení zachycených virů a bakterií,“ uvedla hlavní řešitelka grantu Jana Soukupová z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

V současné době je na trhu velké množství nanoroušek. Aby antimikrobiální účinky nanostříbra byly využité a současně bylo zaručené, že nanočástice budou pro lidský organismus bezpečné, je podle odborníků nutné je takzvaně kovalentně ukotvit.

Jejich velikost by se zároveň měla pohybovat v rozmezí 10 až 50 nanometrů. Nanočástice stříbra pak musí být navázané pevnými chemickými vazbami, aby se neuvolňovaly a nekončily například v plicích.

„Náš proces úpravy vláken právě toto umí. Abychom to dokázali, plánujeme studii na modelu plic,“ ubezpečila Soukupová.

Vědce tak nyní čeká ještě zhruba tříměsíční fáze testování. Možnosti uplatnění nového materiálu jsou podle nich široké, dá se využít v textilním průmyslu i ke krytí ran včetně popálenin.

Velký potenciál mají olomoucká nanovlákna také jako součást filtračních systémů vody, neboť díky svým vlastnostem dokážou zabránit zarůstání filtrů řasami a dalšími mikroorganismy.

Testování potvrdilo například 99,98% účinnost vůči bakterii escherichia coli a 99,68% vůči zlatému stafylokoku.

„Cílem testování bude potvrdit také mimo laboratoř, že jednotlivé částice zůstávají na svém místě a plní svoji funkci. Právě podobné testy řadě stávajících nanotextilií chybí,“ upozornila hlavní řešitelka grantu Soukupová.

Technologii chráněnou evropským i americkým patentem, která ukotvuje nanočástice stříbra silnou chemickou vazbou na různých materiálech včetně plastů, kovů či textilií, vylepšují vědci z olomouckého Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů zhruba od roku 2014.

Krize okolo koronaviru vývoj urychlila, k pokrokům přispěla i spolupráce s komerčními partnery zapojenými do projektu. Nynější projekt skončí letos v červnu, Technologická agentura jej podpořila částkou přesahující dva miliony korun.