Retro: Kdo to byl ten“Bandera“? Je opravdu co oslavovat?

Ale teď k věci. Kdo to byl ten“Bandera“? Je opravdu co oslavovat?

Vydané literatury a dochovaných dokumentů je dostatek. Je jen třeba nahlížet střízlivě v kontextu doby, ale hlavně, neromantizovat historii. Už jeho otec byl zapojen do hnutí za samostatný ukrajinský stát. Otec se stal členem parlamentu, který po rozpadu Rakouska-Uherska vyhlásil samostatnou Ukrajinu. Tato nezávislost byla okamžitě potlačena Polskem.

Bandera se už v mládí zapojil nacionalistického hnutí. V roce 1933 organizoval vraždu Ruského konzula ve Lvově. V roce 1934 se podílel na atentátu na polského ministra vnitra, Bronislava Pierackého ve Varšavě. Trest smrti mu byl změněn na doživotí. Z vězení byl propuštěn po okupaci Polska. Byl předním členem Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a v počáteční fázi prohlásil, že jeho bezprostředním cílem je chránit etnické ukrajinské obyvatelstvo proti represi a vykořisťování ze strany vlád polských a sovětských. Samozřejmě bojoval za vytvoření nezávislého a jednotného ukrajinského státu, který měl zahrnovat polské, sovětské, rumunské a československé území obývané Ukrajinci.

OUN spolupracovala s Německem, daleko před vypuknutím války s Polskem. Když se Polsko před „Mnichovem“ sblížilo s Německem, vztahy s OUN ochably. Znovu nabyly na intenzitě rok před napadením Polska. To samé se opakovalo před napadením sovětského svazu. Byly organizovány různé diverzní a záškodnické akce. Když Rudá armáda ve spěchu opustila Kyjev, rozpoutalo OUN pogrom na Židy. Němci v úžasu sledovali, jak OUN povraždilo nebo utýralo 4000 lidí. OUN se významně podílelo na genocidě v Babím Jaru. Během dvou dnů v září 1941 zde bylo povražděno 33 771 lidí židovského původu. Celkové odhady povražděných lidí za roky 1941 až 1943 čítají od 70 000 do 200 000 lidí. V letech 1941-1943 bylo také v Babím Jaru zastřeleno 621 členů OUN.

OUN mělo kontakty do Chorvatska na fašistické ustašovce a bralo jako samozřejmost vznik velké Ukrajiny pod kuratelou Německa. Německo mělo už dávno ale jiné plány a po prvním šoku s vyhlášením samostatnosti Ukrajiny odvezla představitele do Berlína. Některé Němci pro výstrahu popravili, ostatní poslali domů.

 Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9b/Organization_of_Ukrainian_Nationalists-M.svg

Brzy nastal v OUN rozkol a organizace se rozštěpila na dvě části:

OUN (m) (melnikovce)

OUN (b) (banderovce)

Bandera začal své odpůrce likvidovat. To se nelíbilo Heydrichovi, proto ne chal Banderu 15. září 1941 umístit do centrální věznice v Berlíně. V lednu 1942 byl převezen do zvláštní budovy „Tsellenbau“ v rámci koncentračního tábora Sachsenhausen. Bandera ale stále z Německa řídil OUN (b). OUN (m) byla více aktivní ve formování policie a pomocných praporů. OUN (b) následně ovládla nacionalistické hnutí na západní Ukrajině a řídila nejvýkonnější a dobře organizovanou ozbrojenou sílu – Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA).

 Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/OUN-r_Flag_1941.svg

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/1e/OUN-B-01.svg

V druhé polovině roku 1943 vzaly ozbrojené oddíly UPA pod kontrolu významnou část venkovských oblastí na západní Ukrajině, jako Volyň a Podolí, kde realizovaly plán „vyčištění“ všech „nežádoucích elementů“. Ve stejné době německé úřady sledovaly pouze klíčové zásobovací trasy a hlavní osady. UPA bojovala jak proti Ruským partyzánům, tak proti Polské lidové armádě a Polské vlastenecké armádě.

Citace Wikipedia:

“ Dne 9.2 1943 jednotky UPA zahájily etnické „čištění“ Volyně bestiálním vyvražděním Poláky obydlené obce Parosl. Pak následovaly další případy vyvražďování obcí obydlených Poláky (Lipniky, Janova Dolina, Ugly, Konstantinovka, Osty, Uberez, Staryki atd.). Kulminací vyvražďování byl červenec 1943.

Jednotky UPA tuto operaci zahájily 11. července 1943 (tzv. krvavá neděle) a trvala do 16 července 1943. Během operace bylo napadeno 530 polských vesnic, osad a statků a brutálně zavražděno kolem 17000 polských civilistů. V srpnu 1943 vyvražďovací akce UPA pokračovaly – napadeno bylo 85 dalších vesnic. Po krátkém období klidu v prosinci 1943 UPA zahájila další vlnu vyvražďování trvající do první čtvrtiny roku 1944, kdy UPA využila období stahování se německých vojsk před útočící rudou armádou“.

Na jaře 1944 UPA přesunula svoje působiště do Východního Haliče a pokračovala ve vyvražďování. Celkový počet polských civilistů (včetně žen, dětí a nemluvňat) povražděných UPA během války se odhaduje na 80 000-130 000 – obětí odvetných polských útoků padlo kolem 10 000-15 000 ukrajinských civilistů. V letech 1943 – 1945 rozpoutaly jednotky UPA partyzánskou válku jak proti jednotkám Rudé armády, tak proti Němcům. Nejznámější akcí jednotek UPA byl přepad kolony štábu velitele frontu Rudé armády generála armády Vatutina, při kterém byl tento významný velitel vážně zraněn a zakrátko zemřel. Hlavním článkem UPA byly „kurině“, tj. prapory, které byly rozděleny na 4-6 „sotní“, tj. rot. Velitelský kádr UPA byl složen ze zkušených velitelů, z nichž řada byla absolventy vojenských škol v Polsku i v SSSR. Uniformy vojáků byly různé – od stejnokrojů SS až po stejnokroje Rudé armády, ale všichni bez rozdílu nosili čepice s odznakem UPA „trojzubcem“. Koncem roku 1944 byl Stepan Bandera propuštěn z německého zajetí.

OUN (m) se podílela na vzniku praporů „Nachtigall“ a „Roland“ v rámci SS divize „Galicia“, narukovalo do ní 81 999 mužů. Ta bojovala na frontě, ale postup Rudé armády nemohla zastavit. V září 1944 byla divize převelena proti Slovenskému národnímu povstání .

Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/93/Dyvizia_Galychyna.svg

Na sklonku války bojovala SS divize „Galicia“ v protipartyzánské válce na slovinsko-rakouské hranici.

Jak se žilo Ukrajincům za okupace?

Němečtí správci měli jakýmkoliv způsobem, každý rok, dodat do Německa 450 000 pracovníků. Čekalo je ubytování ve speciálních táborech, kde pracovali 12 hodin denně, 6 dní v týdnu. Celkově v Německu pracovalo 2,5 mil. Ukrajinců. Ti co přežili, dostali v roce 1994 od Německa odškodné 4300 marek. Část peněz byla rozkradena.

Co napsat závěrem?

Rusko, Německo a Itálie nechaly své kostlivce ve skříni a vykročily do budoucnosti. Oligarchové na Ukrajině tyto kostlivce oprašovali, aby je teď pustili ven.

Co ještě napsat závěrem?

Že všichni břídilové tam nahoře, v tomto zadluženém státě, by se měli omluvit všem, dnes už starým lidem dole. Že ztratili paměť a úctu generacím, které za náš život daly svůj.