Piráti vstoupí do rozhovorů se Starosty. Ostatně nemohli jinak

Jan Gruber

Piráti dlouho debatovali, zda se se Starosty pustit do jednání o předvolební koalici. Nakonec přesvědčivě rozhodli, že to zkusí. Nadcházející měsíc prověří jednotu jejich členské základny i schopnost nalézat programové kompromisy.

Jestli Piráti nakonec půjdou do voleb se Starosty, rozhodne další hlasování všech členů strany. Uskutečnit by se mělo na počátku příštího roku. Foto Piráti, Flickr

Členská základna Pirátů, jež čítá bezmála jedenáct set lidí, si odsouhlasila zahájení jednání s hnutím Starostové a nezávislí o možném společném postupu v nadcházejících sněmovních volbách, které se — nestane-li se něco mimořádného — uskuteční za méně než jedenáct měsíců. Pro vstup do rozhovorů s nejmenší ze sněmovních stran se v hlasování Celostátního fóra vyslovilo přes jednaosmdesát procent Pirátů. Vedení v čele s Ivanem Bartošem získalo silný mandát. Nejtěžší práce ho ovšem ještě čeká.

Pirátský předseda si to samozřejmě dobře uvědomuje. Přesto je zřejmé, že jej rozhodnutí jeho spolustraníků potěšilo. „Výsledky hlasování vnímám jako jasný a silný signál, že deklarovaná spolupráce se Starosty má smysl,“ uvedl s tím, že shodnou-li se možní budoucí partneři na programových otázkách, personálním obsazení kandidátních listin a dalších parametrech spolupráce, vznikne politická síla s reálnou šancí bojovat v podzimních volbách o celkové vítězství.

Výsledky hlasování přivítali i zástupci Starostů. „Jsem přesvědčený, že kombinace zkušených Starostů a energických Pirátů je lék na několikaletý marasmus, který provází fungování našeho státu,“ řekl jejich lídr Vít Rakušan. Jeho předchůdce v předsednickém křesle Petr Gazdík nicméně dodal, že strana do jednání nevstupuje v poníženém postavení, ale chce dosáhnout funkčního a rovnocenného partnerství. „Uděláme vše, aby s konečnou dohodou byly spokojeny obě strany,“ dodal.

Jakkoliv rozhodnutí Pirátů vyvolalo nadšení v obou partajních centrálách, které zájem o vytvoření koalice deklarovaly již v minulých měsících, teprve následující týdny ukáží, zda se budou s to skutečně dohodnout. Překážek na cestě totiž leží celá řada. Přestože pirátská analýza shrnuje, že se strany v programových otázkách shodují ze sedmdesáti procent, oblasti, v nichž se rozcházejí, nejsou zdaleka zanedbatelné a Piráti na některých z nich stavějí svou identitu.

Hlasovat proti rozhovorům se Starosty by byla politická chyba

Není proto divu, že někteří vlivní členové strany, například europoslanci Mikuláš Peksa a Markéta Gregorová, se vymezovali již proti samému zahájení jednání. Argumentovali přitom tím, že hledání společného jazyka bude stát spoustu sil a času, formulace kompromisních řešení může upozadit některá z témat, která nikdo jiný kromě Pirátů nedrží — třeba progresivní regulaci návykového chování —, a v neposlední řadě demotivovat část členské základny, zvláště v těch místech, kde nemají se Starosty dobré zkušenosti.

Piráti nicméně nemohli hlasovat jinak. Kdyby se rozhodli, že se do diskusí s představiteli Starostů vůbec nepustí, těžko by to dokázali vysvětlit svým voličům, kteří — stejně jako podporovatelé dalších opozičních stran — touží po tom, aby se ve Strakově akademii po volbách objevila nová politická garnitura. Mezi neúspěšnými rozhovory o společném postupu a nechuti takové rozhovory vůbec vést je totiž zásadní rozdíl. Je s podivem, že si to Peksa s Gregorovou neuvědomují.

Vedle programových rozporů Bartoš s Rakušanem jistě narazí i na řadu dalších konfliktních momentů — zejména pokud půjde o rozdělení míst na kandidátních listinách a jejich obsazení. Starostové od krajskýchsenátních voleb postupně rostou a podmínky, s nimiž Piráti do jednání vyrážejí, pro ně nejsou dvakrát příznivé a zdaleka neodpovídají jejich stávající pozici. Platí proto, co jsme v Deníku Referendum psali již dříve: Vznik koalice s šancí vyhrát volby závisí na vstřícnosti, s jakou Piráti k rozhovorům přistoupí.

Nadcházející měsíc, kdy budou stranické špičky připravovat rámec předvolební spolupráce, napoví nejen to, nakolik Piráti skutečně stojí o příležitost proměnit poměry v zemi podle svých představ, ale také, jak politicky vyspělá je jejich členská základna. Zda dokáže ustoupit, respektive vyjíst vstříc svému partnerovi, a zda bude ochotná se trochu „ušpinit“. Má-li se strana, jak si ostatně před dvěma lety vytkla, nakonec podílet na příští vládě, půjde o cenné politické cvičení.

Případná dohoda se Starosty ovšem vystaví Piráty i další zkoušce, vedle schopnosti hledat kompromisy prověří i jejich jednotu. Ačkoli byly závěry hlasování pro zahájení rozhovorů přesvědčivé, nezanedbatelná část strany o koalici nestála. Bude proto zajímavé sledovat, jak se vyrovná s výsledkem, který jí nebude po chuti. Jestli jej dokáže přijmout za svůj a nadále trpělivě pracovat pro společnou věc nebo propadne v nečinnost, případně se bude po vzoru sociálních demokratů dohadovat na stránkách tisku.