EU prošetří, zda Německo nehodlá přeplácet Kellnera, Křetínského a RWE

Lucie Čejková

Německá vláda plánuje vyplatit 4,35 miliardy eur společnostem RWE a LEAG jako náhradu za plánovaný odklon od uhlí. Evropská komise se rozhodla zahájit šetření, při němž posoudí, proč stát určil takto vysokou částku.

O kompenzacích za konec uhlí jednali zástupci německého státu se soukromými společnostmi dlouhé měsíce, Evropskou komisi nicméně výsledná dohoda nepřesvědčila. Foto Christian Bedeschinsky, LEAG

Evropská komise zahájí hloubkové šetření vůči Německu kvůli miliardovým náhradám za odklon od uhlí, které stát plánuje vyplatit korporacím RWE a LEAG. Podle tiskové zprávy zveřejněné v úterý má unijní exekutiva pochybnosti, zda kompenzace pro provozovatele hnědouhelné energetiky odpovídají pravidlům Evropské unie pro státní podporu.

„Naším úkolem je zabezpečit konkurenci a ujistit se, že kompenzace slíbené provozovatelům elektráren za odklon od uhlí jsou omezeny na nezbytně nutné minimum. V tomto případě to však na základě informací, které máme k dispozici, nemůžeme potvrdit, proto jsme přistoupili k šetření,“ uvedla viceprezidentka Evropské komise Margrethe Vestagerová.

Energetické společnosti mají od německé vlády obdržet dohromady 4,35 miliardy eur, tedy zhruba 114 miliard korun. Částku si rozdělí RWE a LEAG, již vlastní holding EPH českého uhlobarona Daniela Křetínského a skupina PPF Investments spravující investice PPF Group multimiliardáře Petra Kellnera.

Německo tím chce korporacím odčinit budoucí ušlý zisk, usnadnit jim uzavření uhelných dolů, a zřejmě se také vyhnout případným arbitrážím v důsledku bizarní obchodní úmluvy jménem Energetická charta. Právě v jejím rámci nyní za odklon od uhlí žaluje německá korporace RWE Nizozemsko.

Zástupci Evropské komise však vyjádřili nejistotu nad správností takového postupu. Budou proto nyní zjišťovat, zda je výše kompenzací přiměřená a jakým způsobem k ní vůbec Německo dospělo. „Komise provede hloubkové šetření, aby určila, zda se její původní pochybnosti potvrdí,“ píše se v tiskové zprávě.

Německo plánuje ukončit těžbu a spalování uhlí do roku 2038, a to i přesto, že takový termín z hlediska ochrany klimatu zdaleka nestačí. Na kompenzacích se vláda s hnědouhelnými společnostmi dohodla loni v červnu.

Že by jejich výše mohla být přemrštěná, upozornila už dříve například studie německého think-tanku Öko-Institut. Dlouhodobě se proti nim vymezují také ekologické a občanské organizace, šetření ze strany Evropské komise proto vítají.

„Zahájení procesu formální prošetřování podle nás potvrzuje, že federální vláda nepostupovala dostatečně pečlivě, když uzavírala dohodu o náhradách za vyřazení hnědého uhlí. Nyní musí svůj postup podepřít důkazy, o kterých skutečně pochybujeme, že postačí k ospravedlnění výše kompenzací,“ uvedla právnička Ida Westphalová z německé kanceláře organizace ClientEarth.

Výsledek šetření Evropské komise podle ní ukáže, zda a jak mohou členské státy používat peníze daňových poplatníků k vyplácení uhelných korporací. „Zbytek Evropy sleduje Německo a jeho odklon od uhlí. Těší nás, že Komise podniká kroky k tomu, aby se ujistila, že vyřazení uhlí je v souladu s unijním právem a že jsou veřejné peníze použity tím nejlepším možným způsobem,“ dodala Ida Westphalová.

Evropská komise se již dříve zabývala tím, jak se Německo plánuje vypořádat s odklonem od černého uhlí. V jeho případě vláda navrhla, aby energetické společnosti žádaly o kompenzace prostřednictvím veřejné soutěže.

Navzdory kritice ze strany ekologů unijní exekutiva proces stvrdila a nařídila v něm provést pouze dílčí úpravy. Pro hnědé uhlí ale stát zvolil odlišný postup a vyjednával přímo s korporacemi, což obhajoval tím, že elektřinu z hnědého uhlí vyrábějí v Německu pouze dvě velké společnosti, a proto by veřejná soutěž mezi nimi neměla smysl.

Další informace