Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
V rámci seriálu Český měsíc v EU vybíráme podstatné události, o které by nikdo se zájmem o evropskou politiku ČR a dění na evropském kontinentu v českém kontextu neměl přijít.
Nejasný osud uhlí
Česká vláda měla na začátku února schvalovat doporučení uhelné komise, podle které je nejvhodnější ukončit těžbu uhlí v ČR do roku 2038. Řada ministrů se však přikláněla k dřívějšímu termínu, roku 2033, a doporučení tak ještě musí projít dalším meziresortním připomínkovým řízením.
Uhelná komise doporučila ukončit těžbu a spalování uhlí v ČR do roku 2038. Vláda o jejích závěrech však není přesvědčena, řada ministrů se přiklání k roku 2033. Doporučení uhelné komise tak ještě před finálním hlasováním vlády projde meziresortním připomínkovým řízením.
Hádky o rozdělení evropských peněz
Nový víceletý evropský rozpočet a fond obnovy nabízejí České republice řadu zajímavých příležitostí. Peníze mohou dorazit v mnoha podobách a často je jen na české straně, jak dobře je dokáže využít.
Právě dnes mohou začít členské země EU oficiálně posílat Evropské komisi národní plány obnovy, které jsou podmínkou pro čerpání prostředků z fondu obnovy. Jaké další „evropské“ finanční příležitosti má Česko v následujících letech k dispozici?
Zcela klíčové zůstávají pro Čechy kohezní fondy, tentokrát opravdu velmi štědré. V únoru se o jejich konkrétním využití stále jednalo. Například organizacím na pomoc lidem a rodinám v nouzi, ohroženým dětem či seniorům se nelíbil záměr vlády přesunout část evropských peněz na sociální projekty do infrastruktury.
Organizace na pomoc lidem a rodinám v nouzi, ohroženým dětem či seniorům znovu vyzvaly vládu, aby přehodnotila svůj záměr přesunout část evropských peněz na sociální projekty do infrastruktury.
Nadále se jednalo také o podobě národního plánu obnovy, na základě kterého může Česko získat granty a půjčky z pokrizového fondu obnovy. I v tomto případě je vláda častým terčem kritiky i ze strany některých ministrů, že nabízené prostředky neplánuje využít efektivně. Vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček argumentoval tím, že zkrátka není možné uspokojit požadavky všech stakeholderů.
Požadavky nejrůznějších institucí a ministerstev z Národního plánu obnovy jsou nyní o 100 miliard korun vyšší než částka 171,5 miliardy korun, kterou má Česko z mimořádného unijního příspěvku získat, řekl ministr Karel Havlíček.
Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.
Diplomatická blamáž
Vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem jsou na bodu mrazu, a ani diplomatické snahy z poslední doby nepomohly situaci zlepšit. Právě naopak. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell svou únorovou návštěvou Moskvy „výrazně poškodil pověst“ EU, uvedla skupina 80 europoslanců a vyzvala Borrella k rezignaci. Mezi signatáři se objevila i řada českých europoslanců. „Ministr zahraničí EU“ na svém místě však zůstal.
Rusko může čelit novým sankcím EU, neboť jeho režim je stále více autoritativní a odmítá dialog, prohlásil dnes v debatě s europoslanci šéf unijní diplomacie Josep Borrell, jehož cestu do Moskvy z minulého týdne část z nich zkritizovala.
Poprask kolem olova
Za dva roky má začít platit zákaz používání olověných nábojů či rybářských olůvek v mokřadech a okolí přírodních vodních ploch. Legislativa sklízí ostrou kritiku z řad myslivců, rybářů i politiků. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) nyní navíc doporučila, aby EU zakázala prodej a používání olověných nábojů a rybářských olůvek plošně. To už se nelíbí ani sportovním střelcům. Kontroverzní téma jsme přiblížili v podcastu.
Evropská agentura pro chemické látky doporučila, aby Unie plošně zakázala prodej a používání olověných nábojů a rybářských olůvek. Co ji k tomu vedlo? Dočkají se evropské země plošného zákazu? A jaké jsou reakce? Odpovídá šéfredaktorka portálu EURACTIV.cz Aneta Zachová.
Vše se točí kolem vakcín
Český premiér Andrej Babiš na začátku února navštívil Maďarsko a Srbsko, aby se tam mimo jiné informoval o zkušenostech těchto zemí s ruskou a čínskou vakcínou proti koronaviru. Nejvyšší ústavní činitelé se nicméně později shodli, že v Česku se bude očkovat pouze látkami, které předtím schválí Evropská léková agentura (EMA).
The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
Vakcíny, kterými se bude očkovat v České republice, musí projít schvalovacím procesem Evropské komise. Shodli se na tom na dnešním jednání nejvyšší ústavní činitelé. Vyplývá to z jejich společného prohlášení.
Postupně se ukazuje, že vysoká poptávka po vakcínách dává prostor nelegálním obchodníkům, kteří slibují rychlejší dodávky, ve většině případů se však jedná o podvod. S takovými nabídkami se setkala i Česká republika. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) členské státy před černým trhem s vakcínami varoval.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) varoval vlády členských států před černým trhem s vakcínami proti covid-19. Podle úřadu se většinou jedná o falešné nabídky. S nabídkou od překupníka vakcín se setkal i český premiér Andrej Babiš.
S očkováním musí být spojená i efektivní národní komunikační strategie, která mimo jiné zabrání šíření nepodložených a manipulativních informací o vakcínách. Odborníci upozorňují na to, že Česko takovou strategickou komunikaci bohužel postrádá.
Probíhající pandemie naplno odhalila, jak důležitá je efektivní a rychlá reakce na dezinformační kampaně. Česká republika tuto hrozbu dlouhodobě přehlížela. Nyní vidíme výsledky.
Stopka na německých hranicích
Nepříznivý vývoj pandemie v Česku způsobil, že Německo zpřísnilo režim na společných hranicích. Za Čechy se postavila Evropská komise, podle které by se členské státy EU měly řídit jednotnými doporučeními, jak postupovat v boji s koronavirem, a nezavádět jednostranná opatření. Jinak podle Komise hrozí fragmentace a narušení volného pohybu. Německo později přislíbilo, že opatření zmírní.
Evropská komise dnes opět kritizovala Německo za zavedení kontrol na hranicích s Českem a rakouskou spolkovou zemí Tyrolsko.
Jednání nepomohlo, Turów půjde k soudu
Česká republika se na konci února téměř rok po vyhrocení sporu kolem těžby v polském hnědouhelném dole Turów, která má negativní dopad na životy Čechů v příhraničních regionech, rozhodla podat na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru EU. Celou kauzu jsme shrnuli v podcastu.
ČR se téměř rok po vyhrocení sporu kolem těžby v dole Turów rozhodla podat na Polsko žalobu k Soudnímu dvoru EU. Co žalobě předcházelo? Čím se Polsko provinilo? A jakou roli v celém sporu hraje EU?
Další zajímavé články, rozhovory a podcasty z února
České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie.
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 85,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. Jde o druhý nejlepší výsledek od vstupu ČR do EU v roce 2004.
Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?
Koronavirová krize odhalila, že je Evropa nesoběstačná co do léčiv nebo ochranných zdravotnických pomůcek. Problém je ale širší, EU chce proto posílit tzv. „strategickou autonomii“. O co jde? Jak chce Evropská unie nesoběstačnost řešit? A co to znamená pro Česko?
Proč jsou Češi tolik skeptičtí k evropské klimatické politice? Jak to překonat? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala bývalého českého ministra životního prostředí Jana Dusíka.
Musíme více přemýšlet o tom, zda si koupíme výrobek, který sice vypadá suprově, ale výrobce nemyslí na životní prostředí, nebo zda se podíváme po výrobku, který je více ekologický, říká v podcastu Evropa zblízka David Vandrovec.
Evropská unie plánuje zcela „překopat“ svůj přístup k migrační a azylové politice, což bude vyžadovat dlouhé roky vyjednávání. V Česku panuje shoda, že je potřeba se zaměřit na boj s pašeráky, efektivní azylové řízení nebo zajištění legálních migračních tras.
Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch bude českým velvyslancem ve Finsku. Nejedná se zdaleka o ojedinělý případ české praxe obsazování ambasád. Jak Česko obsazuje velvyslanecké posty? A v čem je vysílání politiků do zahraničí na úkor kariérních diplomatů problematické?
Český únor vznikl s využitím informačního servisu ČTK.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
